| |
Mini ZOO "Pie Tēvoča Garika", někdy též Mājas saimniecība "Pie
Tēvoča Garika", česky Mini zoo, resp. Domácí farma „U strýčka Garika“ je
soukromá mini zoo ležící na samotě poblíž vesničky Valgunde, při silnici
č. P99, asi 12 km severně od Jelgavy nebo 50 km jihozápadně od Rigy.
Byla založena v roce 2013 za ne zcela běžných okolností - majitelé se
přestěhovali do usedlosti Kulbiņas z 19. století, kde chovali fretky a
králíky. O něco později paní majitelka přišla o práci, a proto se
rozhodla mini zoo vybudovat.
Je to malý, asi půl
hektarový, plácek na louce mezi silnicí a domem. Není nijak neoplocený,
nemá pokladnu, prostě jen klece, voliéry a několik výběhů rozesetých po
louce. V přední části jsou z kraje při pravé straně velké dřevěné
voliéry nosálů, mývalů a veverek, za nimi králíkárny, mini prasata a na
konci výběh klokanů Bennettových. Naproti, tedy po levé straně je řada
menších voliér s malými dřevěnými domečky pro různé bažanty, slepice
(několik plemen), pávy a poslední pro nutrie. Uprostřed plochy stojí cik-cak
malé dřevěné, zastřešené poloboudy-polovoliéry a v nich káně, puštík,
kuna skalní a mary. Za touto hlavní plochou je do „L“ druhá s výběhy
domácích kopytníků – poníků, ovcí a koz.
Zvířatům se dostává
evidentně svědomité péče a výborné stravy, ale jinak jsou chovné
podmínky zoufalé. Kromě výběhů kopytníků a klokanů, případně ještě
voliér mývalů a nosálů, je všechno ukrutně malé. Zoufale málo místa mají
nutrie – v kleci asi tak 2 x 2 m a půl metru na výšku. Ještě horší je to
s těmi „boudo-voliérami“, mají také tak 2 x 2 m, na výšku jsou sice
vyšší, řekněme také 2 m, jenže jsou v nich zvířata nesrovnatelně
náročnější na prostor. Puštík nehnutě sedí na jednom místě, ale káně se
při vyrušení tluče o stěny, protože moc možností k pohybu nemá. Kuna
létá jak smyslů zbavená sem a tam okolo klece, ovšem naprostý vrchol je,
že stejnou budku má k dispozici i pár mar stepních... Bez výběhu!
Možná to paní majitelka
nemyslela špatně, protože je vidět, že se zvířatům dostává náležité
péče. Všechna zvířata mají nějaký domeček nebo přístřešek, dokonce i
bažanti nebo slepice. Problém bude v tom, že nemá kde čerpat tu správnou
inspiraci - malé klece a voliéry, nebo obecně málo místa pro zvířata je
běžný jev v naprosté většině lotyšských minizoo. Když je to jinde a
nikdo se nebouří, je to asi v pořádku... Alespoň tak to na mě působí.
Vlastně je to smutné – nejen, že se takové zoo budují, ale hlavně, že to
nikdo nekontroluje, nereguluje. Zřejmě ani nejsou dána žádná pravidla o
minimálním prostoru pro chované druhy. A bohužel každá taková mini zoo
slouží většinou alespoň částečně jako mustr pro ty další.
Autor:
Roman Hynek (2018)
|
|
