!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Zoologická zahrada města Brna
 
     
  O založení Zoo Brno  
  Článek popisuje rannou historii Brněnské zoo a navazuje na první část - na Historii Zookoutku v Tyršově sadu, který předcházel samotné zoo...

Poválečná obnova
          Zbylí členové rozprášeného Spolku pro založení zoo se sešli 15, listopadu 1945 a sestavili nový výbor, do jehož čela zvolili opět dr. Brázdu, jeho zástupcem se stal emeritní vládní rada Hejný. Pak se usnesli, že nahlásí městskému národnímu výboru škodu, která spolku vznikla v důsledku válečných událostí, a požádají o stavební materiál z ruin a z majetku „zabaveného po Němcích", jakož i o přidělení místa pro zoologickou zahradu.

Místo pro velkou zoo
          Mohlo by se zdát, že se spolek opět probudil k životu, ale nebylo tomu tak, členů valné ubylo. Pouze Bujnoch s kolegou Václavem Olšaníkem obcházeli brněnské okolí a hledali vhodné místo pro zoo. Učinili dokonce pokus o opětovné získání Tyršova sadu, ten však selhal pro nezájem bývalých členů spolku. Bujnoch pak po Olšaníkově naléhání navštěvoval zahradní a lesní správu města, ale místo pro zoo se stále nenacházelo. Při obšírných rozhovorech jej konečně jeden pracovník správy upozornil na bývalou střelnici v Pisárkách, zabavenou jako bývalý majetek odsunutých brněnských Němců. Jenže zvítězil nárok armády a zoologické zahradě byl určen náhradní prostor v nedalekém cípu lesa, podél cesty k restauraci Myslivna. Tato varianta ale znovu narazila na odpor lesní správy. Dalším návrhem bylo místo u silnice stoupající od restaurace Na Střelnici v Pisárkách směrem na Nový Lískovec. Prostorem procházela cesta spojující zmiňovanou střelnici se silnicí do Lískovce a v případě zřízení zoo by musela být zrušena. To však vojáci odmítli.
          Při dalším hledání spolek zaměřil pozornost na výstaviště. Vhodná se jevila stráň za řekou. Žádost podaná Výstavní společnosti však zanikla v zapomnění. Při další návštěvě na zahradní správě města se jako možné místo pro vznik zoo ukázal vyvlastněný bývalý zámek s parkem v Medlánkách, který měl být předán veřejnosti. Bujnoch s Olšaníkem absolvovali dlouhotrvající, ale bezvýsledná jednání s úřady, až se nakonec dozvěděli, že krajský národní výbor uvažuje o tom, že na Mniší hoře v Bystrci u Brna zřídí botanickou a zoologickou zahradu.

Na obzoru Mniší hora
          Výbor spolku byl o úmyslu kraje informován na schůzi 21. ledna 1950. Předseda dr. Brázda oznámil, že spolek byl pověřen vypracováním projektu zoo i s odhadem nákladů. Schůze vytyčila hlavní zásady prvních kroků budování nové zoo, totiž „aby ještě toho roku byla v zahradě umístěna veškerá zajímavá lesní zvěř, daňci, srnčí, jeleni, lišky, stříbrné lišky, divoký vepř apod. Aby z hradu Bítova byly převzaty klece a bylo jich pro první počátek použito pro menší dravce. Toto zatímní osazení by doplnily opice, ušlechtilí bažanti a domácí a cizokrajní ptáci. Budování zoo by bylo opřeno o zájem veřejnosti, byly by získávány zkušenosti s chovem a zdravotní péčí o zvířata". Schůze zvolila tři komise: pro zjištění polohových podmínek, stálou odbornou a organizačně technickou. Komise však nemohly začít pracovat, protože Mniší hora byla přidělena přírodovědecké fakultě a zoo měla být budována jako jednotný celek s botanickou zahradou. (Brněnský tisk už v roce 1949 informoval, že při budování botanické zahrady na Mniší hoře vznikl miniaturní zoologický koutek s želvami, jezevci a ježky a že se má stát základem velké zoo, která zůstane součástí přírodního parku botanické zahrady.)
          Sloučení zoo s botanickou zahradou se Spolku pro založení zoo jevilo sporné. Správa nově založené zoologické zahrady, již byli pověřeni tři placení zaměstnanci, zavrhla snahy o zřizování provizorií, a tím i odmítla závěry schůze spolku z 28. ledna 1950. Odmítala i další zvenčí přicházející návrhy na způsob provádění prací na Mniší hoře a Spolek pro zřízení zoo i s jeho zájmovými skupinami chápala jako nežádoucí konkurenční živel. Bylo to pochopitelné hlavně proto, že správa zoo, jejíž profesionální úsilí honorovalo ministerstvo informací, se cítila odpovědná jen svému zaměstnavateli.
           První práce na terénních úpravách Mniší hory začaly 1. června 1950 a budování zoo bylo spojeno s potížemi při shánění stavebních hmot a stálých pracovních sil. Než se stala skalnatá stráň porostlá listnatým lesem vhodná pro zřízení zoo, musely se při budování cest a teras přemístit tisíce krychlových metrů půdy. Veškeré práce prováděl kolektiv maximálně osmi pracovníků, například v létě 1951 byl na Mniší hoře zaměstnán zedník, kovář-svářeč, truhlář, údržbář a několik pomocníků. Na budování se ovšem podíleli i brigádníci. Ve svažitém terénu se dobře uplatnili koně a dokonce i osli, které zoo chovala v již dohotovených ohradách kopytníků. V malých vozících osli vozili písek na stavbu cest.
           Spolek pro zřízení zoo nemohl uplatnit své zkušenosti a omezil se na pořádání přednáškových večerů. Například jednu z přednášek v bývalém Paláci šlechtičen na Kobližné ulici č. 1, kde měl spolek pronajatou místnost, měl v roce 1951 spisovatel Jaromír Tomeček. Hovořil na téma Život ve vodě a u vody a na závěr promítl film o lovu karpatských medvědů. Přednášky pořádané spolkem bývaly vždy doprovázeny projekcí přírodovědného filmu a hojně navštěvovány, jejich posláním bylo popularizovat zoologickou zahradu a informovat o postupu prací na Mniší hoře.
          Veškerou spolkovou činnost československý politický režim v roce 1951 zakázal, neboť zákonem č. 69/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních zrušil zákon o spolčovacím právu. Spolky se mohly přeměnit v samostatné organizace nebo se do organizací s příbuzným zaměřením včlenit. Spolek pro zřízení zoo sevdubnu1952 zapojil do tzv. lidové organizace zoologické zahrady pod názvem Zoologický kroužek při zoologické zahradě v Bystrci u Brna. Kromě přednáškových večerů, v jejichž pořádání pokračoval, rozšířil činnost o dozorčí službu na Mniší hoře během dnů pracovního klidu.
          V závěru stati Bujnoch píše, že na Mniší hoře vyrostlo mnoho úhledných objektů a že otevření zoo se očekává v červnu 1953. Lituje ale, že zatím bylo málo pamatováno na exotická zvířata, která byla vždy nejvétším lákadlem. Věří však, že veřejnost počáteční potíže pochopí a na zajímavější exponáty si trpělivě počká.
          Nová zoologická zahrada na Mniší hoře byla slavnostně otevřena v neděli 30. srpna 1953. Podle komentáře otištěného toho dne v deníku Lidová demokracie hlavní organizátor prací, předseda Družstva pro zřízení zoo Ing. arch. Otto Eisler, buduje úplně nový typ zoologické zahrady. Prostorné klece v různé úpravě nejsou umístěny vedle sebe jako ve zvěřincích, ale v různých částech parku, přizpůsobených původnímu prostředí zvířat. Zoo chce totiž ukázat především faunu mírného pásma Euroasie. Ze zvířat, která jsou již na Mniší hoře k vidění, komentář uvádí především tři medvědy mývaly, rosomáka, rysa, divoké kočky, dikobrazy z Kavkazu, vzácné pižmové kachny, dravce (káně, jestřáby) a sovy - puštíka obecného, sovu pálenou, kalouse ušatého a výra velkého. Připomíná též, že zoo připravuje dětský koutek s hřištěm a jízdárnou.


Zdroj: mimořádné vydání magazínu "Zoo report" Zoo Brno (2013)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 06. 09. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:06. 09. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.