Chetitská říše
Hittitie Empire
V Chetitské říši
(18. - 12. stol. př. n. l.) bylo několik zvěřinců (menšího významu i rozměrů než například v
Mezopotámii), bohužel konkrétní zprávy chybí. V chetitských zvěřincích
byla především místní zvířata, ale několik exotických druhů. Lvi,
levharti, tygři, medvědi, vlci, lišky, jeleni, divočáci, divoké kozy,
zubři, sloni, zajíci, myši, dravci, hadi, žáby, včely, pavouci atd.
In the
Hittitie empire (18th - 12th century BC) were several menageries (of minor importance and sizes
than for example in Mesopotamia), unfortunately no concrete reports are
available. In Hittitic menageries there were mostly local animals, but
also several exotic species. Lions, leopards, tigers, bears, wolves,
foxes, deer, wild boars, wild goats, bisons, elephants, rabbits, mice,
raptors, snakes, frogs, bees, spiders etc.
Starověká Indie
Ancient India
Ve starověké
Indii, přesněji řečeno v Maurjovské říši (zřejmě v dnešní Patně) založil
král Ašóka ve 3. století př. n.l. tzv. Pinjrapole (पिंजरापोल - dům bezpečí).
Nebyl to však běžný zvěřinec, ale cosi jako nemocnice
s útulkem pro domácí i divoká zvířata (včetně hmyzu). Někdy ve 12
století se na území Indie objevily také různé zvěřince maharádžů, rádžů, navábů,
zamindarů, kde byla zvířata chována pro radost, vědecké bádání, pro boj
nebo podobně. Některé z nich byly i přístupné prostému lidu.
Staroindické zvěřince byly nesrovnatelně menšího významu i rozsahu než
například zvěřince ve Starověké Číně. Bližší informace o konkrétních
zvěřincích nejsou k dispozici.
In the
Ancient India, more precisely said in Maurya Empire (perhaps in today's
Patna), in 3rd century BC, king Ashoka founded so-called Pinjrapole (पिंजरापोल
- safe house). However it was not a common menagerie, but
something like hospital with shelter for domestic and wild animals
(including insect). Sometime in the 12th century in land of India, there
were emerged also
various menagerie of maharajas, rajas, nawabs, zamindars, where the
animals are kept for pleasure, scientific inquiry, to fight or the like.
Some of them were also accessible to common people. Ancient Indian
menageries were of much smaller significance and extent then for example
menageries in Ancient China. More detailed information about concrete
menageries are not available.
Persie
Persia
Ohledně
historických zvěřinců Persie angličtina (i mnohé jiné jazyky) píše téměř
výhradně o tzv. Paradeisos - rajských zahradách, v Perštině se nic
takového nepíše. Perština (Farsí) Paradeisos se zvěřinci nespojuje.
Angličtina uvádí, že Paradeisos, které dobře znaly i Starověcí
Řekové, v Persii existovaly v 6. stol. př. n.l. Tyto to velké rajské zahrady byly znovuvytvořením Zahrad Edenu
(ideální místo, stav nejvyšší blaženosti). Typické bylo geometrické
uspořádání vodních ploch, stromů, květin atd. Zvířata sice nebyla v Paradeisos nezbytná, ale v mnohých byla součástí. Zvláště v těch
velkých, parkových, bylo množství zvířat (nejčastěji lvi a levharti). Tyto zahrady ovlivnily zahradní design islámského
světa, Asie, severní Afriky i Španělska. Bližší informace o konkrétních
zahradách a expozicích zvířat nejsou k dispozici.
Ve skutečnosti je Paradeisos řecké slovo, které aténský filozof a
historik Xenofon vymyslel, když referoval o perských zahradách. Jejich
správný název je ovšem پارادئزا - Pairidaeza (někdy přepisováno jako
Pairidaiza, Paradyza nebo pod.) a nemají nic společného s rájem. Slovo
pochází ze staroperštiny a znamená obezděný pozemek (pairi je doslova
okolo a daeza zeď nebo cihly). Ačkoli to byly skutečně velmi specifické
zahrady, perština je nestaví do spojitosti se starověkými chovnými
zařízeními zvířat. (Pokud v nich byla zvířata, pak obvykle divoká, která
se pohybovala volně celým parkem). Perština chov zvířat zmiňuje spíše v
souvislosti s tzv. bágy. Bāḡ nebo bagh (باغ) se překládá jako zahrada,
není to však zcela přesné. V moderní době je bág zřejmě prostě obecně
zahrada, v historii však bágy vznikly právě ze zahrad Pairidaeza a šlo
opět o velmi specifické zahrady - uzavřený prostor s trvalými kulturami
(stromy, keře, květiny) a s typickými íráno-islámskými architektonickými
prvky, kde veškeré elementy mají svůj význam (půda, rostliny, kameny,
cesty, záhony, osvětlení, jezírka...), důležitým faktorem bágu byl
genius loci.
Regarding historic menageries of Persia, the English (and many other
languages) writes almost exclusively about so-called Paradeisos -
Paradise gardens, nothing like that is written in Persian. Persian
language (Farsi) doesn't associate Paradeisos with menageries.
English mentions that Paradeisos which were well known also for ancient
Greeks, existed in Persia in the 6th century BC. These large paradise gardens were re-creation of
the Gardens of Eden (an ideal place, a state of supreme bliss). The
geometric arrangement of water areas, trees, flowers etc. was typical.
Although animals were not necessary in Paradeisos, were in many them
part. Especially in those large park-like there were many animals (lions
and leopards more often). These gardens influenced a
garden design of the Islamic world, Asia, North Africa and also Spain.
More detailed information about concrete gardens and animal exhibits are
not available.
In fact, the Paradeisos is Greek word, what Athenian philosopher and
historian Xenophon invented when reported about Persian gardens. However
its correct name is پارادئزا - Pairidaeza (sometimes transcribed as
Pairidaiza, Paradyza or so) and have nothing to do with paradise. The
word comes from Old Persian and means walled plot (pairi is literally
around and daeza wall or bricks). Although it was really a very specific
gardens, the Persian language doesn't give it in conjunction with the
ancient animal breeding facilities. (If animals were inside then usually
wild, which roaming freely through the park). The Persian mention animal
breeding rather in connection with so-called baghs. Bāḡ or bagh (باغ) is
translated as a garden, however it is not entirely accurate. In modern
times, the bagh is probably just garden in general, but in the history
baghs arose precisely from Pairidaeza gardens and was again a very
specific gardens - an enclosed area with permanent cultures (trees,
shrubs, flowers) and typical Iran-Islamic architectural elements, where
all elements have their importance (soil, plants, rocks, paths, garden
beds, lighting, ponds...), the important factor of the bagh was its
genius loci.
Zvěřinec Husrava II. v Dastagirdu |
Menagerie of Khosrow II in Dastagird |
Dastagird nebo Dastgerd (poblíž dnešní Mikdadíje zvané
též Šachmábán, Irák) |
Dastagird or Dastgerd (near today's Miqdadiyah
called also Shahmaban, Iraq) |
6. stol. n.l. |
6th cent. AD |
poslední velkokrál
Sásánovské (nebo též Novoperské) říše Husrav II měl zvěřinec ve svém
paláci v Dastagirdu asi 100 km od hlavního města Ktésifónu (u dnešního
Bagdádu). Byl známý hlavně chovem dravých ptáků, ale měl i jiná exotická
zvířata (mj. zřejmě lvy).
the last of great
king of Sasanian (also Neo-Persian) Empire Khosrow II had a menagerie in
his palace in Dastagird about 100 km from the capital Ctesiphon (near
today's Baghdad). He was known mainly for breeding birds of prey, but
had also other exotic animals (i.a. probably lions). |
Abbásovský
Chalífát
Abbasid Caliphate
Zvěřinec Abbásovců v Rakka |
Menagerie of Abbasids in Raqqah |
Rakka (Sýrie) |
Raqqah (Syria) |
přelom 8. a 9. stol. n.l. |
turn of 8th and 9th cent. AD |
Abbásovský chalífa
Hárún ar-Rašíd (který se proslavil tím, že v roce 802 poslal Karlu
Velikému darem slona jménem Abdul Abbás) přestěhoval hlavní město
Abbásovského chalífátu z Bagdádu do Rakka (od 796 do 809) a zřídil si
tam zvěřinec, kde choval tygry, lvy, různé opice, psy a samozřejmě
slony.
Abbasid Caliph
Harun ar-Rashid (who became famous that in 802 sent to Charlemagne a
present consisting i.a. an elephant named Abdul Abbas) moved the capital
of the Abbasid Caliphate from Baghdad to Raqqa (since 796 to 809) and
created there a menagerie where he bred tigers, lions, various monkeys,
dogs and of course also elephants. |
Hair al-wuhush |
Hair al-wuhush |
Samarra (Irák) |
Samarra (Irák) |
9. stol. n.l. |
9th cent. AD |
v době kdy se
Samarra stala hlavním městem Abbásovského chalífátu (836 - 892) si zde
chalífa
al-Mutawakkil (vládl 847 - 861) zřídil rozsáhlý zvěřinec, který nazval
Hair al-wuhush (حير الوحوش - cosi jako zoologický park). Choval více než 2000
divokých i domácích zvířat různých druhů. Zvěřinec byl u paláce al-Musharrahat
na jihu města. Celý areál měl 53 km2 a byl prý obrazem opulentního
bohatství a zároveň inženýrského génia. Parkem protékala umělá řeka
Najzak napájená vodou z Tigridu, která se po průtoku parkem a bazénem
zase vracela zpět do koryta původní řeky. Celý prostor byl hustě osázený
stromy a keři dovezenými z celé říše. Zvířata byla chována v extrémně
velkých klecích a výbězích a starali se o ně speciálně vyškolení
ošetřovatelé. Bazén (200 x 200 m) byl plný ryb a údajně zde byli i
delfíni (?)
at a time when
Samarra became the capital of the Abbasid Caliphate (836-892) Caliph al-Mutawakkil
(reigned 847- 861) created here an extensive menagerie, which he named
Hair al-wuhush (حير الوحوش - something like a zoological park). He kept more than
2000 wild and domestic animals of various species. The menagerie was at
the palace of al-Musharrahat south of the city. The whole area was 53
km2 and reportedly was an image of opulent wealth as well as the
engineering genius. Artificial river Nayzak fed by water from the Tigris
was flowing through the park and pool and after that were coming back
into the original riverbed. The whole area was densely planted with
trees and shrubs imported from all over the empire. Animals were kept in
extremely large cages and pens and looked by specially trained keepers.
The pool (200 x 200 m) was full of fish, and reportedly, there were also
dolphins (?) |
Zvěřinec Abbásovců v Bagdádu |
Menagerie of Abbasids in Baghdad |
Bagdád (Irák) |
Baghdad (Iraq) |
přelom 9. a 10. stol. n.l. |
turn of 9th and 10th cent. AD |
chalífa
Abbásovského chalífátu al-Mu'tadid (vládl 892 - 902) postavil v Bagdádu
nový palác zvaný al-Thurayya a zřídil u něj velký zvěřinec po vzoru
zvěřince svého děda al-Mutawakkila v Samaře. Stejně jako v Samarrském
zvěřinci vybudoval umělý kanál z Tirgridu. Ve zvěřinci byli lvi (v roce
917 údajně 100 kusů), levharti, žirafy, množství slonů, voliéry plné
ptáky atd., mj. stáda ochočených zvířat nejrůznějších druhů, která
přicházela až k lidem a brala si žrádlo z ruky.
Zvěřinec byl nazýván také Park divokých šelem (nebo zvířat).
Caliph of the
Abbasid caliphate al-Mu'tadid (ruled 892-902) built a new palace called
al-Thurayya in Baghdad and created at it a large menagerie modeled after
menagerie of his grandfather al-Mutawakkil in Samarra. As in Samarra
menagerie he built an artificial canal from Tirgris. In the menagerie
there were lions (reportedly 100 specimens in 917), leopards, giraffes,
number of elephants, aviaries full of birds etc., i.a. herds of tame
animals of various species, which came close to the people and taking
food from their hand.
Menagerie was called also Park of the wild beasts. |
Osmanská říše
Ottoman Empire
Zvěřinec šelem Konstantinopolského Hippodromu |
Beasts Menagerie of Constantinople Hippodrome |
Konstantinopol (dnešní Istanbul, Turecko) |
Constantinople (today's Istanbul) |
16. stol. n.l. |
16th cent. AD |
v 16. století
přinesl francouzský přírodovědec a cestovatel Pierre Belon zprávy o
zvěřinci šelem v Konstantinopolu nedaleko Hippodromu. Zvěřinec byl
přístupný veřejnosti a byly zde lvi, levharti, rysi, medvědi, vlci...
(zřejmě jen šelmy)
in the 16th
century, French naturalist and explorer Pierre Belon brought reports
about menagerie of beasts in Constantinople near the Hippodrome. The
menagerie was open to the public and there were lions, leopards, lynxes,
bears, wolves... (probably only beasts) |
|