| |
|
|
| |
Stručně o zoo |
|
| |
 Soukromé
terárium v Kapošváru existuje od roku 1990 a v roce 2003 bylo
registrováno jako veřejná zoo. Nachází se přímo v centru města, na pěší
zóně, což je na jedné straně velmi výhodná lokace, ovšem na straně druhé
toto umístění znamená i dopravní komplikace v podobě jednosměrek, zákazů
vjezdu a v neposlední řadě i s parkováním.
Předně musím říci, že název krokodýlí zoo je až příliš honosný pro
zařízení, které se pod ním skrývá...!!! Když z pěší zóny projdete
označeným podchodem v domě na dvůr, objevíte zamčené černé plechové
dveře. Na nich visí cedule s otvíracími hodinami a hned pod nimi je
dopsáno telefonní číslo na které máte volat v případě, že budete chtít
terárium vidět a dveře budou zavřené... Pro cizince výborná situace...
(zvláště když číslo ani není uvedeno v mezinárodním formátu). Zdánlivě
nejjednodušší řešení je na ulici požádat někoho z místních, aby na
uvedené číslo zavolal. Ano zdánlivě, protože nemluvíte-li zrovna
maďarsky, může tento pokus trvat i dost dlouho. Pravdou však je, že když
už se Vám jakýmkoli způsobem podaří dovolat, majitel Vám skutečně během
5ti nebo 10ti minut otevře.
Jakmile se otevřou masívní plechové dveře, zjeví se před Vámi dlouhé
sklepní schodiště, na jehož konci je vlastní zoo, pokud se tedy tak dá
nazvat. Jsou to jen dvě kraťoučké staré zatuchlé sklepní chodby. Ani
jedna z nich nebude delší než deset metrů. Majitel se jistě inspiroval
teráriem v nedaleké Pécsi, čemuž odpovídají i klenuté chodby. Avšak tady
nejsou nijak výrazně a vhodně upraveny a zkultivovány, aby působily
alespoň trochu estetickým dojmem. (A to je terárium dva roky po rozsáhlé
rekonstrukci!!!). Ve dvou výklencích hlavní chodby jsou krokodýli v
prachobyčejných expozicích. Majitel vás ještě hrdě upozorní na leguána,
který tu volně leze po trubkách pod stropem, jako by šlo o něco
šokujícího a originálního... Druhá kolmá chodba je přece jen alespoň o
kousek širší a tak krom dalších dvou bazénů krokodýlů je tu i několik
menších terárií s hady a želvami. A to je celé.
Alespoň, že druhově je to trochu zajímavé. Přece jen někteří z
krokodýlů nejsou vidět úplně běžně. Konkrétně můžete vidět kajmánky
trpasličí a malé, kajmany yakaré a šíronosé, krajty královské, hroznýše
madagaskarské, dva poddruhy korálovek sedlatých (sinalojská a
Campbellova), korálovku pruhovanou (kalifornský poddruh), užovku
červenou, několik suchozemských želv, agamy, leguán a údajně i kajmanky.
Ze všech zoo institucí, které jsem v Maďarsku navštívil, bych tuto
zařadil do první desítky, či spíše pětky těch nejubožejších, nejméně
zajímavých a atraktivních. Kromě zvědavosti v kombinaci s neznalostí,
neznám jediný důvod, který by sem měl návštěvníka přivést. Navíc se tu
velmi špatně fotí - na snímky bez blesku je příliš špatné světlo a s
bleskem vadí sklo nebo, v případě, že majitel alespoň pootevře skleněné
dveře, se v tom přítmí krokodýlům odráží záblesk v očích (bílo modře
svítivé oči).
Autor: Roman Hynek (2010)
|
|
|
|
|
