| |
Kukka- ja eläinpuisto Escurial, čili Květinová a
zoologická zahrada Escurial byla otevřena 1. srpna 1987 v obci Tyrnävä a
pod názvem Puutarha ja lemmikkieläinpiha (Zahrada a farma domácích
mazlíčků). Tehdy se zaměřením hlavně na prodej květin a sazenic, ale
byla veřejně přístupná jako jakási venkovská botanicko-zoologická
zahrada. Zvířat však přibývalo a přibývalo, až začal být areál malý a
tak se Zahrada přestěhovala do nedalekého města Liminka, přesněji až za
město po silnici č. 86. Od roku 1993 nebo 1995 (dostupné údaje se různí)
tedy funguje v Limnce a pod současným názvem.
Aktuálně je to
jakési rekreační zařízení - ze všeho nejvíce zoo, ale i květiny jsou
téměř po celém areálu, v zadní části jsou jezera s piknikovými místy a
plážemi a také ubytování. Zoo leží na malé odbočce z hlavní silnice,
takže v naprosto klidném prostředí, de facto na samotě. Hned za vchodem
vlevo je první ze dvou přístupných "pavilonů" (ačkoli dveře jsou ze
zadní strany) - velká přístupná místnost v budově, kde jsou tři velké
voliéry papoušků (ara červenoramenný, ara žlutokrký, amozoňan modročelý,
žako a několik běžných "domácích" druhů) a také několik terárií s
gekončíky a drobnými hlodavci. Dále, též vlevo, následují stáje a výběhy
poníků, prasat a alpak a za nimi ubytování několika různých typů.
Poslední vlevo je jezero s pláží.
Zpět od hlavní (středové)
cesty vedoucí od vchodu je (za stájemi) první vpravo maličký pavilonek
velkých papoušků (ara ararauna, kakadu bílý a žlutočečelatý). Následují
slepice a ovce a za sebou dvoje průchozí stáje koz, ovcí a králíků.
Odsud cesta vede k výběhům oslů, poníků a koní a dále k voliérám černých
labutí, hus a pávů, ale odsud je třeba se vrátit zpět okolo voliéry
bažnatů na roh výběhu poníků. Zde je mezi bažantí a holubí voliérou
průchod do pravé části zoo. Okolo této křižovatky je mnoho voliér s
plemeny domácích slepic, holubů a také voliéry bažantů mandžuských a
výběh mini prasat. Dále je obrovský výběh domácích sobů a za ním krásné
jezírko domácí vodní drůbeže. Odsud se dá pokračovat mezi jezírky k
piknikovým místům nebo na procházku, anebo zpět podél výběhů ovcí, krůt,
emu k voliérám bernešek rudokrkých a poté směrem ke vchodu okolo
venkovních výběhů želv. Tady je možné se občerstvit, zakoupit suvenýry
nebo jen tak odpočívat, ale i když rovnou opustíte areál, zoo ještě
nekončí. Naproti vchodu, vedle parkoviště je ještě výběh skotského
náhorního skotu (v černé barvě) a voliéra bažantů.
Escurial má asi 6
hektarů, tj. nejen zoo, ale celý areál - včetně parkoviště, ubytovacích
zařízení i menších jezer apod., je na velmi příjemném místě a ačkoli zde
naprosto převažují domácí zvířata (v několika plemenech), je to právem
oblíbený turistický cíl. Jednak díky poloze - provincie Severní
Pohjanmaa (nebo Severní Ostrobotnie) je poslední provincií před
Laponskem, tedy hodně na severu, který je řídce obydlen, ale přece jen v
místě, kde jsou ještě lidé ve větším množství než v Laponsku.
Turistických aktivit a možností je tady o mnoho méně než na hustě
obydleném jihu a to se týká pochopitelně i zoo, a to nejen těch velkých,
ale i všelijakých malých. Ve třech nejsevernějších finských provinciích,
které zabírají více než polovinu země (dokonce skoro dvě třetiny) je
jedna jediná velká zoo - Ranua a jen asi 5 menších. Z jedné do druhé je
to většinou více než 100 km (některé jsou ale i 300 km daleko), a tak
jsou lidé šťastni i za možnost navštívit malou zoo, jakou je Escurial.
Nutno ale říci, že návštěvnost a oblíbenost této zoo není jen kvůli
poloze - protože široko daleko jiná zoo není - Escurial je opravdu
příjemné a pečlivě udržované místo, dalo by se říci, že je
nejvýznamnější malou zoo země (tj. hned za 4 velkými zoo, 3 akvárii a
Helsinským tropikáriem, ale aktuálně již asi před Zoolandií). Zvířat je
zde celkem asi 400 ve více než 80 druzích a plemenech, což není úplně
málo, areál je čistý a upravený, květinová výzdoba a zahrádky všude,
personál velmi vstřícný, k dispozici je kavárna v rotundě, dětské
hřiště, grilovací a pikniková místa i procházková trasa u jezer.
Zařízení je spíše jednodušší, ale dokonale padnoucí do prostředí typicky
finské krajiny plné lesů a jezer. Vše ve venkovském severském stylu, což
je patrné hlavně na červených, bíle lemovaných domečcích. Celkově
zkrátka takové milé a přívětivé zařízení, které nikoho rozhodně neurazí.
Autor: Roman Hynek (2018)
|
|
