| |
Přímo na soukromé veterinární klinice v Opavské čtvrti Jaktař na ulici
Přemyslovců existuje maličkatá minizoo s několika druhy zvířat. Není
příliš složité ji najít, ovšem složitější pro neznalé je zaparkovat... V
areálu je místo pouze na několik málo aut, což bude stačit akorát
personálu kliniky. Podél hlavní silnice není parkování možné a hned za
silnicí je koryto říčky. Když se však přejede most naproti klinice je
hned za ním za křižovatkou ulic Slavkovská a Pavlovského místa dost a
stání je bezplatné.
Po vstupu do zahrady
začíná hned za domy zookoutek s domácími zvířaty (zookoutek je trochu
nadnesený termín) - velký výběh lam, osla, koz, ovcí atd. Když se tento
výběh obejde, jsou za ním ještě dva malé s domácí drůbeží (husy, kachny,
slepice, perličky, krůty, labutě). V jedné místnosti domu je ještě
několik boxů s králíky a morčaty, ty slouží zaároveň jako dětská hladící
zoo. Některá zvířata jsou zastoupena více plemeny. V zahradě je dokonce
jakési dětské minihřiště. Do zookoutku je vstup volný, tedy zdarma nejen
pro klienty zvířecí nemocnice, ale i pro veřejnost.
Druhou součástí Mini zoo
je Expozice drápkatých opiček. Ta je v uzamčených prostorách a už není
zdarma. Oficiálně se sice vstupné neplatí, ale vstup je podmíněn koupí
okopírované asi šestistránkové brožurky. Ta je k mání na recepci
nemocnice. Po zakoupení tohoto infomateriálu o jednotlivých zde
chovaných druzích jsou návštěvníkovi odemknuty dveře expozice. Jedna
poměrně malá místnost a v ní dvě řady vitrín s 9ti druhy drápkatých
opiček (lvíček zlatohlavý, kosman zakrslý a bělovousý, tamarín Geoffreyův,
pinčí, žlutoruký, bělovousý a sedlový a kotul veverovitý). Vitríny, či
spíše boxy jsou velmi obyčejné, nepříliš velké a nepříliš pohledné -
překližko-polykarbonátové s prosklenou přední stěnou. Zvláště málo
prostoru mají kotulové.
Celá místnost je velmi
potemnělá osvětlená žlutým umělým světlem. Bez oken, bez výběhů.
Údajně se v létě jedna stěna expozice mění za pletivo a tím je docíleno,
že opice vidí i denní světlo... nemohu však tuto technickou operaci
potvrdit, jelikož v srpnu byly opičky zabedněné dokonale. Tím, že chybí
okno a ještě je místnost nasvícena slabým světlem opravdu dost žluté
barvy, je prakticky znemožněno běžné focení opic - výsledné obrázky jsou
většinou výrazně žluto či okrovo-hnědé (lze to sice následně trochu
softwarově poupravit , ale pořádné barvy mít fotky už nebudou). Na
druhou stranu i kdyby bylo světlo dokonalé, jsou skla celkem špinavá.
Prý se denně čistí, ale v půl desáté dopoledne už byla opicemi tak
zapatlaná, že se obtížně hledalo i malé čisté místo velikosti objektivu.
Kotuly nebylo téměř ani vidět.
Nechci se nikoho
dotknout, obvykle se snažím kvalitu zařízení příliš nehodnotit, ale v
tomto případě... Zkrátka od člověka zabývajícího se 20 let výzkumem a
chovem drápkatých opic, navíc profesionála, odborníka, specialisty na
primáty - soudního znalce v oboru chorob primátů, bych prostě čekal
mnohem víc. Tahle Mini zoo je expozičně velmi slabá a nic na tom nemění
ani fakt, že prioritní cílovou skupinou jsou klienti veterinární
nemocnice, nikoli široká veřejnost. Viděl jsem již nesrovnatelně hezčí
domácí soukromé chovy drápkatých opic.
Poznámka 2019: v roce 2016 byla Mini zoo de facto zrušena -
expozice drápkatých opiček byla zrušena zcela a zookoutek domácích
zvířat byl zredukován na minimum, které už ani nelze považovat za mini
zoo (zbyli jen králíci, morčata, slepice, ovce, kozy a osel).
Autor: Roman HYNEK (2011)
|
|
