|
|
|
|
Národní přírodní rezervace SOOS - výstavní expozice |
|
|
Národní
přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní
Název SOOS má svůj původ
ve středověkém názvu Satz (sedavá půda), který prošel vývojem od Sas
(1394) po Sos (1473) až k SOOSu. Písmeno A se změnilo na O vlivem
chebského nářečí, kde se A často vyslovuje jako O a dlouhé O se píše OO.
Tímto názvem se označovaly bažiny, mokřady a rašeliniště.
SOOS vznikl ve
čtvrtohorách v tzv. preborealu před 10 000 lety. V terénu s třetihorními
vildštejnskými kaolinovými jíly byly pravděpodobně při záplavách
vyhloubeny Sooským a Vonšovským potokem dvě prohlubně s nepropustným
jílovým dnem. Při postupném zarůstání obou nádrží rašelinou zde byla
zadržována voda a došlo k oddělenému vývoji obou ploch. Severní
prohlubeň se změnila na rašeliniště a jižní, kde vyvěralo množství
minerálních pramenů se proměnila na velké jezero se slanou vodou
obklopené slatiništěm (rašelina obohacená minerálními solemi). Dnes vede
těmito místy naučná stezka, ze které si můžete prohlédnout křemelinový
štít a mofety. Území SOOSu bylo v roce 1964 vyhlášeno přírodní
rezervací.
Vedle velkého množství
minerálních pramenů, které na SOOSu vyvěrají, se zde nacházejí tzv.
mofety - jinak také nazývané bahenní sopky. Mofeta je místo, kde z
podloží SOOSu vystupuje na povrch plyn - kysličník uhličitý. Přívodním
kanálem je zároveň vytlačována obyčejná spodní voda, která zde má
zejména při deštivém počasí vysokou hladinu. Voda si na povrchu za
neustálého vření začíná vymílat v křemelině nepravý kráter - mofetu. Za
suchého počasí, při nízké hladině spodní vody vystupuje do suchého
kráteru pouze syčící plyn Kysličník uhličitý stoupá z podloží SOOSu z
hloubky 15-ti a více kilometrů jako produkt doznívání sopečné činnosti -
uvolňuje se při chladnutí žuly. Jeho hlavními přívodními cestami jsou
hlubinné zlomy - SOOS a Františkovy Lázně leží v ose prodloužení
krušnohorského zlomu, kde je výstup kysličníku zvláště intenzivní.
Naučná stezka
Křemelinový štít - po
naučné stezce přicházíte k rozlehlému čočkovitému útvaru s vysráženými
minerálními solemi. Je to tzv. křemelinový štít, jezerní usazenina,
která vznikla nahromaděním odumřelých schránek jednobuněčných řas
rozsivek (Diatomidae). V jezeře, do kterého pronikaly minerální prameny,
žily vedle obyčejných rozsivek také rozsivky slanomilné. Zatímco jezero
postupně na okrajích zarůstalo slatinou měly rozsivky v místě kde
pramení dnešní Císařský pramen ve slané vodě dostatek prostoru k životu.
Nejvyšší vrstva křemeliny je proto právě zde. Dnešní naučná stezka by v
původním stavu SOOSu vedla částečně po hladině jezera a částečně po jeho
břehu zarostlém, slatiništěm. Slatiniště je dnes bohužel do hloubky
několika metrů vytěženo, takže procházíme po dně SOOSu.
Expozice Dějiny Země - Jurský park
Přehledné dějiny Země -
paleontologie a geologie s významnými geologickými lokalitami Chebské
pánve jako je Komorní hůrka, Železná hůrka, vildštejnské kaolinové jíly
nebo SOOS. Dějiny doprovázejí velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka
Buriana, jednoho z nejvýznamnějších našich a světových malířů, kteří se
podíleli na rekonstrukci dávného, zaniklého života na Zemi. K dokreslení
atmosféry je zde dále instalován malý Jurský park s modely ještěrů v
životní velikosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout první ryby, prvního
obojživelníka, dinosaury a ptakoještěry, velkou paleontologickou sbírku
trilobitů a sbírku minerálů z Chebska. Je to paleontologie a geologie
pro dospělé i děti. Součástí expozice je geologický park s horninami
Chebska.
Expozice přírody Chebska
Přírodní zajímavosti
Chebska - geologie, zoologie, botanika a ochrana přírody s přehledem
přírodních rezervací Chebska.
Stanice pro poraněná zvířata
V této stanici je ročně
ošetřeno velké množství poraněných ptáků, zejména dravců. Dravci, kteří
se nemohou vypustit do přirozeného prostředí, zůstávají ve stanici a
návštěvníci si je mohou prohlédnout v malé zoo.
Fauna a flóra SOOSu
SOOS je svou přilehlou
soustavou rybníků významným hnízdištěm řady vzácných vodních ptáků.
Vyskytuje se zde např. kulík říční, vodouš rudonohý, moták pochop nebo
moudivláček lužní. V rezervaci žije také řada obojživelníků, jako
například rosnička zelená nebo ropucha krátkonohá. Na slaniscích se
vyskytují vzácné slanomilné rostliny - halofity.
Zdroj: oficiální tiskové materiály Národní přírodní rezervace
SOOS (2011)
|
|
|
|
|