| |
|
|
| |
Stručně o zoo |
|
| |
 Chov exotických zvířat Kostelec u
Heřmanova Městce - v podstatě naprosto neznámé chovatelské zařízení, o
němž mají povědomost snad jen lidé z blízkého okolí a samozřejmě pár
odborníků, kteří se chovem zabývají... Ono už jenom to najít nebude asi
ani trochu jednoduché - nejspolehlivější je GPS nebo se doptat místních,
cestu nelze optimálním způsobem popsat... Předně je však potřeba
nejdříve zavolat a návštěvu si domluvit - tato zoo není stabilně
otevřená v předem danou dobu - je to soukromé zařízení na pozemcích za
rodinným domem, které otvírá své brány jen po předchozí telefonické
domluvě. Může se sice stát, že i při cestě "na blind" bude někdo doma,
nicméně není na náhodu asi není úplně vhodné spoléhat. Zvláště pak v
případě škol a školek je včasná domluva nezbytná.
Celá historie této zoo či zookoutku začala v roce 1999, kdy
si pan Karela pořídil pštrosy. Chvíli to byl skutečně jen chov pštrosů,
ale záhy začala přibývat i další a další zvířata, což vzbudilo zájem
veřejnosti a tak se z chovu pro vlastní potěšení stala de facto veřejná
záležitost. Ačkoli jde prý sice dodnes v první řadě o vlastní potěšení,
jsou zde velmi častí i návštěvníci - především výlety ze školek.
Průchodem ze zahrady rodinného domu se návštěvník ocitá hned
u voliéry výra, za ní jsou mývali a nosáli, naproti má výběh pár lvů -
zasloužilých rodičů. Na konci cesty je obrovský výběh, kde se prohání
emu, vodní ptáci a drůbež. Vedle má své teritorium gepard. Zpět od
vchodu přímo vede cesta okolo dikobrazů k největšímu společnému výběhu s
rybníčkem. Prohání se zde několik velbloudů, lam, bezpočet různých koz a
ovcí, ale několik druhů vodních ptáků (např. labutě černé nebo husice
nilské atd.).
Prohlídka probíhá výhradně v doprovodu majitele, čímž mají
návštěvníci zároveň i výklad a mohou se ke zvířatům přiblížit rozhodně
mnohem těsněji než bývá obvyklé v běžných zoologických zahradách. Do
velkého společného výběhu chodí skupinky návštěvníků běžně. Podle
ukázněnosti návštěvníků tak lze některá zvířata (např. velbloudy, kozy,
ovce nebo podobně) i hladit. Není tady sice tolik druhů ani jedinců z
živočišné říše jako ve velkých zoo, ale přece jen toto zařízení nabízí
trochu jiný pohled na svět zvířat.
Autor: Roman HYNEK (2011)
|
|
|
|
|
