| |
Berlínská zoo je nejen nejstarší německou zoologickou zahradou, ale
patří k těm nejstarším na světě vůbec. Byla založena roku 1844, což jí
řadí na deváté místo v Evropě a tedy i na světě. 2. světová válka zoo
značně poničila, pošlo množství zvířat, ale brzy se začalo s obnovou
zoo, která zůstala v samostatné městské republice Západní Berlín. To na
ní mělo později celkem pozitivní vliv... Zní to asi hloupě, ale je to
celkem logické - cestování mezi NDR (a tedy východní částí Berlína) a
Západním Berlínem bylo skoro nemožné a tak "Západní Berlíňané" neměli
moc možností potkat se se zvířaty, či s přírodou vůbec. Jejich jediná
šance byla cesta letecky nebo místní zoo. Proto nejen že byla zoologická
zahrada velmi hojně navštěvovaná, ale také sem proudilo množství peněz.
Dodnes jsou např. na lavičkách štítky, kdo na ni přispěl. Další zlomové
období nastalo po pádu Berlínské zdi - jedno město se zhruba 3,5 milióny
obyvatel a dvě obrovské zoo (+ na deset dalších menších zoologických
zařízení)... To je situace, která může znamenat úbytek návštěvníků i
úbytek finančních prostředků. Ovšem v Berlíně to vyřešili velmi úzkou
spoluprácí s heslem "Jedno hlavní město - dvě zoo, jedno akvárium". To
sice není úplně pravda, jelikož je zde několik dalších menších řekněme
zookoutků, wildparků atd., ale krom toho také Aqua Dom - Sea Life
akvárium. Nicméně toto heslo je myšleno výhradně na spolupráci zoo a Tierparku Berlín. Postupně dochází k obměně druhů zvířat v těchto dvou
podnicích a k vzájemným přesunům, tak, aby nebyly druhy pokud možno
dublované, tím bude každá zoo jiná a tedy obě zajímavé. Obě zařízení
mají dnes dokonce stejného ředitele. Navíc zoo je skutečně zoo v pravém
slova smyslu - tedy řekl bych zvířecí město - expozice na expozici,
kdežto Tierpark má mezi expozicemi volné prostory a je skutečně
koncipován jako park, což Berlíňané hojně využívají na relax.
Zoo Berlín patří k
nejlepším na světě a s roční návštěvností okolo 3.000.000 lidí je také
mezi nejnavštěvovanějšími v Evropě!!! (i když je pravda, že tak vysoká
návštěvnost je součtem návštěvnosti zoo a akvária, tedy většina lidí je
počítána dvakrát). I co do počtu chovaných druhů zvířat patří Berlínská
zoo k absolutní světové špičce, na pomyslném žebříčku zaujímá stabilně
příčky v první desítce, většinou i v první pětce. Je zde chováno okolo
1.500 druhů (z toho řádově polovina připadá na zoo a polovina na
akvárium). A nejen, že jsou zde zvířata k vidění, ale většina se jich i
množí, včetně těch velmi vzácných. Jsou tu takové rarity, které se v zoo
často nevidí. K návštěvnickým NEJ zvířetům patří rozhodně panda velká.
Původně zde byl pár, ale bohužel se nezdařil odchov ani po umělém
oplodnění. Samec pošel v roce 2007, ale samice Bao-Bao je zde stále. A
je to nejstarší panda v zoo na světě (31 let). K největším raritám patří
i haterie novozélandská a zoborožec luzonský. K dalším zajímavým druhům
patří např. okapi, dikdik, barasinga, sambar skvrnitý, jelen lyrorohý,
serau malý, gaur, prase bradavičnaté, štětkoun, prase vousaté, pekari
bělobradý, medvěd pyskatý, kočka pouštní, kuna brazilská, galidie
proužkovaná, osinák africký, mravenečník velký, hrabáč, bonobo, aye-aye
(ksukol ocasatý), hulman jávský, gibon kápový, tučňák patagonský, skalní
a brýlový, kivi, ibis madagaskarský, volavka nádherná, kolpík růžový,
kondor andský, ara marakána, kakadu havraní, puštík brýlatý, výr
nepálský, kagu, kukačka obrovská... Ono je těžké něco jmenovat, když je
tady X druhů téměř od každého zvířecího rodu... pelikán - 6 druhů...
medvědi - lední, hnědý, malajský, himalajský, pyskatý... a tak je to
téměř se vším, dokonce i zvířata jako sambar jsou tu ve více druzích
(skvrnitý a indický). Množství antilop, všichni zástupci lidoopů,
bezpočet opic, sloni, hroši, hrošíci, afričtí i asijští nosorožci,
tapíři, velmi solidní kolekce prasatovitých, více druhů ploutvonožců,
malých šelem, turů, žirafy, zebry... ptáci se jmenovat ani nedají.
Pavilony Berlínské zoo
byly stavěny v exotickém stylu odpovídajícímu místu odkud zvířata
pocházejí, tak vznikl famózní pavilon antilop se čtyřmi minarety,
indický sloninec, egyptský pavilon pštrosů, japonská expozice brodivých
ptáků, arabský pavilon lichokopytníků nebo pitoreskní vchodová "sloní"
brána. Některé stavby nepřežily válku, jiné slouží dodnes. Vlastně lze
říci, že jsou zde 4 typy staveb. Prvním jsou tyto provedené v exotickém
duchu. Druhým typem jsou historické nebo historicky vyhlížející objekty
(např. voliéry s oblými stropy nebo staré domy s doškovými střechami).
Třetí typ představují nenápadné stavby schované umělou skálou z
přírodního kamene (např. pavilon ploutvonožců, medvědinec...). A
poslední jsou moderní pavilony, které ač již třeba pochází z 21.
století, výborně zapadají do celkového vzhledu zoo (např. pavilon hrochů
a hrošíků). Výběhy jsou pak v drtivé většině hrazeny vodními nebo méně
často suchými příkopy. Vodní příkopy jsou dnes v zoo spíše na ústupu,
ale je to neskutečná škoda, jelikož je to podle mně nejlepší způsob
evokující bezprostřední blízkost. Sklo sice umožňuje ještě těsnější
blízkost, ovšem už je to skutečná bariéra, která tlumí zvuky, nepropustí
pachy, vadí při focení a pokud je špatně osazeno, pak i zrcadlí. Prostě
vodní příkop je vodní příkop. Dalším společným faktorem velkého množství
výběhů jsou umělé skály z přírodního kamene (lvi, tygři, medvědi, opice,
ploutvonožci, horské kozy atd.). Celá zoo je de facto provedena jakoby z
pera Hagenbecka, což je úchvatné. Tento styl postihl více zoologických
zahrad z konce 19. a začátku 20. století. V menší míře lze objevit v
Antverpách, částečně např. v Budapešti, pražský výběh červených pand je
také dílem Hagenbecka, ale dokonalejší podoba tohoto fenoménu než je v
Berlíně je pravděpodobně jen sám Hagenbeckův originál v Hamburku.
Stavby a expozice jsou
obecně řečeno skoro bez výjimky úžasné - jak chovatelsky, tak expozičně,
tedy esteticky. Působí na mně takový nadčasovým dojmem, jako by nikdy
neměly vyjít z módy. Dnes se v zoologických zahradách staví o 106, roste
pavilon za pavilonem, jeden zastaralý a nemoderní se zbourá a nahradí
jiným moderním. Jenže totéž se bude opakovat za pár desítek let. Řekl
bych, že tento trend se ale netýká Berlína - pavilon ploutvonožců -
skály s obrovskými bazény pro lachtany a tuleně byly senzační ve
třicátých letech minulého století a neméně senzační jsou dnes na počátku
21. století. Totéž lze říci o většině staveb. Po letech jsou třeba ve
srovnání se stavebním boomem ostatních zoo jen "menší" rekonstrukce a
modernizace. Pochopitelně, že se do bazénů lachtanů a tuleňů přidala
skla pod hladinu, aby byli vidět plovoucí ploutvonožci pod vodou, ale to
je přesně to o čem mluvím. Jinak vypadá pavilon stejně jako před 70ti -
80ti lety. Prostě senzace... postavte dnes něco, co bude stejně hezké a
funkční ještě v roce 2090 a i déle...!
No myslím, že kdyby každá jedna expozice byla v nějaké jiné "středně
dobré" zoo, neopomenu ji zmínit a vychválit, ovšem tady jich je tolik
(de facto všechny), že zmíním jen zlomek z toho... První je již zmíněná
sloní brána - tedy vchod a hned za ním obrovský pavilon šelem s
rozsáhlými výběhy lvů a tygrů. Uvnitř jsou krom velkých koček i malé
šelmy a pandy. Unikátní je exotický sloninec a žirafinec.
Nezapomenutelný, již zmíněný pavilon ploutvonožců, který je skutečně jen
souborem skal a bazénů. Skoro totéž lze říci o medvědinci, jen s tím
rozdílem, že je zde větší podíl souší a krom ledních medvědů není
podklad betonový, ale přírodní tráva. Nelze nezmínit též pavilon
tučňáků, který je opět podobně laděný, ovšem vybavený dokonce sněhem.
Zajímavé je už jen to, že jsou zde hned 4 druhy těchto ptáků. K těm
nejméně nápadným technickým dokonalostem patří stařičká průchozí voliéra
ptáků s umělým příbojem. Příbojoví ptáci (tenkozobci apod.) se živí tím,
co přinese mořský příboj na břeh, běhají za ustupujícími vlnami a
sbírají potravu a naopak zase utíkají zpátky před příchozí novou vlnou.
Tohle je tady řešeno jakýmsi obrovským veslem, které se na hřídeli otáčí
pod hladinou vody a způsobuje tak umělé cyklické vlny. Posledním
pavilonem, který musím zmínit, protože se jednoduše vynechat nedá, je
jen pár let starý (tedy aktuálně nový) pavilon hrochů a hrošíků.
Gigantická prosklená kopule čočkovitého tvaru. Uvnitř je jedna obří
expozice hrochů a dvě menší pro hrošíky. Hroší příbytek je celkem malá
betonová souš s džunglí v zádech a v předu gigabazén zakončený sklem
(pod hladinu). Půlkruh skla má okolo 14 metrů délky a hladina je
rozhodně přes 1,5 metru. Hroši se vodou dostanou ven do venkovního
výběhu, takže občas uvnitř bývá prázdno. Přesněji řečeno bazén je v tu
dobu obýván jen rybami.
Tím by se dalo s výčtem
asi i skončit, ale omyl, ještě je tu již několikrát zmíněné akvárium,
které by samo vydalo za sólo podnik, takové "zoo v zoo". Bylo postaveno
již v roce 1913, během války (1943) de facto srovnáno se zemí, ale znovu
obnoveno. Přístupné je jak ze zoo tak samostatně z ulice. Návštěva je
možná tedy jak v rámci návštěvy zoo (kombinované vstupné) nebo zcela
sólo. Občas si na to někdo na internetu stěžuje (myslím Češi), ale
oddělené vstupné do akvária, terária, někdy exotária nebo třeba motýlí
haly je ve světě poměrně běžná praxe, navíc Berlínské akvárium svou
velikostí a rozsahem vydá skutečně za samostatný podnik. Je větší než
mnoho i samostatných evropských akvárií.
Mluvím o akváriu, ale ve
skutečnosti jsou akvária jen jednou částí. Budova je třípatrová a
akvária zabírají celé přízemí. Podél obou "chodeb" jsou menší akvária se
vším možným, na konci je pak jedno veliké, v kterém se prohání hned
několik druhů žraloků, rejnoků, murén a i dalších ryb. Naproti jsou obří
akvária nebo spíš akvaterária, které představují celý biotop (tedy i nad
hladinou). Tady je rozhodně nejpopulárnější více než dvoumetrová
arapaima obrovská. Vynechám-li ryby, kterých je tu požehnaně, pak je
třeba říci, že jsou akvária také domovem neuvěřitelného množství druhů
bezobratlých (několik druhů medúz, korálů, hvězdic, mořských červů,
sasanek, ale i korýšů a hlavonožců).
První patro budovy pak
patří plazům. Kolem dokola jsou jednotlivá terária s hady, želvami a
ještěrkami, na konci pak opět několik obřích expozic. Uprostřed je
tropická hala přes níž vede můstek (z chodby do chodby). Jsou zde jednak
vodní želvy a jednak statný krokodýl. Jasnou jedničkou terária je tříoká
ještěrka haterie novozélandská. Trochu škoda, že je tohle zvíře laické
veřejnosti celkem neznámé. Jen málo z návštěvníků si uvědomuje, že
haterii mohou vidět v ještě méně zoologických zahradách než třeba
obdivovanou pandu. A to nemluvím o tom, jak je haterie zajímavá - svým
prehistorickým původem, svým třetím okem atd.
Třetí - poslední patro
budovy je jen poloviční a i ta polovina je rozdělena na dvě oddělení -
hned u schodiště jsou obojživelníci a dále pak insektárium.
Obojživelníci jsou zastoupeni několika ocasatými druhy (mloci, axolotli
atd.), ale jinak je zde hlavně množství roztodivných žab. V insektáriu
převažuje návštěvnicky atraktivní hmyz a členovci - tzn. to, co je
velké, odporné atd. (mnohonožky, kudlanky, velké kobylky, švábi, štíři,
pavouci...). Mimo jiné je zde i expozice tropických mravenců, kteří si v
prosklené nádrži nastříhají listy a pak s nimi pochodují průhlednými
plastovými trubkami pod stropem kolem dokola celé místnosti. rozhodně i
tady je co vidět.
Zoo Berlín je zážitkem a
to pokaždé, kdykoli sem zavítáte.
Autor: Roman Hynek (2009)
|
|
