Stručně o Zahradě

Jardin Saïdi


	Stručně o Zahradě
	Stejně jako Nahampoana Reserve leží v osadě Ampasy Nahampoana – asi o kilometr blíž. Ačkoli to zní divně vede sem tatáž cesta a přitom naprosto jiná… Přestože se do Nahampoany jede okolo Saiadi, nelze obě návštěvy spojit. Sem je možné jet pouze "organizovaně“ přes provozovatele – Hotel Le Dauphin, který je v Tolagnaru^1. V ceně neuvěřitelných 17 € je džíp, průvodce, pochybná prohlídka města a vlastní prohlídka parku. Vzhledem k faktu, že zde není jediný zaměstnanec, je to skutečně jediná možnost. Kdysi to měla být plnohodnotná botanicko-zoologická zahrada (i se tak oficiálně jmenovala), podle několika útržkovitých informací však byla poničena tajfunem a již nikdy se nevrátila do své předešlé podoby. Dnes je název zoologická nebo i botanická zahrada je asi více přáním nebo minulostí než skutečným obrazem reality. U vstupu jsou dva výběhy s krokodýly a to jsou také jediná "nedivoká“ zvířata, která tu jsou. V areálu se sice nachází několik skutečně naprosto bezvadných a nádherných lemuřích ostrovů, ale lemuři tu nejsou… Saiadi je soukromá zahrada ve francouzských rukou a bohužel skutečně více jen záminka pro výběr peněz za nic… Vzhledem k tomu, že tu nejsou zaměstnanci, nemohou být ani lemuři na ostrovech – kdo by je krmil… Botanické sbírky jsou prý zajímavé, dokonce se mluví o tom, že by zdejší zahrada mohla být posledním místem výskytu několika endemických madagaskarských rostlin, ale to je věc, kterou může posoudit tak botanik. Celá komedie Saiadi probíhá tak, že v hotelu nasednete do džípu s řidičem a hodně pochybným průvodcem. Následuje prohlídka města, abyste dostali vyčerpávající informace typu „to je kostel“ nebo „tamhleto jsou kasárna“. Po cestě do zahrady získáváte další hodnotné informace, jako např. co je mango, třtina apod.… Když budete mít pocit, že si z Vás průvodce dělá srandu, věřte, že to tak fakt jen vypadá - on se jen naučil básničku a tu Vám odříkává…. Raději se na nic neptejte, jelikož Vám pravděpodobně průvodce nebude příliš rozumět a i kdyby, zbytečně ho přivedete do rozpaků, jelikož odpověď nezná – tedy pokud není součástí té básničky. Místy průvodce jakoby zapomněl výklad a tak začal vyprávět pohádky o speciálních smrtelně jedovatých madagaskarských hadech, kteří hloubí pravidelné díry o průměru asi 3 cm do místy i asfaltových cest v areálu celého parku. Nebo jiné skazky o krokodýlech, kteří žerou jen bělochy... Na Madagaskaru umí kde kdo přivolat lemury z lesa (tedy aspoň ty polodivoké nebo "příměstské"), naprostou samozřejmostí je to u všech průvodců v parcích. Neplatí to jen v Saiadi, tedy aspoň ne v případě tohoto průvodce (ostatní jsou snad lepší). Tenhle lemury přivolával tak dlouho až přivolal domorodce z vesnice, který lemury přivolat uměl. Během chvilky se dostavila tlupa katů. Lemuři přijdou sice hodně blízko, ale ačkoli asi pocházejí původně ze zoo (nebo spíše jejich předci), žijí, na rozdíl od lemurů v jiných parcích, již téměř ryze divoce. Proto mohou být mnohem nebezpečnější než ostatní lemuři. Nebojí se lidí natolik aby utekli a naopak nejsou na lidi dostatečně navyklí, aby věděli, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Jsou ostražitější bázlivější a v důsledku toho i útočnější - samci bránící tlupu s mláďaty podle přítomného domorodce prý často po turistech vystartují. Celý park zvolna chátrá. Je sice patrné, že kdysi to tu muselo být hezké, ale zrovna tak je vidět, jak se o zahradu dnes již nikdo pořádně nestará. Několik cedulek u rostlin, které vydrželi do této doby nesou stopy značného stáří a i těchto jmenovek "v důchodu“ je po málu. Cesty jsou neudržované, původní asfaltový koberec se zvolna ztrácí. Lavičky a pikniková místa jsou v tak dezolátním stavu, že jsou ke svému účelu nepoužitelná. Zahrada Saiadi je obrovským zklamáním, přičemž potenciál je úplně opačný - výtečné prostředí, spousty rostlin… Mohla by z toho být velmi hezká zoologicko botanická zahrada... Na Madagaskaru je možné ledacos, ale v Evropě by podobný žert - tedy tak laxní přístup za tak lichvářský poplatek asi neprošel… 1 poznámka 2009: podle neověřených informací lze koupit vstupenku ve zmíněném hotelu a dojet sem po vlastní ose. Vstupenku pak údajně kontroluje ostraha zahrady. V době mé návštěvy tady však nebyla ani noha (navíc Zahrada nemá vstupní bránu - jen závoru - a tak by bylo teoreticky možné ji navštívit i zadarmo...) Autor: Roman Hynek (2005)