| |
Zoodomek v Karlštejně, tedy alespoň v jeho současné podobě, je slovy
těžké popsat. Na jedné straně je nesporná snaha zakladatele, který navíc
již od počátku avizuje, že vše buduje s cílem získat platnou licenci,
ovšem na straně druhé je skutečný stav, který je viditelný. Prakticky je
Zoodomek spíše rodící se „mikrozoo“, rozhodně více staveništěm a
provizoriem, než čímkoli, co by připomínalo expoziční chov typu minizoo,
zatím nemůže být ani v nejmenším řeč o nějakém významnějším turistickém
cíli.
Plány do budoucna jsou
sice smysluplné, ale zatím je příliš věcí nepřipomíná. Když to maličko
přeženu, jde o téměř vybydlený malý rodinný dům, tedy domek s velmi
poničeným interiérem, kde je velmi různě ubytováno několik zvířat,
přičemž skrz na skrz všude probíhají nějaké stavební práce nebo úpravy.
Pokud někde žádná taková činnost neprobíhá, tak jen proto, že na ni není
čas nebo prostředky. Neexistuje zde jediné místo, které by bylo hotové
nebo rekonstrukci nepotřebovalo.
V přízemí je dlouhá chodba, v
které stojí několik obyčejných klecí s papoušky apod., vpravo místnost
se dvěma voliérami lemurů. Ty jsou sdrátované z různých pletivových
dílců, skoro by se dalo říci z toho, co bylo po ruce, když to přeženu,
jako by lemuři bydleli v prostoru mezi několika prohazovačkami na písek.
Dále je malý prostor, kterému snad ani nelze říkat místnost. Pod
schodištěm jsou v maličkatém prostoru mangusty a na protější stěně a za
rohem několik malých nebo středních terárií a insektárií. Všemu dominují
OSB desky, jakoby šlo o něco velmi estetického. Opak je pravdou, OSB
deska zase tolik parády nenadělá.
Expozice pokračuje v prvním
patře. Na podestě u schodiště je asi pět terárií s ještěrkami (opět
obložené OSB zázrakem) a ve vedlejší malé místnosti je odrostlá puma.
Dveře jsou zadělány zase čímsi připomínajícím stavební síto na písek.
Aby byl výčet kompletní, tak ještě před domem je mikrovýběh koz či ovcí
a miniklec lemurů.
V plánu je kompletně vše přebudovat a zatraktivnit a v malém dvorku
(přístupném z přízemí nebo po schodišti i z patra) vybudovat dva tři
výběhy. Vize nejsou úplně špatné, jen se nemohu zbavit dojmu, že je celý
ten prostor velmi malý. Nedostatečný. Tak, či tak, měl být rozhodně
Zoodomek ještě uzavřen a nikoli veřejně přístupný. To mu v žádném
případě nepomůže, jelikož současný stav má potenciál návštěvníky spíše
odradit než nalákat. Není žádný, ani maličkatý důvod, pouštět
návštěvníky na staveniště nebo jim ukazovat provizorium.
Sám jsem zvědav, jak Zoodomek
dopadne, zda bude někdy opravdu vypadat tak, jak je naplánováno. Přiznám
se, že tomu příliš nevěřím, a to ne kvůli současnému stavu, ale kvůli
všemu okolo. Zoodomek existuje v nájemních prostorách a ač je to
neziskovka, leží celý a zcela na jediném člověku a jeho penězích
vydělaných v normálním pracovním procesu, přesněji řečeno průběžně
vydělávaných běžnou prací. Neumím si představit, že někdo chodí přes den
do práce a při tom za rok, za dva, po večerech nebo víkendech vybuduje
plnohodnotnou zoo, která by bez problému získala licenci MŽP. Třeba se
mýlím...
Poznámka 2019: Plány na budování Zoodomku byly jaké byly, nicméně
ještě před jeho dokončením byl nakonec Zoodomek v roce 2018 přestěhován
o pár domků níže k hlavní silnici (ve stejné ulici). Zvířata se dočkala
i venkovních výběhů, přibyla mladá lvice, ovšem ze Zoodomku se stala
další z kontroverzních kontaktních zoo, které stojí a padají na hlazení
mladých šelem. Oficiální stránky Zoodomku zmizeli a tak jediným zdrojem
infromací pro potenciální návštěvníky zůstal Facebook, kde však většinu
obsahu tvoří kontakt se lvicí a čísla účtů s prosbami o příspěvky,
jelikož "jsme se dostali do finanční tísně"... Skutečně velmi
profesionální...! Pokud jsem měl pochyby, teď jsem si skoro jist, že z
tohoto zařízení už asi nikdy nic kloudného nebude... jen další hladírna
koček...
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|
