| |
Mini zoo koňského klubu Pony leží na samém okraji Podgorice ve čtvrti
Vranići. Vlastně je to jedna hala, coby jízdárna a oplocený kousek louky
s několika stromy v zadní části. Celý prostor má asi jen 0,4 ha, z toho
na minizoo připadá asi jen 0,25 ha a z toho ještě tak polovina připadá
na louku, dětské hřiště a kiosek, čili vlastní expozice můžou být celkem
na ploše pouhých 0,1 - 0,15 ha. Zoo je velmi obyčejná, podobná spíše
vesnickému dvorku, nyvíc v poměrně špatném stavu, přesto je až
neuvěřitelně populární a rozhodně nejznámější zoo v celé Černé Hoře
(pravd, moc jiných tady není).
Kromě pletiva a dětských
atrakcí, jako klouzačky apod. je zde naprosto všechno dřevěné, a tím
nemyslím žádné nádherné sofistikované záležitosti z přírodního
materiálu, ale naopak ohrady a klece na koleni stlučené ze starých prken
nebo v lepším případě kulatiny. Když to přeženu, tak zkrátka taková
minizoo, kterou dva lidé postaví sami za týden. Nutno také říci, že
nejenže je vše skutečně velmi jednoduché a obyčejné, ale většina z toho
už něco pamatuje a leckde je to to již vidět. Zkrátka technický stav už
zdaleka není stoprocentní.
Vchod je obyčejné malá
dřevěná branka v ohradě, která se ani neobtěžuje s tím, aby visela v
pantech, stačí, že je přivázaná lýkem. Z na ní se rozprostírá přibližně
čtvercový prostor, v němž jsou dokola, podél třech stran (kromě té
přední) soustředěny veškeré expozice. Po pravé straně je na špalcích
malé akvárium s okrasnými rybami (koi kapři, zlatí karasi), příšerná
dřevěná klec s andulkami a zebřičkami, několik klecí nebo terárií s
drobnými hlodavci (křečci) a řada zcela nemožných králíkáren (s králíky,
morčaty a křepelkami). Celé to vypadá spíše, že to již dávno někdo
vyhodil, ale opak je pravdou, vše je plné zvířat. V pravém zadním rohu
je větší dřevěný výběh koz a vedle srnec. Pak následuje voliéra či výběh
psů, dřevěný kiosek s lavičkami. Vedle voliéra drobných papoušků
(korely, kakariki apod.) a v dalším rohu, prasata a ovce. Na levé straně
je řada menších, opět dřevěných, voliér s bažanty, slepicemi a výrem.
Předposlední je malý výběh domácích vodních ptáků s maličkým jezírkem. S
píše jen takovou louží. A poslední, v předním levém rohu je voliéra
pávů. Uprostřed mezi tím vším je louka a několik dětských atrakcí, coby
dětské hřiště.
V minulosti zde
bývala i zvířata jako vlk, liška, jelen, daněk, divočák, veverka, sokol,
káně, poštolka, krahujec krátkoprstý, želva nádherná a také více druhů
okrasných kachen a papoušků. Aktuálně je těch divokých, natož pak
exotických, zvířat pomálu, řekl bych že jen tak symbolicky. Vlastně je
celá zoo velmi zoufalá, jak množstvím zvířat, či druhovou skladbou, tak
technickým provedením. Jenže v zemi, kde chybí jakákoli běžná zoo, je
holt i tohle dobré. Lidé chtějí chodit do zoo, a když neexistuje jiná
"kultivovaná" možnost, musí být i minizoo tohoto kalibru výborná...
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|
