|
V
roce 2012 se Městské lesy Prachatice rozhodly zřídit zookoutek na okraji
města, přesněji jižně za městem u první ze serpentin po cestě k
Libínskému sedlu, tedy okolo tří Feferských rybníčků a podél bývalé
tankové cesty. Následně vznikla projektová dokumentace a z kraje roku
2013 bylo na světě stavební povolení. Budování mělo proběhnout výhradně
z financí Městských lesů, proto bylo rozhodnuto, že nebude najata žádná
firma, ale zookoutek vznikne vlastními silami, v důsledku toho byl
naplánován na dvě etapy - ještě v roce 2013 oplocení areálu, stavba
pozorovacího altánu, krmelce a vypuštění prvních zvířat. Druhá etapa
zahrnovala v roce 2014 zejména stavbu srubu s vybavením pro výuku.
Celý areál, včetně lesní
školky má asi 3 ha, z čehož polovinu tvoří lesní školka a vodní plochy,
druhá polovina pak připadá na dva velké výběhy zvířat. V prvním, přímo v
příjezdovém prostoru jsou daňci a mufloni a ve druhém divoká prasata.
Ten je o kousek vedle směrem vlevo do lesa po lávce přes potok. Výběh
divočáků zasahuje částečně až do jednoho z rybníčků, přičemž jeho zbytek
je součástí výběhu prvního. Původně měl právě rybníček tvořit přirozenou
zábranu mezi divočáky na jedné straně a daňky a muflony na straně druhé,
ale kňouři se brzy přes vodu dostávali k daňkům, proto muselo být
doděláno hrazení i přes vodu.
Prakticky se dají oba
výběhy z poloviny obejít z vnější strany, ovšem daňčí výběh byl
koncipován jako průchozí - i vzhledem k tomu, že se uvnitř něj nachází
zmíněný srub. Podle obrázků z internetu se sem skutečně i chodí nebo
chodilo, avšak žádné otvírací hodiny nejsou uvedeny ani na na místě, ani
na stánkách Městských lesů a ani jinde na internetu. Areál by měl být
takto průchozí až do zadní části, ale to je zřejmě minulost, jelikož je
patrné, že za brankou je již cestička značně zarostlá. Kromě zmíněných
tří druhů zvířat by zde měla být podle dostupných fotek i domácí prasata
(kříženci vietnamských) a dvě plemena ovcí - kamerunské a zřejmě
Romanovské. Vietnamská prasata jsem mezi divočáky neviděl a ovce jsou,
alespoň podle mapky, právě v zadní části, kam nelze dojít jinak než
skrze výběh. Možná zde již ani nejsou.
Zookoutek je sice, co do
počtu zvířat malý, ale pro místní lidi na vycházku nebo odpočinek jistě
příjemný. Líbit se bude určitě i dětem, jelikož je ve výběhu ,kromě
srubu, studny, zvoničky apod. i dřevěná figura jelena, různé vyřezávané
kmeny s tvářemi atd. Podle všeho je zookoutek zařízen i na školy a
podobné skupiny, jelikož jsou ve srubu, kromě učebních prostor i ukázky
trofejí, dřeva různých stromů a další obdobné vybavení. Ale jeden velký
háček zookoutek přeci jen má, a sice to, že je závislý výhradně na
financích a zaměstnancích Městských lesů... V praxi to znamená, že pokud
se lesům nebude ekonomicky dařit, projeví se to zřejmě i na zookoutku,
což sice zatím nenastalo, ale le odráží se to i v aktuální situaci -
přinejmenším v tom, že se není možné dostat do výběhu a srubu, když
chybí otvírací hodiny (a personál). Nepříjemné je to ale i z jiného
pohledu - existence takového zookoutku předpokládá jistou inteligenci a
soudnost lidí - návštěvníků, což je ale jen utopie, nikoli realita. Po
většinu dne je zookoutek "bezprizorní", bez personálu a lidé tu bývají
sami, bez hlídání a podle toho se mnozí chovají... Když jsem tady byl
já, stála tady starší paní (zřejmě) s vnukem a vedle sebe měli šest
velkých tašek rohlíků... Bez ohledu na vyvěšený velký návštěvní řád,
zakazující mimo jiné krmení zvířat, házela paní celé rohlíky do výběhu
jako o závod... Šest tašek pro řádově deset zvířat - daňků a muflonů...
A jistě paní nebyla sama - je vidět, že na to jsou zvířata navyklá -
nejsou to normálně se pasoucí jeleni, ale "domácí kozy", které jak vidí
příchozího, běží ihned k pletivu. Pokud zjistí, že nic nedostanou, zmizí
naopak z dohledu. Proč je to nepříjemné? Pominu-li překrmování a podobné
věci, které by měly řešit hlavně Lesy (areál je pod kamerami), pak je
možné daňky fotit buď se zabořenou hlavou v pletivu, nebo s plnou hubou
rohlíků, anebo vůbec. A netýká se to samozřejmě jen daňků a muflonů,
stejné je to i u divočáků (tam krmila jiná rodinka).Autor: Roman Hynek (2019)
|
|