Severozápadní
federální okruh • Northwestern Federal District
Северо-Западный федеральный округ |
 |
| |
|
Gatchina |
    
Гатчина [Gatchina]
Gatčin 
Hatsina
Gattšina 
Gatčina
-> 1923 Gatchina ; Gatchino (Гатчина; Гатчино) ; 1923 - 1929
Trotsk (Троцк); 1929 - 1942 Krasnogvardeysk (Красногвардейск);
1942 - 1944
Lindemannstadt (Линдеманштадт)
|
|
| † Gatchina Menagerie |
Gatchina Menagerie Park
Зверинец Гатчина [Zverinets
Gatchina] •
Зверинский парк Гатчина
[Zverinskiy park G.] •
Парк Зверинец Гатчина
Звѣринецъ Гатчина [Zvěrinetsŭ
Gatchina]
|
|
|
 59°34'30"N, 30°06'16"E |
přesná / přibližná / neznámá lokace (a GPS)
exact / approximate / unknown location (and GPS) |
|
 |
| |
|
 |
EU-RU-SZ-0049M† |
 |
| |
|
|
 |
| |
 |
Gatchina
Gatchinskiy rayon
Leningradskaya obl.
RUSSIA |
|
|
|
 |
- - - |
 |
roku 1765 převzal Gatčinu hrabě Grigorij Grigorijevič Orlov, o
rok později začal se stavbou velkolepého paláce (dokončen 1781) a
úpravami okolí - včetně obrovského zvěřince (340 ha). Ten však v té době
sloužil ryze lovu, zvířata zde žili více méně divoce (ačkoli jeleni byli
dovezeni z jiného místa Ruska a bažanti dokonce z Anglie). Po smrti
Orlova (1783) koupila Gatčinu Kateřina II. Veliká pro svého syna knížete
Pavla Petroviče (pozdější císař Pavel I. Ruský), který brzy změnil
charakter celého areálu na imperiální rezidenci. V letech 1782 - 1790
vybudoval systém cest. 1796 provedl rozsáhlé parkové úpravy zvěřince,
čímž se z něj definitivně stal park + zvěřinec (v ruštině doslova
zvěřincový park). Zvěřinec nadále zůstal především k lovu (se psy nebo i
sokoly), ale v kombinaci s parkem také k odpočinku, zábavě a především k
příjímání návštěv. Pavel Petrovič dovezl (1797) sibiřské a americké
jeleny (Wapiti), zajíce, ale také třeba velbloudy. V letech 1798 - 1801
postavil obrovský ptačinec - budovu ve tvaru ležícího písmene "E" nebo
ruského písmene "Š" (Ш). Jednopodlažní budova měla uprostřed dvoupatrový
rizalit a na krajích u obou křídel kulaté dvoupatrové věže. Ptačinec
sloužil především na hrabavé ptáky (bažanti, pávi, krocani, ale i husy a
další). Zajímavostí je, jak pečlivě byli vybíráni nejlepší zaměstnanci
starající se o zvířata. Například ošetřovatel ptáků byl vybrán v
císařské menažerii v Carskom Sele.
1838 - 1844 (již za vlády Alexandra I. a Mikuláše I.) byl celý zvěřinec
oplocen 6,5 m vysokým a 8 km dlouhým hrazením. Ve 40. letech 19. stol.
bylo postaveno několik mostů, jezero a dovezena další zvířata. 1844 je
přestavěn ptačinec. Největší rozkvět Gatčiny však nastává koncem 40. let
a především pak za vlády Alexandra II. (1855 - 81). Vznikají konírny,
výběhy a také zimní budovy pro divoká zvířata (1850). Začíná se pěstovat
rýže, oves, jetel a zelí - jako krmivo pro množství býložravců (od
1858). Do Gatčiny jsou převedeny veškeré lovecké aktivity z Petergrofu
(1858). Dřevěné mosty a sloupky oplocení jsou nahrazeny železem a kameny
a dochází k oddělení loveckého prostoru od zbytku areálu (60. léta 19.
stol.).
Postupně jsou dovážena další a další zvířata - jeleni z Pruska (1857 a
1867), vydry (1861), zubři a kanci z Bialověže (1867 - 1868) atd. V roce
1881 je ve zvěřinci 347 savců z různých koutů Evropy a Severní Ameriky.
V té době má zvěřinec již i další významnou roli - slouží jako zásobárna
dalších panovnických menažerií.
Během existence menažerie zde bylo mnoho zvířat např. medvědi, vlci,
lišky, rysi (možná jen divocí), vydry, jeleni (z Pruska, Sibiře,
Ameriky, Archangelsku), daňci, losi, zubři, buvoli (jsou uvedeni v
historických dokumentech, ale mohlo jít o záměnu se zubry), divočáci,
divoké kozy, kozorožci, antilopy trávní, velbloudi, koně, osli, zajíci,
bažanti - místní i okrasní (přinejmenším stříbrní), tetřevi, tetřívci
(obojí možná jen divocí), krocani, pávi, husy, kachny, albinotická vrána
a další ptáci.
Ve 20. století zvěřinec poněkud upadl, v roce 1910 už zde byli jen losi,
wapiti, antilopy travní a sibiřští kozorožci. Po VŘSR byla celá Gatčina
znárodněna a později během 2. světové války velmi poničena. Dnes je to
muzeum a rezervace (chráněná památka), kde je zachován i park Zvěřinec i
zbytky ptačince.
1765, Gatchina was taken over by Count Grigoriy Grigoryevich
Orlov, a year later, he began with building of magnificent palace
(completed 1781) and landscaping - including a vast menagerie (340 ha).
However it served at that time purely for hunting, the animals lived
here more or less wildly (although deer were brought from other place of
Russia and pheasants even from England). After the death of Orlov (1783)
Catherine II the Great bought Gatchina for her son - prince Pavel
Petrovich (later emperor Paul I of Russia), which soon changed the
character of the whole area to the imperial residence. He created a
system of paths in 1782 - 1790. Carried out extensive landscaping of the
Menagerie in 1796, thus it definitively became be a park + menagerie (in
Russian literally menagerian park). The Menagerie still remained
primarily for hunting (with dogs or falcons), but in combination with
the park also for rest, recreation, and especially to receive visits.
Pavel Petrovich brought (1797) Siberian and American deer (Wapiti),
hares, but also camels for instance. 1798 - 1801 he built a giant bird
house - building in shape of lying letter "E" or the Russian letter "SH"
(Ш). The single-storey building has two-storey avant-corpse in the
middle and the two-storey round towers on the edges of both wings. The
Bird house served mainly for gamefowl (pheasants, peacocks, turkeys, but
also geese and others). It is interesting how carefully were selected
best animal keepers. For example, bird keeper was found in the imperial
menagerie in Tsarskoye Selo.
1838 - 1844 (already under the reign of Alexander I and Nicholas I) the
whole menagerie was enclosed by 6.5 meters high and 8 km long fencing.
In the 1840s, several bridges was built, lake created and other animals
imported. 1844, the Bird house was rebuilt. However the greatest
Gatchina flourishing comes at the end of the 1840s and especially during
the reign of Alexander II (1855-1881). Horse stables, enclosures and
also winter building for wild animals are added (1850). Growing of rice,
oats, clover and cabbage begin - as fodder for a number of herbivores
(since 1858). All hunting activities from Petergrof are transfered to
Gatchina (1858). Wooden bridges and fence posts are replaced by iron and
stones and hunting site is separated from the rest area (the 1860s).
More and more animals are gradually imported - deer from Prussia (1857
and 1867), otters (1861), wisents and boars from Bialowezha (1867-1868),
etc. In 1881the menagerie contains 347 mammals from different parts of
Europe and North America. At that time, the menagerie has already other
important role - it serves as a reservoir for other royal menagerie.
During the existence of the menagerie, there were many animals eg.
bears, wolves, foxes, lynx (maybe wild only), otters, deer (from
Prussia, Siberia, America, Arkhangelsk), fallow deer, elks, wisents,
buffalo (they are mentioned in historical documents, but it could be a
confusion with wisents), wild boars, wild goats, ibexes, steenboks,
camels, horses, donkeys, hares, pheasants - local and ornamental (at
least silver), grouse, black grouse (both maybe wild only), turkeys,
peacocks, geese, ducks, albino crow and other birds.
In the 20th century, the menagerie fell slightly, only wapitis, elks,
steenboks and Siberian ibexes were here in 1910. The whole Gatchina was
nationalized after the October Revolution and later during WWII very
damaged. Today it is a museum and reservation (protected monument),
where also the Menagerie Park and remains of the bird house is preseved. |
 |
paláce a parky Gatčiny
palaces and parks of Gatchina |
 |
konec 18. století - cca 1796 (předtím ryze lovecký zvěřinec se
zvířaty žijícími divoce)
late 18 century - ca. 1796 (before that purely hunting menagerie
with animals living freely) |
 |
1917 |
 |
(hrabě Grigorij Grigorijevič Orlov 1765 - 1783); Pavel Petrovič
později císař Pavel I. Ruský (1783-1801), císař Alexandr I. Pavlovič (1801-25) a císař Mikuláš I. Pavlovič
(1825-55), císař Alexandr II. Nikolajevič (1855-81), císař
Alexandr III. Alexandrovič (1881-94) a císař Mikuláš II.
Alexandrovič (od 1894)
(count Grigoriy Grigoryevich Orlov 1765 - 1783), Pavel Petrovich
- later Emperor
Paul I of Russia (1796 - 1801), Emperor Alexander I of Russia
(1801-25) and Emperor
Nicholas I of Russia (1825-55), Emperor Alexander II of Russia
(1855-81), Emperor Alexander III of Russia (1881-94) and Emperor
Nicholas II of Russia (since 1894) |
 |
340 ha |
 |
N/A |
 |
 |
N/A |
 |
|
N/A |
 |
|
N/A |
 |
N/A |
 |
|
N/A |
 |
 |
N/A |
 |
|
N/A |
 |
N/A |
|
|
|
|
|
|
|
|
  |
N/A |
| |
| |
Stránka vytvořena |
05.06. 2016 |
Poslední úprava |
05.06. 2016 |
|
| |
Page created |
Last change |
|
