| |
Cottbusský Tierpark existuje od roku 1954, ačkoli tehdy to byl jen
Heimattierpark, čili cosi jako zoo lokálního významu, případně s místními
zvířaty. Během několika málo let (asi 1960) se z něj však stala plnohodnotná
oficiální zoo, jedna z asi osmi v tehdejší NDR.
Tierpark leží de facto na
okraji lesa nebo spíše v zalesněné části města, má rozlohu 25 ha a je
typický svou parkovou, či lesoparkovou úpravou a také chovem vodních ptáků.
ačkoli jde o městské zařízení, je z velké míry závislý na financích od
Spolku přátel Tierparku, proto je tak trochu ve stínu většiny ostatních
velkých německých zoo. Je sice ve výborném stavu, neustále se sice objevují
nové expozice, ale nejsou to obvykle žádné velké projekty, většinou
rekonstrukce stávajících objektů nebo nové stavby, ovšem menšího rozsahu a
méně finančně náročné. Dispozičně tak zůstává Tierpark prakticky po
desetiletí stejným.
V posledních letech se
rekonstrukce dočkal stařičký pavilon šelem a výběh slonů (horší je to s
pavilonem, kde jsou sloni za mřížemi), vznikl nový pavilon tapírů a velký
výběh tygrů. Za zmínku stojí sice starý, přesto výborný výběh divočáků,
giboní ostrovy a ubikace, pavilon tučňáků, expozice vyder, četné voliéry,
výběhy a expozice vodních a brodivých ptáků a také rozsáhlé společné výběhy
kopytníků, hrazené příkopy. Expozičně zajímavé jsou průchozí výběhy a
voliéry vodních a jiných ptáků a pro děti bude jedničkou jistě velká dětská
zoo s domácími zvířaty.
Ze zvířat je zde od všeho něco - tygři, levharti, vydry, surikaty, giboni,
malpy, lemuři, sloni, tapíři, zebry, antilopy, velbloudi, zubři, jaci,
bantengové, jeleni, klokani, několik různých hlodavců (od myší, přes gundi,
moka, až po mary a dikobrazy), pštrosi, nandu, dravci, sovy, papoušci,
tučňáci, plameňáci, pelikáni, jeřábi, vodní a brodiví ptáci, něco málo
plazů, ryb a bezobratlých. Tierpark má velmi úspěšné a významné chovy
především vrubozobých, ale vlastně spíše obecně vodních ptáků - včetně
brodivých a dalších vázaných na vodu.
Autor: Roman Hynek (2012)
|
|
