| |
|
|
| |
Stručně o oboře |
|
| |
Wildgehege Putbus není nic než klasická zámecká obora, tedy chovná, či
ukázková, nikoli lovecká. Zkrátka je tu pro návštěvníky. A to již pěknou
řádku let. Založil ji již roku 1815 kníže Vilém Malte I. Putbuský. V roce
1833 jí přestavěl, ale ještě předtím došlo na dvě zajímavější stavby...
Nejdříve to byl jednoduchý ptačinec na břehu rybníka Schwanenteich. Ten
existoval 1825 - 1835 a poté byl nahrazen novou bažantnicí, která sloužila
hlavně pro stříbrné a zlaté bažanty. Osmiboká budova měla uprostřed menší
dvoupodlažní část a na okrajích - po obvodu na sloupech stáli litinoví orli
(viz. obrázek vpravo nahoře). Bažantnice (někdy zvaná ptačinec), přestala
sloužit k chovu bažantů někdy před rokem 1910. Dnes jsou z této budovy jen
ruiny.
Druhým zařízením byl
opičinec. Ten byl postavený roku 1830 a v letech 1846 - 1848 byl přestavěn
do klasicistního slohu. Pavilon s vysokými kulatými voliérami (viz. obrázek
vpravo dole) sloužil svému účelu jen velmi krátce - do roku 1854. Dnes služí
bývalý opičinec jako muzeum panenek. Budova je sice prosklená, nicméně
tvarově někdejší opičinec nezapře.
Obě tato zařízení byla postavena na přání
manželky Viléma Malte - kněžny Luisy z Putbusu (Sofie Frederika Vilemína
Luisa z Lauterbachu, německy Sophie Friederike Wilhelmine Luise von
Lauterbach). Přesněji řečeno dům opic byl na její přání postaven jistě, o
stavbě ptačince na kněžnino přání se jen domníváme.
Do současnosti se
dochovala pouze obora. Kdysi bývala součástí asi 75 hektarů velkého
zámeckého parku před Schlosskirche. Dnes je to osmihektarový výběh, který se
táhne od kraje Putbusu téměř do samého centra. Obora je výborně dostupná
nejen autem, ale vlastně i pěšky z náměstí. Zcela nepochybně právě proto je
tolik vyhledávaná a navštěvovaná.
Výběh je domovem
asi stohlavého stáda jelenů a daňků (normálních i bílých) a je možné obejít
jej celý dokola podél oplocení, což představuje asi kilometr a půl dlouhou
procházku. Jinou možností je restaurace Jägdhütte, která stojí v jihozápadní
části hned u výběhu, nejčastěji však návštěvníci pozorují zvířata od
zámečku, kde se stádo nejčastěji zdržuje. Jeleni zde bývají dokrmováni a
stejně tak jsou naučení (zvláště daňci) si právě sem chodit brát z ruky
tvrdé pečivo od lidí.
Výběh je z větší části
travnatý (louka), uprostřed je řada stromů podél strouhy a pár jich stojí i
u zámku. Nejzajímavější na oboře je asi její poloha uprostřed města, kousek
od náměstí.
Obora je nepochybně
zajímavá z historického hlediska (myslím jak historii města, tak historii
chovatelství), ovšem těžko ji můžeme považovat za atrakci či cíl, který by
lákal turisty z daleka. Prostě k Putbusu patří, je zde asi 200 let (jen asi
o 5 let mladší než město) a je jedině dobře, že někoho nenapadlo ji rušit.
Možná by naopak nebylo špatné postavit i nějakou ukázkovou bažantnici a
třeba i jednu věší voliéru, případně výběh opic...
Autor: Roman Hynek (2008)
|
|
|
|
|
