Stručně o zoo

Zoologická a botanická zahrada města Plzně


	Stručně o zoo
	Plzeňská zoo otevřela své dveře veřejnosti v roce 1963 v podobě provizorního staveniště, nicméně již 37 let předtím v Plzni jiná zoo existovala - Zoo Iris, která byla v Doudlevcích na břehu Radbuzy. Tato zoo zanikla po propuknutí epidemie anthraxu (sněť slezinná) v roce 1962. Plzeňáci slaví již ty první narozeniny zoo - v roce 1926 a prezentují tedy své zařízení jako druhou nejstarší zoo v republice. Oficiálně se však za druhou nejstarší zoo v ČR a tím nejstarší českou zoo (liberecká byla původně německá) uvádí Zoo v Praze... Jaká je skutečnost? Fakticky byl mezi koncem staré a začátkem nové zoo jeden rok, nešlo tedy o kontinuální stěhování a z tohoto pohledu je oficiální verze správná. Ovšem již za existence Zoo Iris bylo plánováno stěhování na nové místo (schváleno cca 5 měsíců před propuknutím anthraxu). Kvůli propuknutí nákazy byla původní zoologická zahrada zavřena mnohem dříve a rychleji než bylo v plánu. K plynulému přestěhování (jako např. v Ostravě) tedy ani nemohlo dojít. Nákazu přežila jen hrstka zvířat, většina z nich byla umístěna do provizorií na Lochotíně a kvůli tomu byla také nová zoo otevřena veřejnosti dříve než se předpokládalo - dokonce v podobě provizorního staveniště. Dalším argumentem Plzeňských je skutečnost, že botanická zahrada byla otevřena již v roce 1961 a tady fungovala současně a kontinuálně se Zoo Iris. Protiargumentem je fakt, že šlo tehdy o jiné zařízení - o samostatnou botanickou zahradu, která se zoo neměla nic společného, protože obě zařízení (botanická zahrada i nová zoo) fungovali odděleně - jako dva na sobě nezávislé podniky. Spojeny byly až v roce 1981... Pokud by v Irisu nepropukl anthrax, asi by Plzeňská zoo skutečně fungovala nepřetržitě od roku 1926, ačkoli na dvou různých místech, nicméně situace se vyvinula tak, že fakticky šlo o dvě rozdílná na sobě nezávislá zařízení. Nakonec podobná situace byla i v jiných městech se vznikem dalších zoo... Liberecká zoo navazovala na předešlé (souvislé) chovy v Lidových sadech či v městském parku, teoreticky by se tak dal její vznik datovat již o 15 let dříve. Ústecká zoo se stala pokračovatelkou Lumpeparku (dokonce na stejném místě) a tak by mohla být hned o 41 let starší... Historie Plzeňské zoo je však ještě o něco složitější... vynechám-li původní vivárium ve městě, které se současnou zoo nemělo skutečně nic společného, pak již od počátku 60. let funguje stálá akvarijně-teraristická výstava (dnešní Akva-Tera) na Palackého náměstí... Byla založena pravděpodobně v roce 1962 (první inventura zvířat je z prosince tohoto roku), mohla tedy být v provozu současně se Zoo Iris... a je součástí dnešní Plzeňské zoo... Rozmotat tento historický rébus není jednoduché, přesněji řečeno ani jedno stanovisko není jednoznačné a neoddiskutovatelné, ale nakonec je to de facto jedno. Jak narychlo nová Plzeňská zoo vznikla, tak se záhy práce výrazně zpomalily a zoo zůstala ještě spousty let ve fázi staveniště. Teprve v 70. letech byla dokončena řada expozic. První výraznější změna přišla až s rokem 1981, kdy došlo k již zmíněnému spojení s botanickou zahradou, ale jinak se ani tím vývoj zoo nepohnul příliš kupředu. Plzeňská zoo patřila k těm horším a návštěvnicky méně atraktivním zoologickým zahradám tehdejšího Československa. Ještě po revoluci, v 90. letech, šlo o typickou socialistickou zoo klecového typu... socialistický zvěřinec bez jediné opravdu interesantní expozice, navíc v té době už značně zastaralý. Zoo po léta svou tvář příliš neměnila a není tedy divu, že se stala opravdu takovou "Popelkou" mezi zoologickými zahradami ČR a SR. Naštěstí přišel přelom století a gigantické změny. Totální přerod jedné z nejhorších zoo v jednu z nejkrásnějších!!! Celá zoo byla postupně přebudována na moderní světové zařízení s množstvím nádherných atraktivních expozic. Nezůstala téměř žádná mříž. Vznikla jedna nová zoogeografická expozice za druhou - zoogeografický biopark, kde je množství druhů zvířat chováno spolu, expozice imitují prostředí zvířat a jsou bohatě doplňovány botanickými sbírkami a "doplňkovým programem" - od infopanelů po různé vyhlídky, pergoly, sochy atd. v domorodém stylu... Naprosto nejúžasnější částí je Afrika a Asie - průchozí africký pavilonek hrošíků, pavilon žiraf a nosorožců s expozicemi damanů a ptáků, sousedící panoramatické volné výběhy žiraf, zeber, antilop, indických nosorožců, guerez atd., výběhy gepardů, prasat bradavičnatých, jeřábů... Kousek dále je malý, ale zajímavý, o kousek starší, pavilon Madagaskar. Ještě o něco starší je neotropická Amerika a Austrálie, k nejstarším patří Palearkt, kde jsou výborné výběhy pižmoňů, medvědů, tygrů nebo irbisů. Velmi atraktivní je i "Česká řeka" - venkovní akvária v podobě kaskádovité říčky představující jednotlivá rybí pásma. V poslední době byl zrekonstruován i statek Lüftnerka, kde je statková expozice domácích zvířat. Ze starších pavilonů zůstali jen dva - bývalý šelminec, který byl přestavěn na "Tajemný svět africké noci" a pavilon "Z" - dnes Tropický pavilon. Prvně jmenovaný je více méně nokturnárium (noční pavilon) a několik šlem (lvi, šakali, cibetkovité šelmy...). Africká noc má trochu rezervy, ale za jediný skutečně slabý pavilon lze označit právě ten nejstarší, čili Tropický pavilon - především jeho středovou část. Konce "zetka" už byly nějak zrekonstruovány, ovšem v prostřední - největší části pavilonu jsou dosud staré nevzhledné socialistické klece ptáků. Tropický svět se svým uspořádáním také nejméně hodí do jinak úžasného zoogeografického a bioprakového uspořádání zbytku zoo, který je již téměř kompletně nový. Co se zvířat týče, není možné ani namátkově jmenovat atraktivní druhy... V současné době má zoo (i s Akva-Terou) okolo 1300 druhů zvířat, což ji řadí na první místa v pomyslném žebříčku chovaných druhů mezi světovými zoo... Jen ptáků je zde na 500 druhů, což v Evropě překoná pouze věhlasný Vogelpark ve Walsrode!!! Zkrátka s ošklivého káčátka vyrostla unikátní zoo světových parametrů. Pokud na začátku byla řeč o tom zda šlo o jednu či dvě plzeňské zoo, skoro by se dalo říci, že současná zoologicko-botanická zahrada je třetí, která s předešlými nemá mnoho společného... Tedy Zoo Iris, socialistická Zoo Plzeň a Zoo Plzeň 21. století... Autor: Roman Hynek (2011)