| |
Pražské Medúzárium (oficiálně Svět medúz) existuje velmi krátce, jen
něco přes půl roku a z toho bylo ještě nějakou dobu uzavřeno kvůli
pandemii koronaviru, přesto je to již velmi známá turistická atrakce
nejen mezi Čechy, ale částečně i za hranicemi. Již krátce po otevření se
na internetu objevily stovky velmi protichůdných recenzí. Od
neskrývaného nadšení až po totální dehonestaci. Nejčastěji si lidé
stěžují na ceny, malý prostor a vlastně velmi krátkou prohlídku,
případně i na obtížnost focení. Každý má na svůj názor jistě právo, ale
asi by to chtělo nejdřív zjistit nějaké údaje a pak se teprve pustit do
případné kritiky. Ve skutečnosti je Svět medúz i jeho geneze naprosto
fascinující.
Celé to začalo
vlastně náhodou. OC Arkády Pankrác u příležitosti desátého výročí
připravovali velkou rekonstrukci a v rámci ní se měla změnit skladba
obchodů a hlavně OC zatraktivnit. Proto se přemýšlelo, jak využít
střešní nástavbu. Nabízelo by se kino nebo pod., ale na to je prostor
příliš malý. Osloven byl Vojtěch Pluhař, známý odborník na marketing a
zejména eventy právě v obchodních centrech. Tento, původem Jablonečák,
měl za sebou řadu úspěšných projektů po obchoďácích celé Evropy, např.
cenami ověnčené sjezdy na horských kolech v obchodních domech ČR, SRN,
Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska atd., nebo třeba houslové hudební
festivaly, které pár let plnily obchoďáky k prasknutí. Člověk, který umí
naplnit obchodní dům, proto dostal relativně volnou ruku na svůj vlastní
projekt. Pluhař prý přemýšlel a googloval, až narazil na medúzu. Ta mu
přišla vizuálně natolik silná, že se rozhodl vše vsadit na ní, přestože
měl s těmito vodními tvory nulové zkušenosti. Oslovil pana Viléma
Vedrala, který je jedním z nejvýznamnějších chovatelů medúz a údajně
jeden z pouhých 11 lidí na světě, který umí medúzy množit. Následovalo
přesvědčování vedení Arkád i banky kvůli poskytnutí nemalého úvěru a
potom vyřizování veškerých povolení a složité budování Světa medúz na
střeše, tedy vše jeřábem nebo v noci přes obchoďák. Za dva a půl roku
byl výsledek na světě. 15. listopadu 2019 se Svět medúz oficiálně
otevřel veřejnosti. Během prvního víkendu sem zavítalo 4.500 lidí, za
první dva měsíce to bylo 70.000!
Ono to celé
vypadá jako byznys plán, což sice jistě je, ale naprosto dokonalý a
zejména i chovatelsky do puntíku kompletně profesionální. Jeden z
nejvýznamnějších chovatelů medúz světa, vlastní výrobna mořské vody,
vlastní chov krmiva (krevetky, jiné medúzy...) atd. Ale tím to nekončí,
kromě akvárií, je zde také servis - dětský koutek, excelentní
audiovizuální 3D show nebo třeba prvotřídní bistro, kde vaří světoznámý
šéfkuchař Tomáš Jiskra (s praxí v restauracích Gordona Ramsayho). Není
divu, že je medúzárium často narvané k prasknutí a ještě venku stojí
fronta dalších zájemců. S až takovým úspěchem se prý nepočítalo ani v
těch nejoptimističtějších představách.
Celé medúzárium má
expoziční plochu asi 700 m2 (s bistrem ještě více - okolo 1.000 m2 nebo
ještě víc), což někomu připadá málo, ale ve skutečnosti větší expozice
medúz po světě nebývají. Rozhodně by na jejich spočítání stačily prsty
jedné ruky (a zřejmě jen v Japonsku a Kanadě). Za pokladnou se vchází do
koridoru ve tvaru písmene "L", kde jsou po jedné
stěně rozmístěna klasická medúzová akvária, tzn. kulatá, na protější
straně je jedno oválné a asi tři prostorové válcové. Z této chodby se
vchází po schodišti do patra, kde je dětský koutek se skluzavkou a další
akvária - jednak objemově větší oválná, jednak malá kulatá a především
jedno kulovité, které usiluje o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako
největší akvárium ve tvaru koule (2000 litrů). Když se sejde zpět do
chodby, pokračuje se do velké místnosti, kde jsou na jedná straně dvě
velké kulaté nádrže, další je pak ještě za rohem a na protější stěně
jedno obrovské elipsové. Celá místnost však slouží hlavně pro
audiovizuální 3D efekty - barevná lehce abstraktní projekce jakoby
vycházející z onoho obřího akvária, která se zobrazuje po celé
místnosti, po všech stěnách i podlaze. To celé doplněné samozřejmě
podmanivou hudbou. Kompletní projekce má představovat rozmnožovací
cyklus medúz a je velmi efektní, zvláště závěrečná fáze, kdy se po zdech
prohání obrovské barevné medúzy, je emocionálně neskutečně silná. Celkem
je tady 38 nádrží od maličkých až po ty veliké a okolo 10.000 medúz opět
od miniaturních několika milimetrových až po veliké s několikametrovými
rameny. Má to být stabilně 23 - 38 druhů, v závislosti na tom, co se
aktuálně daří množit - já jsem podle cedulek napočítal 24 druhů, ale
určitě to není relevantní údaj, protože právě jmenovky medúz jsou
největším mínusem celého Medúzária. Občas visí někde bokem, mimo
akvárium - třeba tři, čtyři najednou, aniž by bylo zřejmé k čemu patří.
Sem tam cedulka chybí (je jich určitě méně než akvárií) a není ani
výjimkou, že jsou cedulky umístěné špatně! Velmi podobné je to i na
oficiálním webu, kde je sice uvedeno jen málo medúz (jako příklad toho,
co se zde chová), ovšem z těch devíti druhů je jen jediný správně. V
ostatních osmi případech je na obrázku něco jiného než v popisku, u
některých se rozchází i české vs. anglické názvy, a to i takovým
způsobem, že sladkovodní medúzka je v angličtině sea nettle. To je, myslím, velmi závažný
problém, protože lidi, kupodivu, jmenovky většinou čtou. Přečtou si o
medúze něco, co vůbec není pravda, protože to patří k jinému akváriu,
přičemž se většinou ani nepozastaví nad tím, že je na obrázku něco
jiného než ve vodě.
Někdy je to již podle obrázku na první pohled evidentní, jindy je to ale složité, jelikož jsou medúzy velmi
variabilní ve tvaru i zbarvení (také v závislosti třeba na stáří, či
osvětlení), pokud
není relevantní jmenovka, laik nemá šanci se zorientovat. Asi nejfocenější a nejobdivovanější medúzy tady jsou "podvodní muchomůrky" -
kořenoústky, podle jmenovky papuánské (Mastigias papua), aniž
bych se v tom příliš orientoval, řekl bych ale, že jsou to ale
kořenoústky pacifické (Phyllorhiza punctata), které mají jmenovku
na úplně jiné straně Medúzária u medúz, kterým zjevně nepatří. Mezery
jsou i v českém názvosloví - spousta medúz nemá český název, ale tady
chybí občas i u těch, které jej mají (třeba právě kořenoústka pacifická)
a naopak někdy je uveden jakýsi překlad z angličtiny, který se
zoologickým označením nemá nic společného (např. mořská kopřiva). Na
cedulkách by se rozhodně mělo ještě hodně zapracovat, každopádně je tady
ale co vidět. Jsou tu medúzy skutečně velmi různorodé - maličké (hydromedúzky
pobřežní - Sarsia tubulosa), velké (talířovka obrovská -
Cyanea capillata, talířovka Chrysaora fuscescens), s velmi
dlouhými rameny (talířovka Chrysaora chinensis), kompletně
průhledné (pohárovky rodu Eirene, talířovka malajská -
Sanderia malayensis...), barevné s proužkovaným zvonem (několik
druhů talířovek rodu Chrysaora), houbového tvaru (kořenoústka
hrbolatá - Cotylorhiza tuberculata. kořenoústka Rhizostoma
luteum, kořenoústka balonovitá - Stomolophus meleagris...),
"podvodní muchomůrky" (kořenoústka pacifická - Phyllorhiza punctata,
kořenoústka papuánská - Mastigias papua), "podvodní pýchavky" (talířovka
lemovaná - Aurelia limbata); medúzy "vzhůru nohama" s obráceným
zvonem (kořenoústka sluneční - Cassiopea xamachana), světélkující
medúzy (žebernatky rodu Mnemiopsis) atd.
Kritika na internetu
občas zmiňuje nezařízená akvária, tvarově stejná nebo podobná.... To
jsou ale hodně laické výroky. Medúza v podstatě neumí plavat, v moři či
oceánu jí unáší proud, v akváriu proto musí voda také cirkulovat a hnát
žahavce stále dokola - to v hranatých akváriích nelze. Cirkulace vody a
tvar nádrže pochopitelně znemožňuje i její zařízení, ale hlavně zařízení
čím? Medúza obvykle žije ve vodním sloupci, kde nic není, jen voda. Co
by si tak asi kdo v nádrži představoval? Kameny? Kořeny? Vodní rostliny?
Nic takového tam nepatří, nehledě na to, že by to rozhodilo cirkulaci a
medúzy by se na podobné předměty namotávaly. Je třeba mít na paměti, že
jde o sliznaté živočichy, kteří jsou z 97% tvoření vodou. Jen okolní
volná voda jim dává, nebo spíš udržuje tvar. Medúzy se prostě nikde na
světě nechovají jinak, než tímto způsobem.
Velké téma na internetu
je i focení v Medúzáriu... Medúzy se obecně špatně fotí, hned z několika
důvodů, které by se daly rozdělit do dvou skupin - ostření a světlo. Se
světlem je to zřejmé - v akváriích je celkem tma a krom toho bývají
nasvícené barevně nebo nějakými UV světly (což i výrazně deformuje
barevnost). Na složitost ostření má vliv více faktorů - medúzy jsou
neustále v pohybu (sami se hýbou a ještě je unáší voda dokola), jsou
úplně nebo částečně průhledné (chybí ostré obrysy podle kterých se
digitálně zaostřuje), často jsou ve shlucích (zaostřuje se nějaký bod z
celého zorného pole), některé jsou velmi malé (je třeba makro objektiv),
občas jsou v nádržích s vypouklým, vydutým nebo oblým sklem (deformuje
obraz), někdy může být problém odraz medúzy v zadní stěně nebo odraz
čehokoli ve skle akvária atd. Každopádně pražský Svět medúz je jedním z
nejlepších míst na focení medúz, které jsem navštívil. Cirkulace vody je
tady poměrně pomalá (čili menší pohyb), jednotlivé nádrže se nezrcadlí v
protějších, zadní stěna je obvykle tmavá, akvária nemají zbytečně velkou
pohledovou hloubku (rozměr od čelní k zadní stěně), takže není moc
objektů v záběru v různých vzdálenostech za sebou a krom toho jsou tady
opravdu čistá a nepoškrábaná skla. Horší je modré světlo, ale ani to
není všude. Pokud si někdo myslí, že se tady fotí medúzy hůře než jinde,
ať si to jinde vyzkouší. Jaká katastrofa je to třeba ve věhlasných Sea
Lifech... (průhledné pozadí, pestrobarevné měnící se osvětlení, velká
hloubka a mnoho medúz za sebou, poškrábaná oblá skla atd.). Zkrátka
fotit medúzy není snadné a rozhodně na to nestačí mobilní telefon,
dokonce by to chtělo i lepší foťák než stačí jinde.
Ostatně, když už
jsem zmínil Sea Life, tato akvária mívají každý rok nějakou tematicky
zaměřenou expozici, bývají to i medúzy. A přestože jde cílenou expozici
medúz, kdy se jich tu objeví spousta, nikdy se to, co do množství druhů
a kusů ani zdaleka nepřibližuje Medúzáriu. Pokud někomu Svět medúz
připadá malý, měl by uvést ve srovnání s čím, protože to není pravda.
Svět medúz je možná malé akvárium, ale rozhodně velké medúzárium!
Největší evropské medúzárium bývalo v pařížském akvárium CinéAuqua L'Aquarium
de Paris, jenže jen do 2019, než byl otevřen Svět medúz na Pankráci. A
že je vstupenka za 260 Kč (pro dospělého) drahá? Je, ale odráží se v tom
náklady na vybudování (několik desítek milionů Kč), náklady na provoz,
určitě i nemalý nájem a krom toho jistě i zájem lidí. Kdyby to na ně
bylo moc, nešli by sem. Přitom tady občas bývají i velmi dlouhé fronty
na vstupenky. Množství lidí uvnitř je občas regulováno, aby nebylo
Medúzárium přeplněné a návštěvníci měli v rámci možností alespoň nějaký
komfort. I když pominu náklady, jaký je za takové situace důvod k
nižšímu vstupnému? Žádný.
Nikomu svůj názor
nevnucuji, možná by mohlo být medúzárium prostorově větší, mohlo by být
lepší osvětlení a rozhodně i označení medúz (jmenovky), ale jinak je za
mě Medúzárium skvělé. Pokud někdo tvrdí opak, nemá zřejmě srovnání.
Autor: Roman HYNEK (2020)
|
|
