|
Mini zoo Rozīte (česky růžička) je soukromá rodinná zoo ležící ve
vesničce Skredeļi u města Rēzekne v regionu Latgalsko v jihovýchodním
Lotyšsku. Vzhledem k tomu, že nemá vlastní internetové stránky, je
velkou neznámou zvláště za hranicemi, ale zcela v povědomí není ani u
všech Lotyšů, a to i přesto, že byla založena již v roce 1995 a že
jednou z pouhých tří oficiálních zoo země, tedy zoo, které vlastní
licenci.
Ve skutečnosti je to
vlastně více než jen mini zoo, jelikož je zde kromě zvířat i několik
dalších atrakcí jako malé muzeum vojenské techniky, větrný mlýn, maketa
korábu, několik historických kočárů, park s fontánami a různými sochami
atd. Jsou to sice často dost kýčovité záležitosti, ale svůj účel
rozhodně plní a neminou je nejen děti, ale ani mnozí dospělí. Zoo je
zaměřená především na okrasné ptáky, zakrslá či trpasličí plemena
domácích zvířat a menší divoké exotické druhy, ale nejdeme zde i
zvířata, která se této definici vymykají.
Za vchodem ve stylu dvou
hradních věží je po pravé ruce zmíněný park a za ním řada výběhů. V
prvním, krytém sítí jsou jeřábi a klokani Bennettovi, následují alpaky,
několik plemen ovcí a koz a zcela na konci poníci, mini koně Falabella,
mini osli apod. Za výběhy je jakási centrální více méně voliérová část,
kde je možné vidět především velké množství okrasných ptáků - několik
druhů bažantů, vodních ptáků (domácích i divokých), menších druhů
papoušků, tři barevné formy pávů, orebice, krůty, asi 15 plemen slepic,
mnoho plemen holubů (dříve okolo 22 druhů), hrdličky, ale i sovy
(puštíky obecné, puštíky bradaté a výry velké), králíky, mývali, sviště
bobaky apod. Odsud se malou bránou vstupuje do části na okraji lesa, kde
je velký výběh daňků a vedle něj dva menší pro muntžaky a nandu.
Poslední, malá, část je o kousek dál vlevo za větrným mlýnem, u makety
lodi. Jeden malý výběh dikobrazů a dva větší pro emu. Celkem je na asi
čtyřech a půl hektarech téměř 110 druhů a plemen zvířat, což je aktuálně
nejbohatších kolekce zvířat mezi lotyšskými mini zoo.
Expozičně se dá říci, že
poměrně slušná je výběhová část a naopak poněkud slabší ta voliérová.
Zvláště voliéry okrasné drůbeže, které jsou velmi obyčejné - dřevěné, z
předu kryté pletivem, by zasloužily vyměnit nebo alespoň nějak vylepšit.
Výběhy jsou sice také poměrně jednoduché, ale velké, chovatelsky i
expozičně dostatečné. V žádném nechybí ubikace nebo alespoň nějaký
přístřešek, v mnohých mají zvířata k dispozici celkem velký a velmi
efektní srub (jeřábi, klokani, muntžaci, nandu, emu...).
Myslím, že Mini zoo Rozīte
běžného návštěvníka neurazí, dětem nebo obecně rodinám s dětmi se tady
bude určitě líbit. Vytknut se dají především dvě věci. Jednak jmenovky,
které jsou v zoufalém stavu a často chybí úplně a zejména nedostatečný
servis. A to nejen servis na místě, ale servis i v širším smyslu. Chybí
občerstvení, obchod se suvenýry, a dokonce i pokladna (vstupenky prodává
někdo z rodinného personálu, koho potkáte). Je sice k dispozici
parkoviště a pikniková místa, ale to je přece jen trochu málo. A když
jsem mluvil o servisu v širším smyslu, tak jsem měl na mysli především
nedostatečnou, téměř nulovou propagaci a internetovou podporu. To že
není k mání ani obyčejný letáček se dá překousnout, ale že zoo takového
formátu - jedna ze tří licencovaných, nemá vlastní internetové stránky,
je v 21. století skoro zločin - vůči návštěvníkům, ale rozhodně i vůči
samotné zoo, která se tak připravuje o vyšší návštěvnost, jelikož mimo
Latgalsko skutečně nepatří k nejznámějším turistickým cílům. V lepším
případě jí lidé znají alespoň podle jména, ale nikdy zde nebyli. Zoo je
sice na Facebooku, ale jednak to nestačí a jednak i tam je teprve 2
roky. Zkrátka a dobře má-li se něco na mini zoo rychle změnit, jsou to v
první řadě právě tyto "věci okolo".
Autor: Roman Hynek (2018)
|
|