Stručně o zoo

Zoološki vrt Osijek


	Stručně o zoo
	Zoo v Osijeku byla oficiálně založena 24. ledna 1955, jde však o úřední založení, tedy na papíře nikoli fyzické. Do roku 1966 byla samostatným podnikem, pak však byla převedena pod správu Komunálních služeb města. Rozkládá se na břehu Drávy, na samém okraji města, přesněji řečeno již mimo něj - v Tvrđavici, ta však byla až do roku 1991 městskou částí Osijeku (nyní je to samostatná obec). Zoo je sice plným členem EAZA, ale potýká se poměrně značným nedostatkem finančních prostředků. Její roční rozpočet je poměrně nízký a ačkoli se vedení udržet nějaký evropský standard, je nedostatek peněz na samotné zoologické zahradě docela patrný. Expozice, především výběhy jsou sice velké, nicméně ledacos je již dosti zastaralé a jen málo co lze označit za současnou moderní zoologickou expozici. V posledních několika letech se sice situace maličko změnila, byl postaven nový vchod, hotel, expozice surikat, výběh vyder nebo zrekonstruováno akvaárium a terárium, přesto je zoo stále v lepším případě evropským průměrem - lepší než většina těch zcela "východních", ale mnohem horší než zoo vyspělé Evropy. Ono je to tak trochu dědictví Jugoslávie, kde zoologické zahrady zdaleka neznamenaly to, co zoo třeba u nás. Vezměme, že je Osijecká zoo se svými 11 hektary největší klasickou zoo Chorvatska a třetí v celé bývalé Jugoslávii (větší je jen Skopje s 12 ha a Ljubljana s necelými 20 ha). Čili největší Chorvatská zoo by u nás patřila k těm nejmenším. Od éry socialistické Jugoslávie se stav zoo jistě zlepšil, ale prostředky jsou vynakládány především na provozní výdaje, případně technické zázemí a zabezpečení, na nové expozice moc nezbývá. V místě bývalého vchodu dnes stojí hotel a restaurace, k novému je třeba obejít tuto budovu po nábřeží. Hned za vchodem jsou výběhy klokanů a nosálů a vpravo nové, nebo zrekonstruované terárium a akvárium, což je jedna ze tří skutečně moderních expozic evropské úrovně. Vše je laděno do Mayského stylu. Uprostřed krokodýli, po obvodu vitríny s plazy, u vchdu kosmani a papoušci a bokem v chodbě akvária (sladkovodní i mořská). Hned vedle tohoto pavilonu je druhá moderní expozice - výběh vyder malých. Dále trasa pokračuje mezi výběhy kopytníků (antilopy jelení, skotský skot, zebry, velbloudi) až k velkému výběhu vlků. Výběhy jsou to opravdu velké, v tomto směru asi nelze nic vytknout. Jenže jsou zcela obyčejné, v lepším případě s betonovou zídkou a zábradlím, nebo alespoň pletivem, ale najde se tady i "archaický" tahokov. Na pozadí většiny z nich je nějaká už velmi stará budova, která není úplně ve stoprocentním stavu. Co je však nejhorší, že cesta vede jen podél jedné strany výběhu a tak z mnoha zvířat nic není. Je super, že mají vlci obrovskou plochu, ale k čemu je to návštěvníkům, když vidí vlka třeba z 300 metrů jen jako nějako tečku v dálce. Kdyby byl výběh přístupný z více stran, má návštěvník větší šanci se ke zvířeti dostat blíže (na dohled). V ideálním případě by mohla být nad výběhem lávka nebo alespoň nějaká vahlídková plošina. Bohužel nic takového se v celé zoo nenajde. Dále návštěvnická cesta vede mezi zebrami a velboudy, okolo pštrosů k voliérám s lemury a ptáky (vodní ptáci, ibisi, bažanti...) k výběhu zubrů. Ten je celkem solidní má však stejný nedostatek jako ostatní - pohled na značnou vzdálenost. Odsud trasa míří okolo paovcí, muflonů a daňků k medvědinci. To je evidentně velmi historická stavba. Sice větší než kdysi bývalo zvykem, nicméně zamřížované výběhy těmi typickými, nahoře do kulata ohnutými mřížemi. Hned za medvědy jsou velké výběhy lvů a jaguárů. Viditelně jsou mladšího data, chvatelsky slušné, expozičně nic převratného. Ve lvím výběhu je "vjetý" džíp, do kterého mohou děti zadními dveřmi vlézt. To je jediná expoziční vychytávka. Poprvé jsem to viděl někdy koncem 80. let v maďarské Nyíregyháze, tehdy to ještě bylo převratné, jenže dnes je auto v expozici (velkých koček, papoušků nebo pod.) v kdekteré zoo. Jinde jsou již i autobusy nebo letadla... Již na zpáteční cestě ke vchodu stojí velká voiéra rysů, výběhy dikobrazů,psů hyenovitých a pelikánů a také opičinec. Šimpanzi, makaci tmaví, giboni lar a giboni žlutolící mají bydlení v podobě trochu lepšího socialismu - lepšího jen v tom, že jsou klece částečně prosklené a nepatrně větší. Před výcodem ze zoo si návštěvník může spravit chuť expozicí surikat, které je tou třetí a poslední moderní. Výběh s domečkem, celé v africkém stylu. Beton ve tvaru kamení nebo utrženého břehu, na stěnách domečku africké masky, rákosová stříška a z jedné strany také malý prosklený tunel, odkud je možné pozorovat šelmičky z blízka řádově uprostřed výběhu. Posledními zvířaty jsou žirafy. Výběh je sice zcela fádní, budova ještě horší, ale každý se rád pokochá pohledem na žirafu. Tedy pokud bude zrovna někde poblíž, jinak je to spíše na dalekohled. A to je celá Zoo Osijek. Stručně shrnuto - asi neurazí, ale v žádném případě ani nenadchne. Autor: Roman Hynek (2017)