|
V roce 2005 koupili manželé Vasiliauskasovi dům a pozemek na okraji obce
Trakenai při hlavní silnici, asi 7 km od polské hranice. Původně zde
uvažovali o chovu ovcí, ale nakonec zvítězila zoo, která byla otevřena
26. července 2008. Tehdy byla po majitelích nazývána Vasiliauskų mini
zoosodas či mini zooparkas. Později bylo Vasiliauskų nahrazeno slovem
Kalvarijos, podle nejbližšího velkého města Kalvarija, kde mini zoo
administrativně oficiálně sídlila. Jak se zvětšovala a přibývalo zvířat,
zmizelo slůvko mini. 15. listopadu 2010 byla jako vlastník
zaregistrována veřejná nezisková organizace VŠĮ "ZooParkas" ta o
dva roky později 24. září 2012 oficiálně změnila sídlo do obce Trakenai
a tím se i definitivně přejmenovala na
Trakėnų ZooParkas, tedy Zoopark Trakenai.
V Litvě jsou 4 větší
klasické zoo a několik dalších, významově menších, Trakenai patří k těm
expozičně lepším, nicméně k moderní zoo 21. století ještě mnoho chybí.
Ještě před
vchodem je výběh zeber a labutí, v přední části, za vchodem jsou klece
tygrů, jaguárů, rysů, karakalů, vlků, paviánů, mývalů atd. Za nimi
výběhy koz, několika plemen ovcí, watusi, nandu apod. Výběhy jsou celkem
slušné, klece sice v dobrém stavu, nicméně pro velké kočky velmi malé,
zvláště tristní je to v případě bílých tygrů. O něco lepší - větší jsou
výběhy sibiřských tygrů z druhé strany.
Za touto částí přiléhající ke
vchodu je jezírko s vodními ptáky, pak výběh lam, naproti lvi, vedle
arktičtí vlci a za nimi široká dlouhá louka, přes kterou se táhne dokola
návštěvnická cesta lemovaná z obou stran výběhy kopytníků - buvolů, jaků,
oslů, poníků, paovcí, divokých koz, jelenů, lam... Všechny výběhy na
louce jsou na místní poměry až nebývale velké. Uprostřed louky stojí
vyhlídková věž a kiosek s občerstvením.
Zoo se rozkládá na asi na
10,5 hektarech (z toho více než 7 hektarů je na zmíněné louce). Celkově
je v dobrém stavu, s výjimkou klecí šelem jsou expozice i poměrně
prostorné, přesto to má velmi daleko k profesionálnímu odbornému
zoologickému zařízení. Zoo totiž funguje (stejně jako Zoo Klaipeda) jako regulérní množírna tygrů
a pum. Tygřata i pumata jsou po narození odebírána od matek a
odchovávána na flašce, jelikož se ochočené "plyšové hračky" lépe a
výhodněji prodávají. Je to naprosto nezoologický postup. Taková koťata
jsou žádoucí jen na pár měsíců, pak jsou nadbytečná... Přestanou být
hladícími hračkami, pro chov se nehodí, nikdo je nechce... Co s
nimi...?! Pár výjimek se dostane do soukromých rukou, kde prožijí zbytek
života sólo v kleci, coby "domácí mazlíček" svého nového pána, který
sobě i okolí asi potřebuje něco dokazovat, když musí mít nutně doma
tygra, nicméně mnoho těchto zbytečně uměle odchovávaných koťat je velmi
pravděpodobně předem odsouzeno na smrt, jelikož nakonec skončí v rukou
Asijatů, coby surovina pro výrobu zázračných lektvarů, mastí apod. V
krajním případě jsou tygřata jsou odchovávána de facto, proto aby mohla
být o pár měsíců později zabita. Je hrůzné, že se tohle děje v 21.
století - v Evropě, dokonce v EU... Smutné je, že se tím majitelé ani
netají - nejen, že v zoo nechybí malý výběh s čalouněnými křesly
společný pro "hladící" tygří a pumí koťata, ale majitelé o těchto byznys
praktikách dokonce i otevřeně mluví. Je to o to víc zarážející, že jde
oficiálně o neziskovku... Těžko tomu však zabránit, umělý odchov je
samozřejmě naprosto legální a vše ostatní se děje mimo zoo.
Autor: Roman Hynek
(2018)
|
|