|
|
|
|
Stručně o Záchranné stanici |
|
|
Záchranná stanice v Telči existuje od poloviny 90. let. Nachází se u
zámeckého parku (odbočka ze Slavatovské ulice, která vede k ZŠ a
Gymnáziu Otakara Březiny).
Záchranná stanice je v
Telči a hlavně mezi dětmi známá spíše jako zookoutek nebo minizoo, což
je poměrně příznačné. Na rozdíl od velkých ZS, sdružených do NSS(Národní
síť záchranných stanic), je Telčská stanice z velké části financována „z
vlastní kapsy“ jejího zakladatele a provozovatele. Není tedy divu, že
zde pro návštěvníky vznikl i malý zookoutek – nejen hendikepovaných
zvířat. Hendikepovaná zvířata tvoří sice nejpodstatnější část stanice,
zřejmě však ne nejpočetnější. Nejhojněji jsou zastoupena domácí zvířata
– kozy, holubi, perličky, několik plemen slepic, fretka apod.
Hendikepovaných a nevypustitelných zvířat je také řádka... liška, kuny,
dravci (káně lesní a rousná, moták pochop, poštolka), výr, krkavec...
Osazenstvo se samozřejmě občas mění. Poslední a nejoblíbenější skupinou
obyvatelstva záchranné stanice jsou zvířata exotická – dikobraz, mýval,
mývalovec, muntžak, párek pekari (ze Zoo Praha) s údajně i nandu.
Záchranná stanice je sice
velmi malá, přesto velmi přitažlivá nejen pro školy a školky, ale i pro
mnoho maminek s dětmi. Uprostřed stojí obrovský totem a za ním většina
expozic. Dominantní je výběh koz s holubníkem, ten je, stejně jako
sousední výběh muntžaka obehnán efektním haťovým plotem. Při levém
okraji je výběh populárních pekari a podél zadní stěny několik
obyčejných (spíše horších) klecí a voliér ptáků a malých šelmiček.
Financování ZS bohužel
trochu pokulhává (příspěvek Jihočeského kraje a města Telč nepokryje ani
polovinu provozních nákladů) a tak je stanice popracovní aktivitou
občanského sdružení, což znamená také, že je zookoutek pro návštěvníky
otevřen nepravidelně – většinou o víkendech nebo odpoledne, kdy
provozovatel otvírá vrata této své mimopracovní činnosti.
Autor: Roman HYNEK (2012)
|
|
|
|
|