| |
Susanne Hildén mívala koně (a snad i několik domácích zvířat) na farmě u
přítele Henrika Fröberga u vesničky Eestinkylä nedaleko Kirkkonummi asi
35 km západně nebo spíš jihozápadně od Helsinek. Počet zvířat se
zvětšoval a zvětšoval až Henrik nabídl Susanne, aby zde založila dětskou
farmu přístupnou lidem. Během týdne koupil krávu a Susanne se vydala do
Švédska pro mini prasata, čímž někdy počátkem 90. let vznikla
Rauhanlaakson kotieläinpiha (Dvorek domácích zvířat Rauhanlaakso). Ta
byla o něco později přejmenovaná na Rehndahlin pieneläinpiha (Rehndahlův
dvorek malých zvířat - podle Ove Rehndahla) a vzápětí na současné jméno
Rehndahl Kotieläinpiha (Dvorek domácích zvířat Rehndahl). Farma se stala
poměrně populární, paní Hildénová byla dokonce vyhlášená podnikatelkou
roku 2008. Ten rok se také na farmu přestěhovala a rozvíjela ji ještě
více. Bývalo tady i 250 zvířat (ne-li více). V té době to bylo dokonce
asi jediné podobné zařízení, které mělo celoroční provoz a fungovalo
tedy i přes zimu.
V září roku 2014 Sussane
Hildén zemřela a farma spadla do klína jejímu bratru Mikaelu Hildénovi.
Ten musel situaci rychle řešit, protože ji provozovat nechtěl a navíc
byla farma velmi zadlužená. Na druhou stranu chtěl ale dostát přání své
sestry uvedenému v závěti - aby farma pokračovala a tak hledal kupce. V
únoru následujícího roku (2015) podepsal smlouvu s cirkusovou umělkyní
Lindou Helske, která tak, coby nová majitelka, začala farmu provozovat.
V té době zde bylo ještě asi 130 zvířat, nová majitelka měla spousty
plánů, jako např. zavést cirkusová vystoupení a především navýšit počet
zvířat.Něco bylo zřejmě zrekonstruováno, zvláště ledacos okolo koní, ale
jinak, soudě podle obrázků z internetu, farma spíše trochu upadla.
Především rapidně ubylo zvířat - kusů, ale hlavně druhů a plemen. Přesto
farma nezanikla, funguje stále a stále je oblíbeným cílem.
Prakticky to není úplně
farma v pravém smyslu slova, spíše něco mezi farmou a zoo nebo částečně
jedno a částečně druhé, taková dětská zoo, částečně farmového typu.
Ačkoli zde bývala spousta zvířat, popularita farmy nikdy nestála úplně
jen na nich, farma těžila spíše z blízkosti Helsinek, přesněji
aglomerace Helsinki - Espoo - Vantaa a hlavně z úžasného až pitoreskně
nádherného prostředí. Rehndahl leží asi 35 km z centra Helsinek, ale od
kraje aglomerace jen asi 15 km, což je opravdu za rohem. Navíc kousek od
svažitého pobřeží, čili na skalnatém místě, které samo o sobě na pohled
zaujme. Z jedné strany je areál tvořen sice úzkým pásem pastvin, ale z
té příjezdové je lemován lesem a skalami ve tvaru obrovských oblých
balvanů. Mimochodem právě to vyjadřuje i logo farmy - prodloužená klička
"R" představuje zmíněné balvany, jen ten sob (pokud to je sob), už zde
delší dobu není.
Areál na samotě
nemá žádnou vstupní bránu a vlastně není ani oplocen, u parkoviště je
budova s pokladnou, občerstvením a prodejnou suvenýrů. Naproti je dětské
hřiště s pirátskou lodí. Odsud vede jedna jediná cesta do "L". Z kraje
je vpravo výběh minioslů, naproti domeček a voliéra drůbeže a vedle ní
výběh alandských ovcí a finských koz. Za ním se vypíná obří a rozlehlý
balvan na jehož vrcholu je zřízeno odpočinkové místo s malým srubem. Za
osly jsou dvě budovy stájí a v té druhé kromě boxů koní i jakýsi dětský
herní koutek s houpacími koňmi apod. Následuje vpravo výběh koní a
naproti voliéra krůt, pávů, hedvábniček a jiných slepic. Další je výběh
poníků - sice jednoduchý, ale díky okolním balvanům nádherný. Na konci
cesty, na odbočce, jsou alpaky a lamy, z nichž jedna se jmenuje Dalai a
tak má na jmenovce uvedeno "Dalai" laama (česky lama, čte se dlouze,
tady láma).
Za odbočkou je výběh s
jezírkem domácí vodní drůbeže, další dětské hřiště v podobě domečku na
kůlech a na konci další obrovský balvan, na který se dá po schodech
vystoupat a vychutnat si skvělý výhled po celém areálu. Právě odsud
člověk vidí, kolik výběhů je ještě uprostřed (jako by uvnitř pomyslného
"L") a také na druhé straně za lamami. Jsou sice velké, ale bohužel
všechny prázdné. Napočítal jsem všeho všudy jen asi 25 druhů a plemen
zvířat, přičtu-li i taxony uvedené na oficiálním webu, pak je to asi 36.
Ovšem za paní Hildénové tady bývaly desítky dalších taxonů - jen na
bývalých stránkách se jich dalo vyčíst dalších 43! Sobi, nandu, korely,
andulky, několik druhů bažantů, černé labutě, bernešky kanadské,
madarínky, skotský náhorní skot, východofinský a západofinský skot
(který není běžně k vidění) a řada dalších plemen domácích zvířat. Dříve
to bývalo až 250 zvířat, dnes je jich tady asi 70... Trochu málo...
Pravdou je, že má farma výborný koňský servis (jezdecká škola, stáje,
velká krytá jízdárna), ale je otázkou jestli to bude stačit. Jestli a
jak dlouho ještě může farma těžit jen z úžasného prostředí, do jaké míry
to půjde "bez zvířat"... Je to škoda, potenciál tady určitě je.
Autor: Roman Hynek (2018)
|
|
