!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Zoopark Tiranë
 
     
  Stručně o zoo  
            Tiranská zoo byla založena v roce 1960 (i když veřejnosti otevřena snad až v roce 1966 nebo 1971 - údaje se velmi různí). Od samého počátku zde stojí tzv. centrální galerie - jediný současný pavilon, o němž ještě bude řeč. O něco později vzniklo jezírko pro vodní ptáky a také bažantnice a pavilon ptáků (ten sloužil mj. k chovu prodejných opeřenců jako kanáři, papoušci, holubi atd.). Velmi dlouho měla zoo rozmanitou kolekci zvířat a to zejména ptáků, včetně velké sbírky domácích. Zvířata, zvláště ta exotická, však postupně začala mizet. V roce 1990 měla zoo asi 32 druhů zvířat a k tomu 12 plemen domácí drůbeže. Po roce 1990 se začala zahrada potýkat se zoufalým nedostatkem finančních prostředků a také nezájmem města, coby zřizovatele. Výrazně ubylo zvířat.
          1994-95 proběhla sice rekonstrukce centrální galerie, která vedle k lepšímu využití pavilonu a dovozu tygrů, lvů, opic a lam, nicméně i přes rekonstrukci zůstal pavilon ve srovnání s poměry evropských zoo nemoderním a zastaralým. 1995 také začala stavba nového medvědince, ten byl, vzhledem k finančním poměrům dokončen až v roce 2007. 1998 byla dokončena rekonstrukce výběhu, který obsadily lamy. Po té však vývoj zoo ustal zcela. Skončily veškeré investice. Žádné stavy, rekonstrukce ani opravy. Zoo se dostala ještě do mnohem horšího stavu než bývala v minulosti. Množství zvířat se rapidně snížilo (až na 6 druhů v roce 2006). Vznikl sice akční plán na obnovu zoo ve spolupráci s nizozemskými oborníky a Tiranská zoo měla dokonce někdy v roce 2004 nebo 2006 chvíli status kandidátského člena EAZA, ale z jakýchkoli velkých změn nakonec sešlo.
          Rekonstrukce zoologické zahrady bývá častým bodem volebních programů kandidátů na starostu města, ale po volbách  zatím dosud vždy vše jaksi vyšumělo. První malá změna přišla až v roce 2015, kdy byla zřízena městská Agentura pro parky a rekreaci (Agencia e parqeve dhe rekreacionit) a zoo přešla pod její správu. Zoologicky, či chovatelsky to sice žádné velké terno není, stále chybí odborný personál, stále jsou chovná zařízení v příšerném stavu, ale přeci jen přibylo pár zvířat a zoo, jako park, je poměrně opečovávaná. Tedy hlavně co se týče těch parkových a veřejných prostor, vegetace, ale vyčištěno bylo i jezero. Na druhou stranu ze zoo zmizel nejpopulárnější a nejexotičtější druh - lvi. To je sice z pohledu welfare chovaných zvířat jedině dobře, ale objektivem návštěvníka katastrofa, ale o tom bude ještě řeč.
          Celou zoo vede jedna jediná návštěvnická cesta od vchodu de facto stále přímo až do zadní části. Na ploše necelých 6 hektarů se nachází jen velmi málo zvířecích expozicí. Sem je několik bývalých chovných zařízení, či polorozpadlých budov, ale jinak je zoo především parkem - jakousi zelenou oázou více než třičtvrtě milionové aglomerace. Hned za pokladnou je vlevo poměrně velké jezírko vodních ptáků (zejména domácích) a jen o kousek dál na protější straně cesty, na jediné malé odbočce, zmíněná centrální galerie. Poměrně velký, jakoby kruhový pavilon. Fakticky kruhový není, jen to tak působí - uprostřed je nepřístupný technický dvůr, okolo něj dokola ubikace zvířat a z vnější strany prosklená návštěvnická chodba. Návštěvník tak jde stále dokola a prohlídku končí tam, kde ji začal. Aktuálně jsou zde medvědi, vlci, několik dravců a drůbež, v minulosti zde bývali i lvi, tygři, lišky a jiné menší šelmy (včetně několika ras domácích psů a koček) a dočasně i jiná zvířata (dokonce i lamy). Původně byli vnitřní ubikace zřejmě velmi malé - nikde sice nejsou historické fotografie, ale v té době to bylo obvyklé a členění pavilonu by tomu odpovídalo. Aktuálně (i po výše zmíněné rekonstrukci) působí pavilon velmi zanedbaně, zoufale, depresivně a první, co člověka chtě nechtě napadne je "katastrofa". Není to skutečně žádná sláva, ale z větší části je to spíše takový optický klam, způsobený tím, že jsou ubikace téměř nezařízené a obložené příšernými bílými nemocničními obkládačkami, které jsou na mnoha místech navíc rozbité. Celé je to ještě umocněné tím, že je čelní strana mřížová, což by nebylo nejhorší, jenže návštěvníci mají přístup až k mřížím (není zde zábradlí), proto jsou mříže potažené několika pletivy. Často různými a často různě látanými kousky dalšího pletiva. Působí to opticky opravdu příšerně, ačkoli z chovatelského hlediska to žádná katastrofa není. Ovšem dlužno říci, že aktuální klece, či ubikace jsou poměrně prostorné - řekněme trojnásobně větší než bývaly ubikace v pavilonech šelem u nás v dobách socialismu. Z tohoto pohledu se o katastrofě objektivně příliš mluvit nedá. Zůstává však ten faktor expoziční, který je bez debaty žalostný a především fakt, že zvířata nemají žádné venkovní výběhy. To je skutečně zoufalé.
          Na rohu centrální galerie je maličký nízký výběh želv zelenavých (a někdy i králíků), který slouží jako dětská zoo. Další po trase je rozlehlý výběh daňků. Dále donedávna bývali kozy a ovce, ale to již neplatí, takže následuje až dvojvýběh buvolů a lam. O kousek dál je výběh pštrosů a zcela na konci trasy ten relativně nový nebo novější medvědinec. Je to kruhová, či oválná, částečně zastřešená, z větší části zamřížovaná expozice se zadní zděnou stranou, před kterou je kamenná "skalka". Prostor není největší, ale ani nijak zvláště malý. Tím aktuální výčet zvířat i expozic končí.
          Tiranská zoo je velmi častým terčem všemožných kritik, v roce 2015 ji dokonce server Mother Nature Network zařadil mezi 6 nejsmutnějších (nejhorších) zoo světa. Ne že by snad byla v dobré kondici, to ani zdaleka, ale tvrdit, že je 6 nejhorší zoo světa může jen někdo, kdo to tomu asi příliš nerozumí a především absolutně nezná celosvětovou situaci. Všechny ostatní zoo v Albánii jsou násobně horší! Mnoho horších - desítky, ne-li stovky, se jich najdou i na dalších místech Balkánu, v bývalém Sovětském svazu, Asii i Africe, ale sem tam je možné narazit na obdobnou katastrofu i ve vyspělých zemích Evropy.  Např. u nás platí Zákon o zoologických zahradách jen pro licencované zoo, ty bez licence občas vypadají všelijak a lze mezi nimi najít i něco podobného jako je Tirana, jen v menším měřítku. A našli bychom třeba i v Německu nebo jiných zoologických velmocích. Zařadit Zoo Tirana je ovšem komerčně lepší a vhodnější než jakýsi "bezejmenný" zookoutek v nějaké vesnici. Ten nikomu nic neřekne a hlavně ho ani autoři neznají. Ale nejde jen o vesnické zookoutky, chybí i městem zřizované zoo, které by nevyvolaly tak senzační, bombastickou a masovou odezvu. Namátkou třeba ukrajinská Zoo Luck je mnohem horší než zoo v Tiraně. Ale co komu řekne Luck, většina lidí ani neví, kde to je. Mimochodem jednou z těch šesti je např. i Zoo Giza, kde jsem byl a naprosto nechápu, jak se na seznam mohla dostat. Odhaduji, že reálně by se nevešla ani do první tisícovky. Skoro to vypadá, jakoby autor nebo autoři navštívili tak 10 zoo a z nich sestavili onen žebříček. Nikdo neviděl všechny zoo světa, aby je mohl srovnávat. Jeden člověk je za svůj život schopen navštívit řekněme 10% nebo maximálně 20% všech zoologických zařízení světa, přesto vznikají žebříčky těch nejhorších nebo naopak i těch nejlepších. Holt jsou komerčně úspěšné a pro veřejnost asi zajímavé. Není pak ovšem divu, že může být Tirana, či Giza mezi 6 nejhoršími nebo naopak Praha 4. nejlepší.
          Pravdou však je, že má Tiranská zoo skutečně všeobecně mezinárodně velmi špatnou pověst a nijak se tato situace nezlepšuje. Paradoxní na tom je, že čím více chovatelsky přijatelné kroky činí, tím horší její pověst je. Vysvětlení je velmi snadné. V zahraničí je Zoo Tirana obvykle jen pojmem z internetu, málokterý cizinec ji fyzicky viděl. Přesto o ní mnozí píší nebo ještě hůře, kopírují a množí články, které na internetu jsou (jen kolik serverů publikovalo, či bezostyšně okopírovalo onen žebříček MNN, aniž by věděli o čem píší, natož aby informace ověřily). Přitom ale špatná pověst Zoo Tirana vzniká primárně a především v samotné Albánii a od Albánců. Ti tuto zoo kritizují neustále a také jí označují za tu nejhorší. Jedním dechem dodávají, že nejlepší (z těch Albánských) je Fier. Fakticky je Safari Park Zoo Fier doslova zvířecím kriminálem, jenže jsou zde lvi, zebry, antilopy, kočkodani atd., zkrátka exotická zvířata. Albáncům je jedno, že jsou zde v ukrutných chovných podmínkách, že jsou týrána - lidé chtějí vidět něco exotického a tak je medvědi v Tiraně nezajímají. S oblibou tvrdí, že Zoo Tirana není zoo, protože tam nejsou žádná zvířata. Aktuálně je to okolo 30 druhů a plemen, jenže kromě lamy a pštrosa žádné exotické, což v praxi znamená žádné zvíře. Albánci rozhodně neřeší chovné podmínky, ty jsou jim absolutně volné, řeší jen, co tam mohou vidět a na co si můžou sáhnout. V tom kontextu je pak skoro vše lepší než Tirana. Včetně zcela příšerných a ukrutných zookoutků. Když byl v Tiranské zoo zrušen chov tygrů, lvů, opic a jiných zvířat, na které zoo zkrátka není chovatelsky zařízená, byl to jednoznačně chovatelsky správný krok, jenže z pohledu návštěvníků další rapidní pokles a úpadek zoo. Fakticky chvályhodný krok, kterým si ale zoo sama v podstatě a v konečném důsledku buduje ještě horší pověst. Dnes je celému národu známé, že Zoo Tirana je nejhorší. Prostřednictvím internetu se informace dostávají velmi snadno, rychle a masově za hranice, kde je různí "kreténi" bezduše papouškují nebo ještě přifukují, aniž by tušili, která bije. Ovšem ještě smutnější je, že s podobným pohledem občas přijde i cizinec - turista. Četl jsem třeba blog jakéhosi Američana, který vychvaloval suokromou zoo svého albánského kamaráda - Zoo Rrushkull... Přitom to je jeden z velmi žhavých kandidátů na vůbec nejhorší zoo světa. Tolik a až takhle týraných zvířat na jednom místě se jen tak nevidí! Bohužel každý rozumí všemu a na internetu si kde kdo může psát skoro cokoli...
          Tím samozřejmě neomlouvám stav Tiranské zoo, která je jednoznačně velmi špatná a zoufale potřebuje nějakou nápravu, ale rozhodně to není až tak kritické jak internet a Albánci uvádí. Konec konců o tom svědčí i fakt ohledně medvědů. Mezinárdní organizace Vier Pfoten, která provozuje po Evropě mj. několik medvědích parků, kam umísťuje zabavené medvědy z velmi špatných podmínek (z klecí u restaurací, ze špatných zoo, od medvědářů atd.), zřídila jeden takový park i v Kosovu. Tam našli domov medvědi především z Kosova, ale pár také z Albánie. Když byla kapacita parku naplněna a organizace Vier Pfoten získala další týrané medvídě, umístila jej právě v Tiranské zoo. Kdyby byly podmínky pro chov medvědů tak nemyslitelné, Vier Pfoten je asi první organizací, která by usilovala o zrušení tohoto chovu a jistě by tam neumisťovala do té doby týrané medvídě.
          V minulosti bylo mnoho plánů a slibů na rekonstrukci či zkvalitnění Tiranské zoo, avšak ta se nakonec nikdy ničeho zásadního nedočkala. Nicméně aktuálně (2017) byl oznámen nový záměr. Na základě návrhu zpracovaného německým architektem hodlá vedení města zoo spojit se sousední botanickou zahradou a to nejen administrativně, ale i fakticky, prostřednictvím tunelu. Celou zoo zmodernizovat, postavit akvárium, halu pro místní motýly, vybudovat expozice žiraf, zeber a dalších exotických druhů. Kdo ví, třeba to tentokrát vyjde, nápad je to zajímavý. Aby však byl životaschopný, je třeba dvou velmi podstatných opatření (které asi nikdo neřeší, nebo se o tom alespoň nepíše) - jednak výrazně zvýšit vstupné. Aktuálně je 100 leků (asi 19 Kč) a děti za polovinu. To je velmi nedostatečné, nicméně v Albánii obvyklé. Zní to jako banalita, ale který z politického vedení města bude chtít Albáncům násobně zvýšit vstupné a sám se tak připravit o volební preference...?! Ovšem ještě podstatnější je personál. Kde zoo vezme kvalifikované zaměstnance, když zkrátka nejsou?! Bez nich by se zoo velmi rychle dostala zpátky do současného stavu. Není řešením, aby zoo vedla Agentura pro parky a rekreaci. Starat se o žirafu není totéž, co zalévání palmy nebo sekání trávníku. Ono je velmi pěkné, že cizinci (ať již Němci, Holanďané nebo i EAZA) Albáncům zpracovávají návrhy (jistě za peníze nebo jiný, alespoň potenciální, prospěch), ovšem pokud k tomu "A" nenavrhnou i "B", nemá cokoli naprosto žádný význam.

Autor: Roman Hynek (2017)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 24. 12. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:24. 12. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.