| |
|
|
| |
Stručně o Palmariu |
|
| |
Palmarium se nachází v osadě zvané Akanin’ny Nofy, kterou založili
zahraniční hoteliéři na břehu jezera Ampitabe. Jak je prostředí nádherné
a na poměry Madagaskaru čisté a kulturní, tak je sem více než složitá
doprava. Nevede sem žádná cesta - jen koleje pro 4x4 vozidlo. Jedinou
možností pro běžného návštěvníka je kanál Pangalanes a způsoby dopravy
dva… Buď si zajistit ubytování v jednom ze tří drahých hotelů v
Akanin’ny Nofy, hotel se pak už o Vaší dopravu postará - motorovým
člunem, což je otázkou zhruba dvou hodin, nebo vrtulníkem (v závislosti
na solventnosti hosta). Druhý způsob je domluvit si plavbu sami.
Výchozím bodem je město Toamasina (Tamatave), přístav Fluvial.
Odsud občas jezdí motorové bárky na jih po kanálu, ovšem jen málokteré
až do Akanin’ny Nofy. Domluva je složitá, protože všichni mluví většinou
jen malgašsky (zřídka francouzsky) a jde o to dohodnout cenu, čas
odjezdu a cestu zpět. Pokud se zadaří, trvá šedesátikilometrová cesta
více než osm hodin, což znamená téměř jistou nutnost využít jednoho z
hotelů nebo jednoduše u jezera Ampitabe překempovat (což je
bezproblémové). Pokud budete mít štěstí, může se povést, že chytíte v
Toamasině hotelový člun a že bude mít volno, pak je cesta mnohem
příjemnější, kratší a kupodivu zhruba za stejné peníze (paradoxně může
být i levnější).
Mnohem obtížnější a teoretičtější cesta je z Brickaville (Ampasimanolotra)
do Manambata, kam ovšem nejezdí autobusy a odtud dál po Pangalanes
obdobně jako z Toamasiny. Provoz je však jen zlomkem provozu z Tamatave.
Ostatní způsoby pěšky po kolejích atd. jsou až příliš dobrodružné než
aby připadaly v úvahu.
Palmarium je provozováno blízkým německým hotelem Busch House,
odkud sem lze dojít pěšky po pláži během několika minut. Ačkoli název
hlásá rezervaci, je park více zoologickou a botanickou zahradou než o
rezervací. U vstupu je restaurace a několik malých terárií s plazi
(gekoni, chameleoni apod.) a obojživelníky (žáby), z druhé strany je
výběh s paprsčitými želvami. V okolí jediné budovy jsou upravené
cestičky a upravené „záhony“ s nejrůznějšími rostlinami. Dále vede cesta
pralesem, kam je vstup pouze s průvodcem. Na volno je tu chováno několik
druhů lemurů - sifaka malý, lemur vari, černý, korunkatý, červenobřichý,
šedý a maki trpasličí. Velmi populární a nádherní jsou kříženci lemurů
černých a korunkatých. Ani tady se lemuři lidí nebojí, běžně vám
přistávají na zádech nebo hlavě, přesto však na sebe nenechávají sahat.
Vysazeni sem byli i největší z lemurů - indri, dokonce se (do roku 2006)
dvakrát i rozmnožili*1.
Za zmínku stojí i průvodce… téměř všichni průvodci ve všech
parcích (a nejen ti) jsou schopni dřív nebo později přivolat alespoň
nějaké lemury táhlým voláním "maki, maki, makííííí…“, tento průvodce v
Palmariu, byl však naprosto dokonalým imitátorem všech zdejších lemurů…
Na každého volal jinak a vždy přivolal konkrétní druh! Když řekl
„zavolám sifaky“, tak taky udělal…! Když jsem slyšel štěkání variů,
musel jsem se otočit, abych se přesvědčil, že to dělá skutečně člověk!
Dokonalý lemuří muž.
Palmarium je zajímavé, stejně jako Akanin’ny Nofy, kanál
Pangalanes nebo Lake Ampitabe se svou křišťálovou vodou.
Autor: Roman Hynek (2005;
*1 doplněno 2009)
|
|
|
|
|
