!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Národní přírodní rezervace SOOS
 
     
  Národní přírodní rezervace SOOS - výstavní expozice  
  Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní
          Název SOOS má svůj původ ve středověkém názvu Satz (sedavá půda), který prošel vývojem od Sas (1394) po Sos (1473) až k SOOSu. Písmeno A se změnilo na O vlivem chebského nářečí, kde se A často vyslovuje jako O a dlouhé O se píše OO. Tímto názvem se označovaly bažiny, mokřady a rašeliniště.
          SOOS vznikl ve čtvrtohorách v tzv. preborealu před 10 000 lety. V terénu s třetihorními vildštejnskými kaolinovými jíly byly pravděpodobně při záplavách vyhloubeny Sooským a Vonšovským potokem dvě prohlubně s nepropustným jílovým dnem. Při postupném zarůstání obou nádrží rašelinou zde byla zadržována voda a došlo k oddělenému vývoji obou ploch. Severní prohlubeň se změnila na rašeliniště a jižní, kde vyvěralo množství minerálních pramenů se proměnila na velké jezero se slanou vodou obklopené slatiništěm (rašelina obohacená minerálními solemi). Dnes vede těmito místy naučná stezka, ze které si můžete prohlédnout křemelinový štít a mofety. Území SOOSu bylo v roce 1964 vyhlášeno přírodní rezervací.
          Vedle velkého množství minerálních pramenů, které na SOOSu vyvěrají, se zde nacházejí tzv. mofety - jinak také nazývané bahenní sopky. Mofeta je místo, kde z podloží SOOSu vystupuje na povrch plyn - kysličník uhličitý. Přívodním kanálem je zároveň vytlačována obyčejná spodní voda, která zde má zejména při deštivém počasí vysokou hladinu. Voda si na povrchu za neustálého vření začíná vymílat v křemelině nepravý kráter - mofetu. Za suchého počasí, při nízké hladině spodní vody vystupuje do suchého kráteru pouze syčící plyn Kysličník uhličitý stoupá z podloží SOOSu z hloubky 15-ti a více kilometrů jako produkt doznívání sopečné činnosti - uvolňuje se při chladnutí žuly. Jeho hlavními přívodními cestami jsou hlubinné zlomy - SOOS a Františkovy Lázně leží v ose prodloužení krušnohorského zlomu, kde je výstup kysličníku zvláště intenzivní.

Naučná stezka
          Křemelinový štít - po naučné stezce přicházíte k rozlehlému čočkovitému útvaru s vysráženými minerálními solemi. Je to tzv. křemelinový štít, jezerní usazenina, která vznikla nahromaděním odumřelých schránek jednobuněčných řas rozsivek (Diatomidae). V jezeře, do kterého pronikaly minerální prameny, žily vedle obyčejných rozsivek také rozsivky slanomilné. Zatímco jezero postupně na okrajích zarůstalo slatinou měly rozsivky v místě kde pramení dnešní Císařský pramen ve slané vodě dostatek prostoru k životu. Nejvyšší vrstva křemeliny je proto právě zde. Dnešní naučná stezka by v původním stavu SOOSu vedla částečně po hladině jezera a částečně po jeho břehu zarostlém, slatiništěm. Slatiniště je dnes bohužel do hloubky několika metrů vytěženo, takže procházíme po dně SOOSu.

Expozice Dějiny Země - Jurský park
          Přehledné dějiny Země - paleontologie a geologie s významnými geologickými lokalitami Chebské pánve jako je Komorní hůrka, Železná hůrka, vildštejnské kaolinové jíly nebo SOOS. Dějiny doprovázejí velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana, jednoho z nejvýznamnějších našich a světových malířů, kteří se podíleli na rekonstrukci dávného, zaniklého života na Zemi. K dokreslení atmosféry je zde dále instalován malý Jurský park s modely ještěrů v životní velikosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout první ryby, prvního obojživelníka, dinosaury a ptakoještěry, velkou paleontologickou sbírku trilobitů a sbírku minerálů z Chebska. Je to paleontologie a geologie pro dospělé i děti. Součástí expozice je geologický park s horninami Chebska.

Expozice přírody Chebska
          Přírodní zajímavosti Chebska - geologie, zoologie, botanika a ochrana přírody s přehledem přírodních rezervací Chebska.

Stanice pro poraněná zvířata
          V této stanici je ročně ošetřeno velké množství poraněných ptáků, zejména dravců. Dravci, kteří se nemohou vypustit do přirozeného prostředí, zůstávají ve stanici a návštěvníci si je mohou prohlédnout v malé zoo.

Fauna a flóra SOOSu
          SOOS je svou přilehlou soustavou rybníků významným hnízdištěm řady vzácných vodních ptáků. Vyskytuje se zde např. kulík říční, vodouš rudonohý, moták pochop nebo moudivláček lužní. V rezervaci žije také řada obojživelníků, jako například rosnička zelená nebo ropucha krátkonohá. Na slaniscích se vyskytují vzácné slanomilné rostliny - halofity.
 

Zdroj: oficiální tiskové materiály Národní přírodní rezervace SOOS (2011)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 06. 09. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:06. 09. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.