| |
Po rozpadu Sovětského svazu došlo v Litvě, stejně jako v celém bývalém
socialistickém bloku, k masovému odstraňování komunistických soch a
dalších připomínek komunistické ideologie, což vyvolalo otázku, zda tyto
relikvie doby zničit nebo zachovat. Až v roce 1998 vyhlásilo
Ministerstvo kultury výběrové řízení na vznik expozice těchto
demontovaných předmětů. Výběrové řízení vyhrál "houbový magnát" Viliumas Malinauskas,
který se zavázal vybudovat park výhradně z vlastních prostředků, navíc v
jihovýchodní Litvě, což mělo zvýšit turistický ruch málo turistického
regionu.
Budování nového parku na
okraji malé obce
Grūtas (u Drudkininkai) začalo i přes tvrdý odpor mnoha lidí
počátkem roku 1999 a 1. dubna 2001 byl nový kontroverzní
Grūto Parkas oficiálně otevřen. Na 20 hektarech vzniklo muzeum
sovětské socialistické ideologie, které jinde nemá obdoby. Hlavním cílem
bylo vytvořit připomínku doby - dát lidem možnost vidět sovětskou
komunistickou ideologii v celé své nahotě, připomenout národu desetiletí
trvající sovětský útlak. Výsledkem je skutečně unikátní park, který
zdaleka netvoří jen sochy komunistických pohlavárů - je to velmi
komplexní průřez Sovětským socialismem. Kromě mnoha soch Leninů,
Stalinů, Marxů, Dzerdžinského a dalších top sovětských (a zejména
litevských) komunistů, nechybí muzeum socialistické kultury v dřevěném
domě ve stylu 40. - 50. let, obrazová galerie (zejména portrétů těch
největších komunistů), velká knihovna komunistické literatury apod.
Velmi rozsáhlá je zejména venkovní expozice - vedle zmíněných více něž
80 soch komunistů, jsou zde části gulagů (strážní věže, ploty s
ostnatými dráty apod.), tabule s ukázkami dobového tisku, ale i sovětský
autobus, lokomotiva s nákladními vagóny (pro transporty lidí do gulagů),
cisterna na prodej kvasu, vojenská technika atd. Sovětsku éru
demonstruje i dětské hřiště - socialistický lunapark tvořený houpačkami,
kolotoči či prolézačkami, jejichž lepší varianty pamatují mnozí u nás ze
zahrad mateřských školek apod. Stejně stylová je kavárna, jejíž menu
odpovídá zaměření parku - vedle tradičních regionálních pokrmů a
litevských jídel, nechybí boršč, šproty "po russki" (na ruský způsob),
kotlety "proščaj molodosť" (sbohem mládí), koktejl "olenij glaz" (jelení
oko)...
Nedílnou a jednou z
největších částí parku je i mini zoo v socialistickém stylu. Zabírá
řádově 9 z celkových 20 hektarů a táhne se od vchodu při pravé straně až
do zadní části parku. První výběh je vlastně již před hlavním vchodem a
zdobí jej několik soch Lenina apod., což má trochu kuriózní důvod... V
roce 2007 vyvstal problém s tím, že asi 7 soch má stále své žijící
autory. Autorský svaz tehdy požadoval 6% z příjmů parku, coby poplatek
za autorská práva. Aby k takové lichvě nedošlo, byla tato autorská díla
umístěna v neplaceném prostoru před parkem a tak alpaky žijí v jednom
výběhu s několika kamennými komunisty.
Za pokladnou je okolo
jezírka rozsáhlý výběh oslů, naproti výběh emu a jezírko vodních ptáků.
Následuje jakési centrum parku, kde je zmíněné muzeum kultury, mnoho
dalších soch, vojenská technika, autobus nebo dětský lunapark a vpravo
navazují dvě dlouhé řady voliér s mnoha plemeny slepic, bažanty, ale i
ibisy nebo sovami. Za nimi se návštěvník dostává k zadní straně jezírka
vodních ptáků, kde ke břehu přiléhá i poměrně velký domek. Za vodními
ptáky následují poníci, nandu a velbloudi. Tady cesta končí a je třeba
se vrátit zpět do pomyslného centra parku. Za zmíněnými voliérami, též
vpravo, je malý ptačinec s papoušky a drobnými pěvci, pak voliéry pávů,
perliček apod. Doleva odsud je výběh pštrosů a řada voliér s mnoha
plemeny holubů a výběhy. Směrem do zadní části parku následují výběhy
jeřábů a čápů a za rohem řada velkých voliér dravců s dikobrazím výběhem
na kraji. Na jejím konci stojí medvědinec a za ním velké výběhy skotu (jaci,
skotský náhorní skot) a jelenů. Vedle medvědince je ještě malá klec s
paviány a při cestě zpět komplex voliér pro velké sovy (výry a puštíky
bradaté). Celkem je v parku téměř 100 druhů a především plemen zvířat.
Celá zoo je laděna
skutečně velmi socialisticky nebo přesněji sovětsko-socialisticky
(protože situace třeba u nás byla výrazně lepší). Výběhy a voliéry
(kromě paviánů) jsou sice větší než bývalo zvykem za socialismu, ovšem
provedení je velmi podobné. Většina voliér je dřevěných - prkenných,
velmi obyčejných se střechu a zadní stěnou z vlnitého laminátu, přičemž
je vše, včetně parkosů uvnitř (větví, stromů apd.), natřeno bílou barvou
(za socialismu to bývalo vápno). Výběh dikobrazů, voliéry dravců a
medvědinec jsou kombinací bíle natřeného betonu, cihel, prken,
trapézového plechu, železných trubek a mříží či pletiva. Voliéry velkých
sov jsou dokonce z ručně pleteného pletiva!!! Nikde žádné velké
dekorativní záležitosti nebo "vylepšení" expozic... Skutečně
socialismus.
Zoo v
Grūto parku je vlastně velmi hnusná přitom ve své podstatě
výborná - rozměry chovných zařízení jsou přizpůsobeny současným nárokům,
takže jsou zvířata v celkem dobrých podmínkách, nicméně duch
socialistické zoo rozhodně nechybí. Ať tedy následující generace vidí,
jak to bývalo... (tím spíš, že je to zřejmě jediná takto zaměřená zoo).
Autor: Roman Hynek
(2018)
|
|
