| |
Zveropark leží na okraji Žarnovice v městské části Revištské Podzámčie
(jen kousek od hradu Revište), fakticky ovšem není Revištské Podzámčie
klasickou městskou čtvrtí, ale kdysi samostatnou obcí později
administrativně připojenou k Žarnovici. V praxi je tedy Zveropark zcela
mimo město (několik kilometrů severně) a aby to nebylo málo, tak i mimo
samotné Revištské Podzámčie. V tom může být celkem nepříjemný problém -
pojedete-li podle navigace, povede vás to právě přes Revištské Podzámčie,
kde najednou jakákoli trochu slušná cesta skončí. Budete muset jet
asi 2 nebo 3 km po uzoučké kamenité lesní cestě, která je pro osobní
auto na samé hranici sjízdnosti! Navíc ke Zveroparku dojedete z vrchu,
kde je sice také brána, ale budete muset zvonit a čekat (pokud vůbec
dojedete). Nicméně sem z druhé strany vede i kvalitní nová cesta, jen je
třeba od dálnice R1 neuhnout vpravo na Revištské Podzámčie, ale jet
rovně na Malé Podzámčie a dále k hlavnímu vchodu Zveroparku. Na cestě je
sice cedule, ale bohužel ne na zmíněné křižovatce (až asi 200 nebo 300 m
dále) a velmi neprakticky je Zveropark značen právě i druhou stranou po
lesní cestě.
Každopádně, když sem dojedete z
té správné strany, máte k dispozici parkoviště rovnou u vchodu. Jakmile
projdete pokladnou, ocitnete se přímo ve středu Zveroparku, kde se
soustředí téměř veškerý servis - občerstvení, toalety, dětské hřiště,
dětská zoo atd. Kromě dětské zoo, jsou zde ze zvířat jen voliéry s
papoušky. Vlastně by se dal Zveropark půdorysným uspořádáním přirovnat k
uvázané mašli - přicházíte středem, tedy nejužší částí a na obě strany
od uzlu mašle je zoo. Vlevo je část řekněme více zoologická (klece a
výběhy s exotickými i domácími zvířaty), vpravo je to takový wildpark
(rozlehlé výběhy místních divokých zvířat). Prohlídka levé části začíná
australskými emu, kozorožci, pokračuje voliérami bažantů apod., výběhy
domácích zvířat, mezi kterými jsou však i mary a divočáci až se prudce
sváží dolů k vodě, k takové odpočinkové (a rybářské) zóně. Kromě jezírka
pro rybáře je zde i druhé menší s vodopádem a také pstruhy a raky a
okolo je četné posezení a jiné odpočinkové zařízení. Odsud se cesta
vrací okolo prosklených klecí lišek, nosálů, mývalů skunků apod. a také
koutku s menšími domácími zvířaty (králíci drůbež) zpátky k emu a
potažmo do centrální části (do pomyslného uzlu mašle).
Pravá část je o
něco menší, vlastně je to jedna jediná cesta, po které jde návštěvník
tam i zpět. Prohlídka začíná velkými výběhy losů (kvůli jejich velikosti
jsou losi ovšem málo kdy vidět) a pokračuje dalšími výběhy, většinou
společnými, kde jsou k vidění, daňci, jeleni sika, srnci a mufloni. Na
konci je rozhledna a indiánská vesnička, či tábořiště. V plánu je
rozšíření zoo o třetí prohlídkový okruh, zřejmě v pravé části.
Chovná zařízení jsou
velmi jednoduchá (obvykle pletivo), přesto dostatečná a většinou
prostorná. Jediné "nadstandardní" jsou voliéry v dolní levé části, které
jsou částečně zděné, částečně zamřížované a částečně prosklené. Měly by
být teoreticky návštěvnicky nejatraktivnějším zařízením, ale úplně to
neplatí, jelikož nejsou provedeny úplně šťastným způsobem. Sklo je tak
špinavé a poškrábané pískem, že je prakticky skoro zbytečné. Za
stávajícího stavu asi není příliš reálné jej udržet v čistotě. Všechno
ostatní je k návštěvníkům celkem přívětivé. Největším plusem Zveroparku
je ovšem zcela jednoznačně velký areál na dobrém místě a především v
úžasném prostředí. Sympatické je, že Zveropark dělá a chová to, na co má
předpoklady a netlačí se za každou cenu do exotických komerčně úspěšných
a atraktivních druhů, které jsou nesrovnatelně náročnější na podmínky,
chov, chovná zařízení atd. Bohužel, tak je to ovšem v případě mnohých
jiných soukromých zoo.
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|
