Stručně o zoo

Ranua Zoo


	Stručně o zoo
	Zoo Ranua leží asi 2 km severozápadně za městem při hlavní silnici č. 78 do Rovaniemi, což je asi 60 km před polárním kruhem a to z této zoo dělá jednu z nejsevernějších velkých zoo světa. Byla založena v roce 1983 a patří mezi 4 nejvýznamnější finské zoo (další jsou Helsinki, Ähtäri a Kitee). Přestože chová výlučně severská a arktická zvířata, je velmi vyhledávaným turistickým cílem. Poměrně vysoké návštěvnosti dosahuje tato laponská zoo díky hned několika faktorům. Je to typická zájezdová, či výletní zoo, lidé zde tedy nezřídka tráví noc, či déle. K tomu je zahrada velmi dobře zařízena, provozuje prázdninovou vesničku Gulo Gulo s ubytováním a množstvím nejrůznějších aktivit, ale také kemp nebo třeba prodejnu vín či cukrárnu. V nabídce je také ubytování v luxusních skleněných iglú na břehu jezera Ranuanjärvi (asi 2 – 3 km od zoo). Jako jedna z mála zoologických zahrad funguje také v zimě, tedy nejenže je otevřená veřejnosti (to je většina zoo), ale skutečně funguje. Dokonce vydává letní a zimní mapu zoo. K tomu jsou přizpůsobené i aktivity vesničky Gulo Gulo, jako třeba jízda na skútrech, nebo v psích či sobích spřeženích, ale také asi 7 km lyžařských tras atd. Velkou roli v dobré návštěvnosti hraje samozřejmě i poloha – Ranua zoo leží na jednom ze tří hlavních severo-jižních tahů, tedy v místě, kudy projíždí tisíce turistů na sever, do Laponska, za polární kruh. Navíc přímo okolo zoo, není potřeba nikam odbočovat. Velmi podstatná je však nejen poloha a servis zoo, ale také její kvalita a atraktivita, která je na velmi vysoké úrovni. Vlastně je to naprosto odlišná zoo od většiny ostatních, velmi specifická, svá... Celý, asi 39 hektarů velký areál (s kempem a prázdninovou vesničkou dokonce okolo 45 ha) se nachází v jehličnatém lese. Veškeré expozice jsou sem velmi nenásilně zasazeny, místy takovým způsobem, skoro jakoby tam patřily. V dobré polovině zoo má návštěvník pocit, že je zkrátka v lese, nikoli v zoo. Co je tak jedinečné? Kormě velkých a expozičně i chovatelsky výborných zařízení je to fakt, že v celé zoo chybí síť klasických cest. Lidé chodí, až na jeden krátký úsek, celou dobu po širokých dřevěných lávkách, či ochozech. Prochází zde tedy jedna jediná trasa, až na dvě malé odbočky se z ní nikde neodbočuje a přitom vede kolem všech expozic. Tento dřevěný chodník je obvykle na kůlech v různé výši nad terénem. Někde jen těsně nad trávou, jinde velmi vysoko. Každopádně je díky této konstrukci zcela netknutý okolní les, což je skutečně působivé. Lidé chodí zcela pohodlně, přitom je okolo nich i pod nimi naprosto divoký terén. První na trase jsou vydry a za nimi bobři. V obou případech výběhy s bazény a také malý dřevěný domeček, kde lze nakouknout i do doupat. Další je výběh jeřábů a pak pavilonek malých savců – především kunovitých šelem, ale také hlodavců. Následují dva komplexy sovích voliér a hned za nimi obrovská voliéra orlů skalních. O kousek dál navazují menší voliéry sovic a dalších dravců, potom výběh s jezírkem vodních ptáků a voliéra manulů. Další na trase je velký výběh divočáků, který je dřevěnou lávkou přemostěný uprostřed. Za divokými prasaty přichází první malá odbočka okolo rozsáhlého výběhu ledních medvědů (jediných ve Finsku). Zde již vede trase ve značné výšce a tak je rozhled na všechny strany úchvatný. Nejinak je to i vedle u hnědých medvědů, kteří mají výběh ještě mnohem větší. Za ním je druhá odbočka mezi rysy a vlky ke dhoulům. Poté následuje rozsáhlý výběh rosomáků a dále okruh okolo kamenného parku, na jehož vnější straně jsou naskládány výběhy jelenovitých – divokých sobů, jelenců běloocasých, kabarů pižmových, srnců a losů. Vzhledem k tomu, že jde skutečně o okruh, je zde také jediné klasické křížení dřevěného chodníčku. Hned za ním jsou mývalovci a lišky – obecné a polární a o kousek dál je jediné místo v celé zoo, kde chybí dřevěný ochoz a pokračuje se normálně po zemi, byť jen pár desítek metrů okolo výběhů pižmoňů a domácích sobů. Za nimi se trasa opět vrací na dřevěný chodník a po pár metrech se u vyder napojuje na příchozí cestu od vchodu, v tomto případě tedy odchozí k východu. Tím však ještě zoo nekončí. Vpravo od vstupního areálu je pohádkový park, coby unikátní dětské hřiště a vedle naprosto senzační, precizně a do detailu provedená dětská zoo, které vévodí jakási stylizovaná archa. Zajímavé nejen pro děti, ale i jako úžasná expozice. Ranua zoo není mezinárodně tak známá jako zoo v Helsinkách, nemá tolik zvířat, dokonce ani žádné exotické druhy, přesto je naprosto senzační. Možná se mnou nebudou souhlasit úplně všichni, ale pro mě je to jasná finská jednička. Jednoznačně nejhezčí zoo Finska. Autor: Roman Hynek (2018)