!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Akva-Tera Zoo Plzeň
 
     
  Akva-Tera po rekonstrukci  
      Dne 31. ledna 2001 byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena AKVA TERA na Palackého třídě č.5 v centru Plzně. Tato expozice slouží od 60. let jako výspa plzeňské zoologické zahrady, která umožňuje návštěvníkům pokochat se exotickou přírodou v centru města. Funguje též pro naučné exkurze mateřských a základních škol. Kromě ryb, plazů a obojživelníků jsou zde chováni někdy obávaní, pro někoho tajemní a přesto fascinující bezobratlí živočichové. I zdejší expozice jsou vytvářeny tak, aby modelovaly skutečný biotop. Návštěvník zde najde prales, poušť, mangrove i korálové moře. V prostředí tohoto komplexu, který je vybaven i rozsáhlým chovným zázemím, kde mají živočichové dostatek klidu pro zdárné množení, se rodí mnoho článků do odborného časopisu Sklípkan, který Zoo a BZ vydává pro milovníky a chovatele bezobratlých.
    První expozice je věnována sušším oblastem ostrova Madagaskar, kde žije veliké množství endemických druhů zvířat. Vystavujeme zde chameleona obrovského (Furcifer oustaleti), který se dorůstá délky až 68 cm a představuje tak největšího zástupce čeledi Chamaeleonidae. Expozici s ním sdílí ohrožená želva paprsčitá (Geochelone radiata). Na bočním skle jsou umístěné postery, které seznamují návštěvníka s činností kampaně "shellschock" na záchranu světově ohrožených druhů želv.
    Ve skalním tunelu vlevo na vás čeká 18 malých insektárií se sklípkany. Stále totiž probíhá "Světová výstava sklípkanů, kterých máme na 180 druhů, což je největší počet druhů veřejně vystavovaných. A tak na sklípkany během prohlídky ještě narazíte. Často zbytečně obávaní pavouci sklípkani, jsou však pro svou velikost i barevnost atraktivní pro chov v zajetí. Mnoho z druhů těchto největších pavouků je naprosto neagresivních, což ovšem neznamená, že se nedovedou bránit. Kousnutí např. sklípkana bělopýřitého (Brachypelma albopilosa) bývá vzácností, ale některé druhy se dovedou bránit "vykopáváním" chloupků, které dokážou nepříjemně podráždit pokožku útočníka nebo sliznice při vdechnutí. Při zanesení do očí mohou způsobit i oslepnutí. Tyto expozice mají ukázat, jak sklípkani žijí v přírodě.
    Dále jsou tu dvě terária. V jednom je chována užovka červená (Elaphe guttata), je to barevný atraktivní had žijící na jihozápadu USA a v Mexiku.V protějším teráriu je vytvořena ukázka pralesního biotopu jihovýchodní Asie. Žije tu želva (Geomyda splengleri) z Vietnamu a thajský gekon (Gekko siamensis) Vpravo ve skalním tunelu je ukázka pralesního biotopu Jižní Ameriky. Je zde psohlavec tmavý (Corallus enydris enydris), živorodý hroznýšovitý had. Dále uvidíte žabky pralesničku žlutopruhou (Dendrobates truncatus), pralesničku pruhovanou (Phyllobates vittatus) a ropuchu aga (Bufo marinus). Jsou tu též sarančata rodu Tropidacris. Krabičky s malými sklípkany, přibližují chov mláďat.
    Třetí zastávka vám přiblíží život v mangrovovém porostu. Mangrove jsou příbřežní močálové porosty, které ovlivňuje příliv a odliv. Jsou domovem pro mnoho rozličných živočichů. Mangrove pokrývají 160000 km čtverečních naší planety. Naše expozice se snaží napodobit toto prostředí. Volně zde žijí agamy kočinčinské (Physignathus cocincinus), které však nerespektují hranice napodobeného biotopu, ve kterém žijí v přírodě, a toulají se i do dalších otevřených expozic. Ve vodě plave zajímavá želva hlavec plochý (Platysternom megacephalum).
    Naproti se nachází nádrž, která ukazuje společenství několika druhů sladkovodních ryb jihovýchodní Asie, resp. Thajska. Za všechny lze jmenovat sumečka sklovitého (Kryptopterus bicirrhis), razboru klínoskvrnnou (Rasbora heteromorpha), parmičku žraločí (Balantiocheilus melanopterus), parmičku červenoocasou (Labeo bicolor) či přísavku thajskou (Gyrinocheilus aymonieri).
    Další akvárium je věnována endemickým rybám z jezera Malawi. Úspěšně se zde množí prakticky všechny druhy. Ryby, které odchovávají své potomstvo v tlamce, označujeme jako tlamovce. Ti patří do čeledi vrubozubcovitých, zvané též cichlidy (Cichlidae). V afrických jezerech Velké příkopové propadliny, jako je jezero Malawi, žije celá řada endemických druhů této dynamicky se vyvíjející čeledi. Vyznat se v jednotlivých druzích není vůbec jednoduché, protože některé druhy jsou si velmi podobné, zatímco příslušníci jednoho a téhož druhu se od sebe liší velikostí i zbarvením podle lokality ve které v těchto obrovských jezerech žijí.
    Život korálových útesů vám přiblíží tři akvária. V prvních dvou můžete vidět korálové ryby, např. bodloka běloprsého (Acanthurus leucosternon), který se živí řasami v prostoru nad korálovými útesy, v zajetí přijímá i hlávkový salát, korýše a maso měkkýšů. Bývá nesnášenlivý nejen vůči příslušníkům vlastního druhu, ale i ke všem větším rybám. Další rybou je klaun Clarkův (Amphiprion clarkii), žijící v hloubkách 1-10 m v symbióze ze sasankami. Zajímavé je, že z mláďat se nejsilnější jedinec vyvine v samičku a druhý v samce. Ti spolu obsadí sasanku. Pokud uhyne samice, změní se samec na samici a ze skupiny ostatních jedinců se vyčlení nejsilnější jedinec jako samec. Nádhernou rybou je rovněž pomec skvělý (Pomacanthus navarchus) z vod indoaustralských souostroví. Spolu s rybami můžete pozorovat ježovku diadémovou (Diadema setosum), která je oblíbeným chovancem mořských akvárií, protože mezi jejími dlouhými černými ostny září jako diamanty pět bílých skvrn. Zvláštním orgánem všech ježovek je ústní ústrojí zvané Aristotelova lucerna, které se skládá z pěti pyramidovitých čelistí fungujících jako drapák bagru. Dalšími obyvateli jsou koráli, rournatci a sumýši.
    V protějším mořském akváriu žijí mořští predátoři. Perutýn ohnivý (Pterois volitans) je velmi známá, oblíbená, ale také obávaná mořská ryba. Svou popularitu si získal atraktivním zevnějškem, i tím,že disponuje jedem, který má složení jako jed kober. V přírodě tato dravá až 50 metrové hloubky, ale i příbřežní lokality. A právě zde dochází k nejčastějším poraněním, kdy se neopatrní plavci dostávají do kontaktu s paprsky její hřbetní či řitní ploutve, kam ústí jedové žlázy. Působení toxinu na sebe nenechá dlouho čekat. Projevuje se palčivou bolestí a u některých osob může dokonce v důsledku intoxikace nastat smrt. Nehoda může nastat i při manipulaci v akváriu, a proto je nutná maximální opatrnost. První pomoc při poranění spočívá v opláchnutí postiženého místa velmi teplou až horkou vodou, která hlavní množství jedu spolehlivě dezaktivizuje. Budete-li mít štěstí, zahlédnete murénu (Echidna nebulosa). Murény žijí v tropických a teplých mořích, kde se skrývají ve štěrbinách a korálových útesech. Díky různým pověrám jsou velmi obávané. V hrozivě vyhlížející tlamě mají dlouhé a ostré zuby, kterými mohou způsobit neopatrným rybářům nebo potápěčům vážná poranění. Často si totiž při kousnutí samy poraní tlamu a do rány tak může proniknout jejich krev spolu s ichthyotoxinem, který způsobuje otravu smrtelnou až v 10% případů. Spolu s murénou obývá akvárium např. čtverzubec (Arothron nigropunctatus). Čtverzubci drtí svými silnými zuby lastury měkkýšů.
    V pořadí již osmé zastavení je věnováno převážně obojživelníkům. Nejpopulárnější jsou jistě tzv. "šípové žáby" -pralesničky z pralesů Jižní a Střední Ameriky. Důvodem je jejich barevnost a zprávy o jejich jedovatosti. Někteří zástupci rodů Phyllobates a Dendrobates skutečně vylučují kožními žlázami alkaloidy, patřící k nejsilnějším živočišným jedům nebílkovinné povahy. Nejsilnější jsou batrachotoxiny pralesniček rodu Phyllobates, které pracují tak, že zastaví přenos signálu z nervových buněk na svaly, které zůstanou ve staženém stavu. Výsledkem je zástava dýchání a srdeční činnosti. Pozorovat můžete například pralesničku harlekýn (Dendrobates leucomelas).
    Další zastávky evokují tropické pralesy jihovýchodní Asie a jižní a střední Ameriky.Asijskou část obývá rosnice siná (Litoria caerula), rosnička novoguinejská (Litoria infrafrenata) a parosnička indická (Kaloula pulchra), z plazů pak gekon (gekko siamensis) a scinkové (Mabuya multifasciata), (Tropidophorus apulus) a (Dasia olivacea).
    V americké části žijí anolisové (Anolis equestris) a (Anolis luteogularis), bazilišek (Laemanctus longipes), což jsou oba menší leguánovití stromový ještěři. V bazénku uvidíme želvu klapavku (Kinosternon scorpioides). Klapavky mají přední, střední a zadní část plastronu (břišního krunýře) spojenou vazivovou spojkou a v případě, že se zatáhnou do krunýře, plastron se pevně zaklapne.
    Zastavíme se u pacifické oblasti. Zde je vystavena atraktivní, těžko chovatelná krajta zelená. Krajta zelená (Morelia viridis) je stromový noční druh z deštných lesů severovýchodu Austrálie a z Nové Guiney. Loví drobné savce včetně netopýrů a kaloňů a ptáky. V klidu se ukládá do kotouče smyček přeložených přes větev. Je "učebnicově" podobná psohlavci zelenému, žijícímu v Jižní Americe. Oba hadi mají shodný způsob života i obdobné životní podmínky. Spolu s ní expozici obývá scink smaragdový (Dasia smaragdina).
    Terárium vedle nám přibližuje život afrických savan. Je zde krajta královská (Python regius), krajta písmenková (Python sebae), etiopská ropucha (Bufo sp.) a drobný scink (Mabuya margaritifera). Celou kolekci uzavírá jeden druh ploštice, zákeřnice (Platymeris biguttas).
    Nyní projdeme kolem stojanu se sklípkany o nichž jsme se již zmínili. Tady si všimneme, jak malý prostor stačí k chovu těchto pavouků. Skutečně většině sklípkanů postačí v zajetí poměrně malá plocha. I v přírodě mají nevelké teritorium kolem své nory.
    Dále se dostáváme ke čtyřem teráriím. V jednom je ubytován pagekon (Rhacodactylus ciliatus) z Nové Kaledonie s chápavým ocasem opatřeným příchytnými lamelami. Pod kůží nad ušními otvory a výše na hlavě má kostěné lišty, které ho chrání před zraněním při soubojích s příslušníky svého druhu. Ploskorep Henkelův (Uroplatus henkeli) je pomalý noční gekon z Madagaskaru popsaný až v roce 1990. Prsty má opatřeny příchytnými lamelami, zbarvení těla se může měnit podle momentálního stavu zvířete a životních podmínek. Dalším madagaskarským chovaným zvířetem je felsuma madagaskarská (Phelsuma madagascariensis grandis). Má krásné zbarvení, výrazně zelené s červenými skvrnami. Posledním obyvatelem této části je australský varan (Varanus acanthurus). Jde o jednoho z nejmenších druhů varanů. Pro srovnání můžete navštívit Plzeňskou zoo, kde uvidíte nejmohutnějšího varana světa, varana komodského.
    Poslední zastávka evokuje život ve vodách jihoamerického pralesa s želvou matamatou třásnitou (Chelus fimbriatus), která je v přirozeném prostředí takřka neviditelná. Ukrývá se na dně nádrží se stojatou nebo mírně tekoucí vodou ve vrstvě rostlinných zbytků. Matamata nasává prudkým roztažením svalnatého krku drobné rybky, obojživelníky i vodní bezobratlé živočichy do své překvapivě široké tlamy. Třásnité výrůstky zaznamenávají jako čidla pohyb v blízkosti ukryté matamaty. S matamatou zde žije ještě jeden druh vodní želvy. Je to tereka (Podocnemis unifilis). V nádrži plave několik druhů jihoamerických ryb, za všechny zmíníme pestře zbarveného vrubozubce pavího (Astronotus ocelatus).
    Na závěr prohlídky si můžete zakoupit nějakého živočicha z přebytku našich odchovů. Ošetřovatelé vám s jeho chovem rádi poradí. Druhová skladba a počet zvířat pochopitelně podléhají změnám! Připojte se i k ukázkám krmení a setkání se zvířaty!

Zdroj: oficiální stránky Zoo Plzeň (2011)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 06. 09. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:06. 09. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.