!!! Speciální stránka pro zadání nové zoo, doplnění či opravu stávajících údajů  !!!  •  !!! Special page for entering a new zoo, addition or correction current info !!!
 
 

Chetitská říše   Hittitie Empire

V Chetitské říši (18. - 12.  stol. př. n. l.) bylo několik zvěřinců (menšího významu i rozměrů než například v Mezopotámii), bohužel konkrétní zprávy chybí. V chetitských zvěřincích byla především místní zvířata, ale několik exotických druhů. Lvi, levharti, tygři, medvědi, vlci, lišky, jeleni, divočáci, divoké kozy, zubři, sloni, zajíci, myši, dravci, hadi, žáby, včely, pavouci atd.

In the Hittitie empire (18th - 12th century BC) were several menageries (of minor importance and sizes than for example in Mesopotamia), unfortunately no concrete reports are available. In Hittitic menageries there were mostly local animals, but also several exotic species. Lions, leopards, tigers, bears, wolves, foxes, deer, wild boars, wild goats, bisons, elephants, rabbits, mice, raptors, snakes, frogs, bees, spiders etc.


Starověká Indie   Ancient India

Ve starověké Indii, přesněji řečeno v Maurjovské říši (zřejmě v dnešní Patně) založil král Ašóka ve 3. století př. n.l. tzv. Pinjrapole (पिंजरापोल - dům bezpečí). Nebyl to však běžný zvěřinec, ale cosi jako nemocnice s útulkem pro domácí i divoká zvířata (včetně hmyzu). Někdy ve 12 století se na území Indie objevily také různé zvěřince maharádžů, rádžů, navábů, zamindarů, kde byla zvířata chována pro radost, vědecké bádání, pro boj nebo podobně. Některé z nich byly i přístupné prostému lidu. Staroindické zvěřince byly nesrovnatelně menšího významu i rozsahu než například zvěřince ve Starověké Číně. Bližší informace o konkrétních zvěřincích nejsou k dispozici.

In the Ancient India, more precisely said in Maurya Empire (perhaps in today's Patna), in 3rd century BC, king Ashoka founded so-called Pinjrapole (पिंजरापोल - safe house). However it was not a common menagerie, but something like hospital with shelter for domestic and wild animals (including insect). Sometime in the 12th century in land of India, there were emerged also various menagerie of maharajas, rajas, nawabs, zamindars, where the animals are kept for pleasure, scientific inquiry, to fight or the like. Some of them were also accessible to common people. Ancient Indian menageries were of much smaller significance and extent then for example menageries in Ancient China. More detailed information about concrete menageries are not available.


Persie   Persia

Ohledně historických zvěřinců Persie angličtina (i mnohé jiné jazyky) píše téměř výhradně o tzv. Paradeisos - rajských zahradách, v Perštině se nic takového nepíše. Perština (Farsí) Paradeisos se zvěřinci nespojuje.
Angličtina uvádí, že Paradeisos, které dobře znaly i Starověcí Řekové, v Persii existovaly v 6. stol. př. n.l. Tyto to velké rajské zahrady byly znovuvytvořením Zahrad Edenu (ideální místo, stav nejvyšší blaženosti). Typické bylo geometrické uspořádání vodních ploch, stromů, květin atd. Zvířata sice nebyla v Paradeisos nezbytná, ale v mnohých byla součástí. Zvláště v těch velkých, parkových, bylo množství zvířat (nejčastěji lvi a levharti). Tyto zahrady ovlivnily zahradní design islámského světa, Asie, severní Afriky i Španělska. Bližší informace o konkrétních zahradách a expozicích zvířat nejsou k dispozici.
Ve skutečnosti je Paradeisos řecké slovo, které aténský filozof a historik Xenofon vymyslel, když referoval o perských zahradách. Jejich správný název je ovšem پارادئزا - Pairidaeza (někdy přepisováno jako Pairidaiza, Paradyza nebo pod.) a nemají nic společného s rájem. Slovo pochází ze staroperštiny a znamená obezděný pozemek (pairi je doslova okolo a daeza zeď nebo cihly). Ačkoli to byly skutečně velmi specifické zahrady, perština je nestaví do spojitosti se starověkými chovnými zařízeními zvířat. (Pokud v nich byla zvířata, pak obvykle divoká, která se pohybovala volně celým parkem). Perština chov zvířat zmiňuje spíše v souvislosti s tzv. bágy. Bāḡ nebo bagh (باغ) se překládá jako zahrada, není to však zcela přesné. V moderní době je bág zřejmě prostě obecně zahrada, v historii však bágy vznikly právě ze zahrad Pairidaeza a šlo opět o velmi specifické zahrady - uzavřený prostor s trvalými kulturami (stromy, keře, květiny) a s typickými íráno-islámskými architektonickými prvky, kde veškeré elementy mají svůj význam (půda, rostliny, kameny, cesty, záhony, osvětlení, jezírka...), důležitým faktorem bágu byl genius loci.

Regarding historic menageries of Persia, the English (and many other languages) writes almost exclusively about so-called Paradeisos - Paradise gardens, nothing like that is written in Persian. Persian language (Farsi) doesn't associate Paradeisos with menageries.
English mentions that Paradeisos which were well known also for ancient Greeks, existed in Persia in the 6th century BC. These large paradise gardens were re-creation of the Gardens of Eden (an ideal place, a state of supreme bliss). The geometric arrangement of water areas, trees, flowers etc. was typical. Although animals were not necessary in Paradeisos, were in many them part. Especially in those large park-like there were many animals (lions and leopards more often). These gardens influenced a garden design of the Islamic world, Asia, North Africa and also Spain. More detailed information about concrete gardens and animal exhibits are not available.
In fact, the Paradeisos is Greek word, what Athenian philosopher and historian Xenophon invented when reported about Persian gardens. However its correct name is پارادئزا - Pairidaeza (sometimes transcribed as Pairidaiza, Paradyza or so) and have nothing to do with paradise. The word comes from Old Persian and means walled plot (pairi is literally around and daeza wall or bricks). Although it was really a very specific gardens, the Persian language doesn't give it in conjunction with the ancient animal breeding facilities. (If animals were inside then usually wild, which roaming freely through the park). The Persian mention animal breeding rather in connection with so-called baghs. Bāḡ or bagh (باغ) is translated as a garden, however it is not entirely accurate. In modern times, the bagh is probably just garden in general, but in the history baghs arose precisely from Pairidaeza gardens and was again a very specific gardens - an enclosed area with permanent cultures (trees, shrubs, flowers) and typical Iran-Islamic architectural elements, where all elements have their importance (soil, plants, rocks, paths, garden beds, lighting, ponds...), the important factor of the bagh was its genius loci.

Zvěřinec Husrava II. v Dastagirdu Menagerie of Khosrow II in Dastagird
Dastagird nebo Dastgerd (poblíž dnešní Mikdadíje zvané též Šachmábán, Irák) Dastagird or Dastgerd (near today's Miqdadiyah called also Shahmaban, Iraq)
6. stol. n.l. 6th cent. AD
poslední velkokrál Sásánovské (nebo též Novoperské) říše Husrav II měl zvěřinec ve svém paláci v Dastagirdu asi 100 km od hlavního města Ktésifónu (u dnešního Bagdádu). Byl známý hlavně chovem dravých ptáků, ale měl i jiná exotická zvířata (mj. zřejmě lvy).

the last of great king of Sasanian (also Neo-Persian) Empire Khosrow II had a menagerie in his palace in Dastagird about 100 km from the capital Ctesiphon (near today's Baghdad). He was known mainly for breeding birds of prey, but had also other exotic animals (i.a. probably lions).
 

Abbásovský Chalífát   Abbasid Caliphate

Zvěřinec Abbásovců v Rakka Menagerie of Abbasids in Raqqah
Rakka (Sýrie) Raqqah (Syria)
přelom 8. a 9. stol. n.l. turn of 8th and 9th cent. AD
Abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd (který se proslavil tím, že v roce 802 poslal Karlu Velikému darem slona jménem Abdul Abbás) přestěhoval hlavní město Abbásovského chalífátu z Bagdádu do Rakka (od 796 do 809) a zřídil si tam zvěřinec, kde choval tygry, lvy, různé opice, psy a samozřejmě slony.

Abbasid Caliph Harun ar-Rashid (who became famous that in 802 sent to Charlemagne a present consisting i.a. an elephant named Abdul Abbas) moved the capital of the Abbasid Caliphate from Baghdad to Raqqa (since 796 to 809) and created there a menagerie where he bred tigers, lions, various monkeys, dogs and of course also elephants.

 
Hair al-wuhush Hair al-wuhush
Samarra (Irák) Samarra (Irák)
9. stol. n.l. 9th cent. AD
v době kdy se Samarra stala hlavním městem Abbásovského chalífátu (836 - 892) si zde chalífa al-Mutawakkil (vládl 847 - 861) zřídil rozsáhlý zvěřinec, který nazval Hair al-wuhush (حير الوحوش - cosi jako zoologický park). Choval více než 2000 divokých i domácích zvířat různých druhů. Zvěřinec byl u paláce al-Musharrahat na jihu města. Celý areál měl 53 km2 a byl prý obrazem opulentního bohatství a zároveň inženýrského génia. Parkem protékala umělá řeka Najzak napájená vodou z Tigridu, která se po průtoku parkem a bazénem zase vracela zpět do koryta původní řeky. Celý prostor byl hustě osázený stromy a keři dovezenými z celé říše. Zvířata byla chována v extrémně velkých klecích a výbězích a starali se o ně speciálně vyškolení ošetřovatelé. Bazén (200 x 200 m) byl plný ryb a údajně zde byli i delfíni (?)

at a time when Samarra became the capital of the Abbasid Caliphate (836-892) Caliph al-Mutawakkil (reigned 847- 861) created here an extensive menagerie, which he named Hair al-wuhush (حير الوحوش - something like a zoological park). He kept more than 2000 wild and domestic animals of various species. The menagerie was at the palace of al-Musharrahat south of the city. The whole area was 53 km2 and reportedly was an image of opulent wealth as well as the engineering genius. Artificial river Nayzak fed by water from the Tigris was flowing through the park and pool and after that were coming back into the original riverbed. The whole area was densely planted with trees and shrubs imported from all over the empire. Animals were kept in extremely large cages and pens and looked by specially trained keepers. The pool (200 x 200 m) was full of fish, and reportedly, there were also dolphins (?)

 
Zvěřinec Abbásovců v Bagdádu Menagerie of Abbasids in Baghdad
Bagdád (Irák) Baghdad (Iraq)
přelom 9. a 10. stol. n.l. turn of 9th and 10th cent. AD
chalífa Abbásovského chalífátu al-Mu'tadid (vládl 892 - 902) postavil v Bagdádu nový palác zvaný al-Thurayya a zřídil u něj velký zvěřinec po vzoru zvěřince svého děda al-Mutawakkila v Samaře. Stejně jako v Samarrském zvěřinci vybudoval umělý kanál z Tirgridu. Ve zvěřinci byli lvi (v roce 917 údajně 100 kusů), levharti, žirafy, množství slonů, voliéry plné ptáky atd., mj. stáda ochočených zvířat nejrůznějších druhů, která přicházela až k lidem a brala si žrádlo z ruky.
Zvěřinec byl nazýván také Park divokých šelem (nebo zvířat).

Caliph of the Abbasid caliphate al-Mu'tadid (ruled 892-902) built a new palace called al-Thurayya in Baghdad and created at it a large menagerie modeled after menagerie of his grandfather al-Mutawakkil in Samarra. As in Samarra menagerie he built an artificial canal from Tirgris. In the menagerie there were lions (reportedly 100 specimens in 917), leopards, giraffes, number of elephants, aviaries full of birds etc., i.a. herds of tame animals of various species, which came close to the people and taking food from their hand.
Menagerie was called also Park of the wild beasts.
 

Osmanská říše   Ottoman Empire

Zvěřinec šelem Konstantinopolského Hippodromu Beasts Menagerie of Constantinople Hippodrome
Konstantinopol (dnešní Istanbul, Turecko) Constantinople (today's Istanbul)
16. stol. n.l. 16th cent. AD
v 16. století přinesl francouzský přírodovědec a cestovatel Pierre Belon zprávy o zvěřinci šelem v Konstantinopolu nedaleko Hippodromu. Zvěřinec byl přístupný veřejnosti a byly zde lvi, levharti, rysi, medvědi, vlci... (zřejmě jen šelmy)

in the 16th century, French naturalist and explorer Pierre Belon brought reports about menagerie of beasts in Constantinople near the Hippodrome. The menagerie was open to the public and there were lions, leopards, lynxes, bears, wolves... (probably only beasts)
 
WZD - Worldwide ZOO Database
2009 - 2016
Zdroje a autoři: WZD, oficiální stránky ZOO, oficiální tiskové a jiné materiály ZOO (není-li uvedeno jinak); Datum poslední aktualizace: 15. 12. 2016
Sources and authors: WZD, official websites of ZOO, official printed and other matters of ZOO (if it is not stated otherwise); Date of last actualization:15. 12. 2016
Všechny části tohoto webu (včetně obrázků, videí apod.) podléhají copyrightu autorů.   •   All parts of this website (including images, videos, etc.) are subject to copyright of authors.