|
|
|
|
Stručně o Sokoliarni a mini zoo |
|
|
Malý sokolnický dvůr a mini zoo pod hradem Devín vznikl (asi) v roce
2016. Tím nejdůležitějším jsou samozřejmě dravci, sovy a letové ukázky,
ale návštěvníci, hlavně děti, sem chodí i kvůli několika domácím
zvířatům v mini zoo a také pro ostatní aktivity, jako je střelba z luku
nebo kuše. Oblíbený je i sokolnický kroužek.
Hned za vchodem malého
areálu je několik ptáků na sedácích, připravených na (placené) focení.
Dále jsou klece a voliéry krkavců, několika málo dravců a sov,
"domácích" papoušků (andulky, agapornisové, rozely, papoušci zpěvaví),
mýalů, fretek nebo křepelek. V protilehlém rohu je výběh emu a domácích
zvířat (lama, kozy, ovce, miniprasata, poník). Odsud vede půlkruhová
cesta okolo sokolnické arény, která je z vnější strany lemována
sokolnickými boudičkami, v nichž sedí uvázaní dravci a sovy. K vidění
jsou orli stepní, různé káně, rarozi, sokoli, poštolky, výři atd.
Zařízení je velmi jednoduché,
obyčejné až by se řeklo triviální. Krom zmíněných voliér, které jsou
ponejvíce z OSB desek a pletiva, dřevěných sokolnických boudiček a
fádního výběhu domácích zvířat, tady vlastně nic moc dalšího není. Možná
čtyři lavičky v areálu, letová mini aréna (což není nic jiného než
trávník), několik málo dětských prolézaček a malá dřevěná bouda u
vchodu. Ve srovnání s jinými zahraničními stálými (nemyslím ty sezónní)
sokolnickými parky je to velmi slabé a to to ještě říkám velmi
diplomaticky. Konec konců to celkem vystihuje i situace se jmenovkami.
Sice je jimi opatřena většina ptáků, a jsou skutečně hezké, jenže jsou
to jmenovky "konkurenčního" zařízení - Sokolnického dvora Astur, který
je na hradě Červený kameň. Naproti tomu jmenovky ostatních zvířat jsou
vlastní výroby a je to přímo katastrofa. Nejen, že je zhotovil někdo
zcela bez vkusu, ale jsou to cedulky typu spíše "Gaštanko" než "lama
krotká"...
Zcela upřímně si neumím
představit, že by sem za zábavou jel někdo z větší vzdálenosti než z
blízkého okolí, leda jednou, když člověk neví do čeho jde, ale jinak
neexistuje zcela žádný důvod. Sokolnické představení je možné vidět
nesrovnatelně lepší a není kvůli tomu třeba ani jezdit tak daleko z
Bratislavy - ať již na zmíněném Červeném kameni nebo kousek za hranicemi
v Rakousku. A mini zoo, ta je sama o sobě tak bídná, že rozhodně není
žádným velkým magnetem. Třeba se něco změní, je to pořád na začátku,
zatím je to ovšem velmi podprůměrné.
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|
|
|
|