|
Vogelparadies, tady ptačí ráj je nejznámější a vlastně jedinou běžnou, i
když jen ptačí, zoo Lichtenštejnska. Nachází se na okraji obce Mauren na
severu země asi 10 km severně od Vaduzu nebo 5 km jihozápadně z
rakouského Feldkirche. Je to malý ptačí park u restaurace nebo spíš
čehosi mezi restaurací a kioskem, který provozuje Ornitologická
společnost Mauren. Ta na svém webu sice uvádí množství historických dat,
ovšem naprostá většina z nich se týká společnosti jako takové a
ornitologické práce v terénu. O ptačím parku, přesněji jeho historii, se
příliš neuvádí. Z toho mála je patrné, že vznikla asi tak nějak
postupně, přičemž nejdříve byl v roce 1972 zprovozněn biotop rybníka
Egelsee, coby ptačí rezervace. První voliéra (okrasné drůbeže) byla
zprovozněná o dva roky později, 19. dubna 1974. Další voliéry a klece
následovaly průběžně. Vstup je z roku 1979. V březnu 1982 začala stavba
budovy spolku (jakési klubovny a restaurace), která byla slavnostně
otevřena 1. července 1984. Novodobější, z roku 2004, jsou výběhy okrasné
drůbeže a vodních ptáků, jejichž vybudování sponzorsky financoval
Mezinárodní loterijní fond. Další významnou součástí parku je dětské
hřiště z roku 2006, přičemž jej obec Mauren nechala aktuálně kompletně
zrekonstruovat. Slavnostní znovuotevření dětského hřiště proběhlo 26.
května 2019. Více se z webu ani výročních zpráv zjistit nedá. Nejen že
tam informace chybí, ale i ty, které tam jsou, jsou po mnoho let
neaktuální - neustále kopírované ze starších verzí webu, což je i důvod
četných dezinformací napříč internetem.
Na oficiálních stránkách
se stále (2019) uvádí 11 voliér a tento údaj najdete na internetu
naprosto všude. Přitom fakticky je voliér asi 30 a k tomu 3 výběhy se
zasíťovanou střechou a výběh koz, coby dětská zoo. Voliéry jsou v podobě
několika spojených klecí, tedy "komplexů" rozdělených na jednotlivé
voliéry, je tedy možné, že jedenáctkou bylo myšleno počet komplexů +
výběhy, ale těžko říci, protože ani to úplně neodpovídá. Na druhou
stranu je nepravděpodobné, že by se jednalo o nějaký předchozí údaj a
voliéry byly od té doby přistavěny, protože jsou fakticky očividně
staršího data vzniku... Obdobně se uvádí dvouhektarová plocha, ačkoli je
ve skutečnosti podstatně menší - asi 1,5 ha má areál i s ornitologickou
rezervací (rybníkem Egelsee), samotný ptačí park (tedy včetně dětského
hřiště a restaurace) je na ploše pouze asi 0,6 ha.
Hned za vstupem vlevo je hlavní
budova, tedy klubovna spolku a kiosek, či restaurace s prodejem
ven. Návštěvník tak vlastně vchází přímo mezi stoly venkovního posezení.
Vpravo při okraji se rozkládá dětské hřiště. Po průchodu restaurační
zahrádkou se dostáváme do samotného ptačího parku, tedy k prvním
voliérám. Zcela na kraji stojí trojvoliéra s drobnými pěvci (kanáři,
zebřičky, rýžovníci). Naproti je dětská zoo v podobě výběhu koz a vlevo
od pěvců je řada jedenácti voliér papoušků (ary, amazoňani, amazónci).
Jsou to voliéry tří různých velikostí, možná tedy počítané jako tři z
těch jedenácti (jedině tak by celkový počet 11 vycházel). Za rohem je
další čtyřvoliéra a za ní šestivoliéra (kakadu, eklektusové, pyrury
apod.). O dalších pár metrů vpravo jsou poslední dvě tojvoliéry s
proskleným středem, které obývají především různé druhy a poddruhy
amazoňanů. Odsud jde projít i k přístřešku na břehu jezera a pozorovat
divoké ptáky. Napravo od posledně jmenovaných voliér, směrem k
restauraci a rohu areálu, jsou již zmíněné výběhy s několika okrasnými
ptáky (pávi, slepice...). V posledním výběhu jsou vodní ptáci
(kachničky, čírky...). Dříve zde bývali i bažanti a několik málo dalších
ptáků (sovy, dravci).
Na místní poměry je ptačí
park pochopitelně špička - jinak to nejde, když je jediný, nicméně není
to žádná moderna. Vlastně velmi obyčejný, voliéry jsou evidentně staré,
snad bez výjimky s dvojím pletivem, navíc pomeřně hustým, což výrazně
znesnadňuje focení - je třeba najít si místo, kde se pletiva překrývají
tak, že jde oko přes oko a také fotit jedině ptáky v klidu. Jakmile se
pták pohne, je potřeba posunout objektiv a tedy nejdříve najít jiné
oko... Shrnu-li to, je zde celkem slušná kolekce papoušků, především
mezi amazoňany jsou i zajímavé poddruhy. Park není sice žádným úchvatným
zážitkem, ale neurazí. Každopádně je velmi sympatické, že něco podobného
vůbec v tak malé zemičce existuje, navíc více než 40 let.
Autor: Roman Hynek (2019)
|
|