!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
Latgales Zoodārzs
 
     
  Stručně o zoo  
            Malá zoo nacházející se ve městě Daugavpils. Latgales v názvu zoo, tedy v češtině Latgalská vyjadřuje jakousi etnickou hrdost - příslušnost k jednomu ze čtyř, resp. pěti lotyšských historických regionů - Latgalsku. To bývalo součástí Republiky obou národů (Polsko-litevské unie) a tak se od zbytku Lotyšska v mnohém odlišuje. Převládá jiné náboženství, mluví se zde latgalsky (řeč některými uváděná jako samostatný jazyk, jinými jako dialekt lotyštiny) a odlišné je i etnické složení - vedle Latgalců zde žije nejpočetnější skupina Rusů v zemi (asi 39% populace Latgalska). Není proto divu, že vedle latgalštiny je velmi často slyšet právě ruština. A to zejména právě v Daugavpilsu, kde je Rusů nejvíce.
          Maličká zoo začínala de facto v roce 1987 jako mini zoo zooroužku, tehdy byla na ulici Gogola (dnešní Saules). V roce 1992 byla přestěhována na současné místo - do tehdejší ulice 5. srpna, dnešní Vienības a 12. března 1992 byla otevřena. Toto datum se dnes uvádí jako oficiální datum založení zoo.
          Zoo byla od samého počátku především teráriem, ačkoli zde byla i neterarijní zvířata a několik výběhů v zahradě objektu. Kromě Rigy a její pobočky Cīruļi to bývala jediná zoo v zemi a snad i proto bylo její směrování i činnost poměrně odborné. Někdy po roce 2000 (možná 2004) obdržela zoo dokonce licenci, kterou se pyšní dodnes a je tak jednou z pouhých tří oficiálních zoo Lotyšska - spolu s Rigou (včetně její pobočky) a  Mini Zoo Rozīte (Minizoodārzs Rozīte). Donedávna mělo licenci i již zrušené Akvaterárium Rēzekne (Rēzeknes akvaterārijs). Zajímavé je na tom, že kromě zoo hlavního města byly všechny tři licencované zoo právě v Latgalsku.
          Latgalská zoo se rozkládala na pronajatých soukromých pozemcích, dokonce snad několika vlastníků, proto město přišlo v posledních letech s plánem vykoupení pozemků. Informace o tom, zda nakonec pozemky vykoupeny byly, či nikoli na internetu není, nicméně vzhledem k tomu, že byla započata kompletní rekonstrukce zoo, lze předpokládat, že se tak stalo - že nejsou tak velké prostředky investovány do cizího majetku. Rekonstrukce probíhá postupně, aktuálně za provozu zoo, přičemž veřejnosti je přístupná jen část. V rámci rekonstrukce, nebo pravděpodobně již dříve, zmizely veškeré venkovní expozice - zbyla jen voliéra holubů. Vše ostatní je v budově, přesněji řečeno v současné době jen tak ve dvou třetinách jeho přízemí.
          Celá zoo se postupně mění v umělý tropický prales, což je velmi moderní, hezké a pro návštěvníky nesmírně atraktivní. Dokonce i provedení je výborné a rozhodně profesionální. Problém je v tom, že (zřejmě ruská) firma provádějící rekonstrukci se snaží na tak malý prostor natěsnat, co nejvíce expozicí a tak jsou výsledkem velmi stísněné prostory. Některá zvířata mají "jen" málo místo, v případě jiných se již můžeme regulérně bavit o týrání. Ačkoli má zoo licenci a měla by tedy splňovat evropské podmínky chovu, rozhodně se to netýká velikosti chovných zařízení a to nemluvím o tom, že žádná zvířata, tedy ani savci, či ptáci nemají venkovní výběhy. Většina z nich dokonce ani okno, takže se celý jejich život odehrává jen pod žárovkou... Je to nepochopitelné - velmi nákladná rekonstrukce, velmi hezké provedení, přitom však chovatelsky nevhodné. Co bude, až někdo řekne "takhle ne, tohle rozhodně není evropský standard". Nemusí to trvat dlouho, než si i Lotyšsko uvědomí, že Latgalská zoo přinejmenším prostorově nesplňuje evropské podmínky chovu v zoo. Bude se pak nově zrekonstruovaná zoo nákladně rekonstruovat znovu? Nebo zmizí "lepší" druhy zvířat a nahradí je menší, obyčejnější, prostorově nenáročné? Kdo ví, v Lotyšsku je v zoologickém světě poměrně "anarachie", mnoho mini zoo je v zoufalém stavu, který do EU zcela jistě nepatří, ovšem zatím to vypadá, že kde není žalobce, není ani soudce. Mini zoo se příliš nekontrolují a už vůbec se nekoriguje jejich činnost. Zatím rekonstrukce Latgalské zoo prochází. Dokonce je často vychvalována, a to nejen městem, které zoo  provozuje, ale i lotyšskými médii. Jsem zvědav jaké budou články, až se přijde na to, že byla investice na rekonstrukci vlastně vyhozenými penězi...
          Aktuální zoo je v podstatě jedna hala a na ní navazující dlouhá úzká chodba. Hala, přesněji vstupní místnost, v rohu opatřená výlohami je výsekem tropického pralesa, který vypadá skutečně výborně. Není příliš přeplácaný a na pohled relativně přirozený. V dutinách a spárách umělých stromů jsou jednotlivé expozice plazů, žab a bezobratlých, mezi kořeny bazénky ryb, a želv a mini výběhy křepelek a králíků. Jak realisticky vypadají stromy a prales obecně, tak nerealistická je druhová skladba. Jsou zde zvířata z různých koutů země, včetně nepralesních nebo domácích druhů. Po větvích lezou střihači - tropičtí mravenci rodu Atta, v dutinách jsou chameleoni, gekončíci, ropuchy, sklípkani, strašilky, čmeláci, mezi kořeny pobíhají obyčejné křepelky a domácí králíci. Ve vodě v několika oddělených tůních jsou tropické sladkovodní ryby spolu s koi kapry, zlatými karasy, jesetery nebo různými vodními želvami, drápatkami atd. Celé je to vytvořeno stylem "kde se svítí, tam je zvíře", což sice také není úplně realistické - stromy s osvětlenými dutinami, nicméně příliš jiných možností není. Na druhou stranu je tato část zoo chovatelsky nejvíce v pořádku, jelikož tady mají zvířata prostoru asi nejvíce. Krom toho jsou některé expozice opravdu zajímavé i zajímavě řešené. Zejména zmínění mravenci, kteří jsou zde volně, od lidí neodděleni sklem nebo pod. Velmi působivá je expozice čmeláků nebo dutina sklípkana, která je temná, přičemž si jí může návštěvník snadno osvětlit stlačením tlačítka. Bohužel je však velmi malá, dokonce tak malá, že by pavouk ani nepotřeboval nohy, protože jakýkoliv pohyb je prostorově nemožný.
         Ze vstupní haly vede dlouhá úzká chodba vpravo. V první části je o něco málo širší, přičemž expozice jsou více méně jen při jedné straně. Z kraje ještě navazuje několik dutin s morčaty apod., ale tím hlavním jsou prosklené vitríny s jávskými makaky a papoušky (kakadu, amazoňani). Je to velmi hezké, avšak prostor je opravdu malý a kromě okna nemají zvířata žádný kontakt s venkovním prostředím. Odsud dál jsou expozice po obou stranách chodby, což působí dojmem jejího značného zúžení. Návštěvnická chodbička mezi terárii umožňuje sotva, aby se dva lidé vyhnuli. Tato část zoo je sice druhově suverénně nejbohatší, ovšem je také zcela nejhorší. Snad polovina zvířat je zde týrána v titěrně malých prostorách a druhá polovina je na tom jen o málo lépe. Terária, akvária a vitríny jsou zde ve třech patrech, přičemž do toho vrchního již nevidí ani vysoký člověk. Zvířata jsou rozmístěna zřejmě zcela chaoticky, alespoň se mě nepodařilo najít žádnou souvislost nebo klíč, podle kterého by byly druhy voleny. Cik cak plazi, obojživelníci, ryby, bezobratlí i ptáci a savci. Není to ani podle biotopů, ani podle rozšíření. Zkrátka podle ničeho - jen tak, jak to tvůrce zrovna napadlo. Dokonce je zde několik společných, abnormálně nesmyslných expozic, jako například australské agamy vousaté a pískomilové mongolští. Obecně lze říci, že ústředním je prostřední patro, kde jsou trochu větší terária. O něco hůře vidět je spodní patro, které je od země do výšky něco přes půl metru a úplně nejzbytečnější je patro horní, které začíná tak ve dvou metrech a je vysoké zhruba půl až tři čtvrtě metru. V prostředních boxech jsou hlavně hadi, menší druhy ještěrek, žáby a vakoveverky a v jedné části několik malých akvárií, u země jsou to větší ještěrky (varani) a pásovci. Horní patro obývají mirikiny, kosmani a ptáci (menší druhy papoušků a drobní pěvci). Úplně na konci chodby je vitrína surikat.
          Zvláště v případě savců a ptáků je to zoufalé. Box pásovce může být tak půl metru na šířku a okolo 2 metrů na délku. Papoušci a pěvci mají malý uzoučký prostor pod stropem - podlouhlou nudli tak 0,5 x 0,5 m a možná dva, tři metry dlouhou. Ze tří stran beton, z čela mírně nakloněné sklo. Rozely, kakariki apod. se zde nemají šanci ani proletět. Velmi podobně jsou na tom kosmani. V jiné, stejně maličké vitríně je i mirikina s morčátkem jižním. Prostor je tak nepatrný, že je mirikina, vzhledem k omezeným možnostem pohybu, jen tlustou chlupatou koulí, která se sotva hýbe. Celé je to zcela postavené na hlavu - morčátko jižní je zcela nejzajímavější druh Latgalské zoo. Velmi pravděpodobně není v žádné jiné evropské zoo (a podle dostupných údajů možná ani historicky v žádné nebylo), přesto tady nemá žádné "čestné" místo, ale horní patro, kde jej návštěvníci ani neuvidí. Pro představu - já jsem ho se svými asi 185 cm viděl také jen proto, že jsem do výšky zvedl ruce s videokamerou. Čili viděl jsem ho jen na displeji kamery, nikoli fyzicky! Bohužel, to je tady případ více zvířat - důsledek toho, že bylo snahou na nedostatečně malé místo "našlapat" co nejvíce druhů.
          Vedle chodby je ještě místnost s velkými akvárii, ta je ale zatím stále v procesu rekonstrukce (ačkoli již zde jsou některé ryby). Horní patro je zatím zavřené. Pokud zde vůbec budou expozice - možná jen nějaký sál nebo jiné zázemí.
          Když to shrnu, je Latgalská zoo velmi hezká a expozičně efektní, chovatelsky však, mírně řečeno, nevhodně a nešťastně řešená. Laičtí návštěvníci budou určitě nadšeni, chovatelé však spíše zhnuseni. Kromě malého prostoru je nepříjemných i pár dalších věcí... Osvětlení není nejlepší, v některých případech i dost slabé. Skla terárií a vitrín jsou nehorázně špinavá (evidentně dlouho nemytá) a často již i velmi poškrábaná (zřejmě) od návštěvníků. Spoje skel, panty apod. jsou přetřené barvou, což samo o sobě nevypadá dobře, ale hlavně se tím snižuje již tak malá pohledová plocha. Totéž platí o naprosto nevhodných jmenovkách, které jsou ve tvaru listu tropické rostliny, tudíž takové neforemné a zbytečně obrovské, zabírající poměrně dost z pohledové plochy terárií. Navíc jsou to jen zalaminované papíry, takže i jejich stav je často zoufalý. Škoda. Tak rozsáhlá rekonstrukce mohla přinést rozhodně lepší výsledek a i chovatelsky vhodnější expozice. Třetí patro vitrín tady vůbec nemělo být. Spodní mělo být vyšší, srovnatelně velké jako prostřední. Dvě patra by rozhodně stačila. Někdy méně znamená více a tady by to platilo dvojnásob. Stejně tak není třeba, aby tady byli makaci, papoušci nebo jiná prostorově náročná zvířata. A i obecně mohla být druhová skladba zvolena tak, aby měla hlavu a patu.

Autor: Roman Hynek (2018)

 
   
WZD - Worldwide Zoo Database
2009 - 2019
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 24. 12. 2019
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:24. 12. 2019
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.