|
Tiranská zoo byla založena v roce 1960 (i když veřejnosti otevřena snad
až v roce 1966 nebo 1971 - údaje se velmi různí). Od samého počátku zde
stojí tzv. centrální galerie - jediný současný pavilon, o němž ještě
bude řeč. O něco později vzniklo jezírko pro vodní ptáky a také
bažantnice a pavilon ptáků (ten sloužil mj. k chovu prodejných opeřenců
jako kanáři, papoušci, holubi atd.). Velmi dlouho měla zoo rozmanitou
kolekci zvířat a to zejména ptáků, včetně velké sbírky domácích.
Zvířata, zvláště ta exotická, však postupně začala mizet. V roce 1990
měla zoo asi 32 druhů zvířat a k tomu 12 plemen domácí drůbeže. Po roce
1990 se začala zahrada potýkat se zoufalým nedostatkem finančních
prostředků a také nezájmem města, coby zřizovatele. Výrazně ubylo
zvířat.
1994-95 proběhla sice
rekonstrukce centrální galerie, která vedle k lepšímu využití pavilonu a
dovozu tygrů, lvů, opic a lam, nicméně i přes rekonstrukci zůstal
pavilon ve srovnání s poměry evropských zoo nemoderním a zastaralým.
1995 také začala stavba nového medvědince, ten byl, vzhledem k finančním
poměrům dokončen až v roce 2007. 1998 byla dokončena rekonstrukce
výběhu, který obsadily lamy. Po té však vývoj zoo ustal zcela. Skončily
veškeré investice. Žádné stavy, rekonstrukce ani opravy. Zoo se dostala
ještě do mnohem horšího stavu než bývala v minulosti. Množství zvířat se
rapidně snížilo (až na 6 druhů v roce 2006). Vznikl sice akční plán na
obnovu zoo ve spolupráci s nizozemskými oborníky a Tiranská zoo měla
dokonce někdy v roce 2004 nebo 2006 chvíli status kandidátského člena
EAZA, ale z jakýchkoli velkých změn nakonec sešlo.
Rekonstrukce zoologické
zahrady bývá častým bodem volebních programů kandidátů na starostu
města, ale po volbách zatím dosud vždy vše jaksi vyšumělo. První
malá změna přišla až v roce 2015, kdy byla zřízena městská Agentura pro
parky a rekreaci (Agencia e parqeve dhe rekreacionit) a zoo přešla pod
její správu. Zoologicky, či chovatelsky to sice žádné velké terno není,
stále chybí odborný personál, stále jsou chovná zařízení v příšerném
stavu, ale přeci jen přibylo pár zvířat a zoo, jako park, je poměrně
opečovávaná. Tedy hlavně co se týče těch parkových a veřejných prostor,
vegetace, ale vyčištěno bylo i jezero. Na druhou stranu ze zoo zmizel
nejpopulárnější a nejexotičtější druh - lvi. To je sice z pohledu
welfare chovaných zvířat jedině dobře, ale objektivem návštěvníka
katastrofa, ale o tom bude ještě řeč.
Celou zoo vede jedna
jediná návštěvnická cesta od vchodu de facto stále přímo až do zadní
části. Na ploše necelých 6 hektarů se nachází jen velmi málo zvířecích
expozicí. Sem je několik bývalých chovných zařízení, či polorozpadlých
budov, ale jinak je zoo především parkem - jakousi zelenou oázou více
než třičtvrtě milionové aglomerace. Hned za pokladnou je vlevo poměrně
velké jezírko vodních ptáků (zejména domácích) a jen o kousek dál na
protější straně cesty, na jediné malé odbočce, zmíněná centrální
galerie. Poměrně velký, jakoby kruhový pavilon. Fakticky kruhový není,
jen to tak působí - uprostřed je nepřístupný technický dvůr, okolo něj
dokola ubikace zvířat a z vnější strany prosklená návštěvnická chodba.
Návštěvník tak jde stále dokola a prohlídku končí tam, kde ji začal.
Aktuálně jsou zde medvědi, vlci, několik dravců a drůbež, v minulosti
zde bývali i lvi, tygři, lišky a jiné menší šelmy (včetně několika ras
domácích psů a koček) a dočasně i jiná zvířata (dokonce i lamy). Původně
byli vnitřní ubikace zřejmě velmi malé - nikde sice nejsou historické
fotografie, ale v té době to bylo obvyklé a členění pavilonu by tomu
odpovídalo. Aktuálně (i po výše zmíněné rekonstrukci) působí pavilon
velmi zanedbaně, zoufale, depresivně a první, co člověka chtě nechtě
napadne je "katastrofa". Není to skutečně žádná sláva, ale z větší části
je to spíše takový optický klam, způsobený tím, že jsou ubikace téměř
nezařízené a obložené příšernými bílými nemocničními obkládačkami, které
jsou na mnoha místech navíc rozbité. Celé je to ještě umocněné tím, že
je čelní strana mřížová, což by nebylo nejhorší, jenže návštěvníci mají
přístup až k mřížím (není zde zábradlí), proto jsou mříže potažené
několika pletivy. Často různými a často různě látanými kousky dalšího
pletiva. Působí to opticky opravdu příšerně, ačkoli z chovatelského
hlediska to žádná katastrofa není. Ovšem dlužno říci, že aktuální klece,
či ubikace jsou poměrně prostorné - řekněme trojnásobně větší než bývaly
ubikace v pavilonech šelem u nás v dobách socialismu. Z tohoto pohledu
se o katastrofě objektivně příliš mluvit nedá. Zůstává však ten faktor
expoziční, který je bez debaty žalostný a především fakt, že zvířata
nemají žádné venkovní výběhy. To je skutečně zoufalé.
Na rohu centrální galerie
je maličký nízký výběh želv zelenavých (a někdy i králíků), který slouží
jako dětská zoo. Další po trase je rozlehlý výběh daňků. Dále donedávna
bývali kozy a ovce, ale to již neplatí, takže následuje až dvojvýběh
buvolů a lam. O kousek dál je výběh pštrosů a zcela na konci trasy ten
relativně nový nebo novější medvědinec. Je to kruhová, či oválná,
částečně zastřešená, z větší části zamřížovaná expozice se zadní zděnou
stranou, před kterou je kamenná "skalka". Prostor není největší, ale ani
nijak zvláště malý. Tím aktuální výčet zvířat i expozic končí.
Tiranská zoo je velmi
častým terčem všemožných kritik, v roce 2015 ji dokonce server Mother
Nature Network zařadil mezi 6 nejsmutnějších (nejhorších) zoo světa. Ne
že by snad byla v dobré kondici, to ani zdaleka, ale tvrdit, že je 6
nejhorší zoo světa může jen někdo, kdo to tomu asi příliš nerozumí a
především absolutně nezná celosvětovou situaci. Všechny ostatní zoo v
Albánii jsou násobně horší! Mnoho horších - desítky, ne-li stovky, se
jich najdou i na dalších místech Balkánu, v bývalém Sovětském svazu,
Asii i Africe, ale sem tam je možné narazit na obdobnou katastrofu i ve
vyspělých zemích Evropy. Např. u nás platí Zákon o zoologických
zahradách jen pro licencované zoo, ty bez licence občas vypadají
všelijak a lze mezi nimi najít i něco podobného jako je Tirana, jen v
menším měřítku. A našli bychom třeba i v Německu nebo jiných
zoologických velmocích. Zařadit Zoo Tirana je ovšem komerčně lepší a
vhodnější než jakýsi "bezejmenný" zookoutek v nějaké vesnici. Ten nikomu
nic neřekne a hlavně ho ani autoři neznají. Ale nejde jen o vesnické
zookoutky, chybí i městem zřizované zoo, které by nevyvolaly tak
senzační, bombastickou a masovou odezvu. Namátkou třeba ukrajinská Zoo
Luck je mnohem horší než zoo v Tiraně. Ale co komu řekne Luck, většina
lidí ani neví, kde to je. Mimochodem jednou z těch šesti je např. i Zoo
Giza, kde jsem byl a naprosto nechápu, jak se na seznam mohla dostat.
Odhaduji, že reálně by se nevešla ani do první tisícovky. Skoro to
vypadá, jakoby autor nebo autoři navštívili tak 10 zoo a z nich
sestavili onen žebříček. Nikdo neviděl všechny zoo světa, aby je mohl
srovnávat. Jeden člověk je za svůj život schopen navštívit řekněme 10%
nebo maximálně 20% všech zoologických zařízení světa, přesto vznikají
žebříčky těch nejhorších nebo naopak i těch nejlepších. Holt jsou
komerčně úspěšné a pro veřejnost asi zajímavé. Není pak ovšem divu, že
může být Tirana, či Giza mezi 6 nejhoršími nebo naopak Praha 4.
nejlepší.
Pravdou však je, že má
Tiranská zoo skutečně všeobecně mezinárodně velmi špatnou pověst a nijak
se tato situace nezlepšuje. Paradoxní na tom je, že čím více chovatelsky
přijatelné kroky činí, tím horší její pověst je. Vysvětlení je velmi
snadné. V zahraničí je Zoo Tirana obvykle jen pojmem z internetu,
málokterý cizinec ji fyzicky viděl. Přesto o ní mnozí píší nebo ještě
hůře, kopírují a množí články, které na internetu jsou (jen kolik
serverů publikovalo, či bezostyšně okopírovalo onen žebříček MNN, aniž
by věděli o čem píší, natož aby informace ověřily). Přitom ale špatná
pověst Zoo Tirana vzniká primárně a především v samotné Albánii a od
Albánců. Ti tuto zoo kritizují neustále a také jí označují za tu
nejhorší. Jedním dechem dodávají, že nejlepší (z těch Albánských) je
Fier. Fakticky je Safari Park Zoo Fier doslova zvířecím kriminálem,
jenže jsou zde lvi, zebry, antilopy, kočkodani atd., zkrátka exotická
zvířata. Albáncům je jedno, že jsou zde v ukrutných chovných podmínkách,
že jsou týrána - lidé chtějí vidět něco exotického a tak je medvědi v
Tiraně nezajímají. S oblibou tvrdí, že Zoo Tirana není zoo, protože tam
nejsou žádná zvířata. Aktuálně je to okolo 30 druhů a plemen, jenže
kromě lamy a pštrosa žádné exotické, což v praxi znamená žádné zvíře.
Albánci rozhodně neřeší chovné podmínky, ty jsou jim absolutně volné,
řeší jen, co tam mohou vidět a na co si můžou sáhnout. V tom kontextu je
pak skoro vše lepší než Tirana. Včetně zcela příšerných a ukrutných
zookoutků. Když byl v Tiranské zoo zrušen chov tygrů, lvů, opic a jiných
zvířat, na které zoo zkrátka není chovatelsky zařízená, byl to
jednoznačně chovatelsky správný krok, jenže z pohledu návštěvníků další
rapidní pokles a úpadek zoo. Fakticky chvályhodný krok, kterým si ale
zoo sama v podstatě a v konečném důsledku buduje ještě horší pověst.
Dnes je celému národu známé, že Zoo Tirana je nejhorší. Prostřednictvím
internetu se informace dostávají velmi snadno, rychle a masově za
hranice, kde je různí "kreténi" bezduše papouškují nebo ještě přifukují,
aniž by tušili, která bije. Ovšem ještě smutnější je, že s podobným
pohledem občas přijde i cizinec - turista. Četl jsem třeba blog jakéhosi
Američana, který vychvaloval suokromou zoo svého albánského kamaráda -
Zoo Rrushkull... Přitom to je jeden z velmi žhavých kandidátů na vůbec
nejhorší zoo světa. Tolik a až takhle týraných zvířat na jednom místě se
jen tak nevidí! Bohužel každý rozumí všemu a na internetu si kde kdo
může psát skoro cokoli...
Tím samozřejmě neomlouvám
stav Tiranské zoo, která je jednoznačně velmi špatná a zoufale potřebuje
nějakou nápravu, ale rozhodně to není až tak kritické jak internet a
Albánci uvádí. Konec konců o tom svědčí i fakt ohledně medvědů.
Mezinárdní organizace Vier Pfoten, která provozuje po Evropě mj. několik
medvědích parků, kam umísťuje zabavené medvědy z velmi špatných podmínek
(z klecí u restaurací, ze špatných zoo, od medvědářů atd.), zřídila
jeden takový park i v Kosovu. Tam našli domov medvědi především z
Kosova, ale pár také z Albánie. Když byla kapacita parku naplněna a
organizace Vier Pfoten získala další týrané medvídě, umístila jej právě
v Tiranské zoo. Kdyby byly podmínky pro chov medvědů tak nemyslitelné,
Vier Pfoten je asi první organizací, která by usilovala o zrušení tohoto
chovu a jistě by tam neumisťovala do té doby týrané medvídě.
V minulosti bylo mnoho
plánů a slibů na rekonstrukci či zkvalitnění Tiranské zoo, avšak ta se
nakonec nikdy ničeho zásadního nedočkala. Nicméně aktuálně (2017) byl
oznámen nový záměr. Na základě návrhu zpracovaného německým architektem
hodlá vedení města zoo spojit se sousední botanickou zahradou a to nejen
administrativně, ale i fakticky, prostřednictvím tunelu. Celou zoo
zmodernizovat, postavit akvárium, halu pro místní motýly, vybudovat
expozice žiraf, zeber a dalších exotických druhů. Kdo ví, třeba to
tentokrát vyjde, nápad je to zajímavý. Aby však byl životaschopný, je
třeba dvou velmi podstatných opatření (které asi nikdo neřeší, nebo se o
tom alespoň nepíše) - jednak výrazně zvýšit vstupné. Aktuálně je 100
leků (asi 19 Kč) a děti za polovinu. To je velmi nedostatečné, nicméně v
Albánii obvyklé. Zní to jako banalita, ale který z politického vedení
města bude chtít Albáncům násobně zvýšit vstupné a sám se tak připravit
o volební preference...?! Ovšem ještě podstatnější je personál. Kde zoo
vezme kvalifikované zaměstnance, když zkrátka nejsou?! Bez nich by se
zoo velmi rychle dostala zpátky do současného stavu. Není řešením, aby
zoo vedla Agentura pro parky a rekreaci. Starat se o žirafu není totéž,
co zalévání palmy nebo sekání trávníku. Ono je velmi pěkné, že cizinci
(ať již Němci, Holanďané nebo i EAZA) Albáncům zpracovávají návrhy
(jistě za peníze nebo jiný, alespoň potenciální, prospěch), ovšem pokud
k tomu "A" nenavrhnou i "B", nemá cokoli naprosto žádný význam.
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|