| |
Hidegvölgyi horgásztó és vadaspark je v překladu Rybářské jezero a park
divokých zvířat Hidegvölgy (Studené údolí)... Rybářské jezero v
maďarských poměrech neznamená jezero, kde se může rybařit (ve smyslu
jakékoli), ale speciální zařízení pro rybáře, řekněme rybářský park. Po
celém Maďarsku jich je skutečně velké množství. Kromě nezbytného jezera
(případně ramene nebo pobřeží řeky), zde bývá pravidelně i větší, či
menší servis - občerstvení, někdy obchod, jindy kemp, tábořiště, často i
nějaká zábava pro členy rybářovy rodiny. Většinou je takový areál
oplocený. V tomto případě je to trochu jinak - areál oplocený není,
protože leží daleko od civilizace a na prašné, ne zrovna dobré,
příjezdové cestě. Prakticky je "oplocen" jen okolní krajinou. Příjezd
sem je opravdu krkolomný, jelikož ani navigace, ani internetové mapy
příjezdovou stezku neznají. Všechny vás proto vedou k nejbližšímu bodu -
ke konci prachbídné cestičky v obci Siójút, odkud je to sem ještě celkem
daleko a navíc přes pole. Správná cesta vede úplně z druhé strany - de
facto z centra Siófoku, okolo Tesca do čtvrti Balatonkiliti a tam, hned
z kraje odbočit vlevo. Odbočka je značená, i když velmi špatně a nikoli
na Vadaspark, ale jen na jezero nebo dokonce jen na občerstvení. Pokud
odbočku najdete, pak už byste měli trefit. Chce to jen se dobře dívat po
šipkách na malých křižovatkách po trase.
Rybářské jezero
Hidegvölgy se od těch ostatních liší nejen tím, že není oplocené, ale
také v tom, že je zde velmi slabý i ostatní servis. Vlastně není skoro
žádný, jen vadaspark a ani ten není zdaleka tím, čím by být měl nebo
alespoň mohl. Park divokých zvířat je velmi honosný název, spíše by se
řeklo minizoo, ale i to je celkem nadnesené. Z celkové plochy zařízení,
která je 6 ha, zabírá polovinu vodní plocha a jen okolo 0,5 ha minizoo,
zbytek jsou louky apod. Vadaspark je prakticky řada výběhů, či spíše
ohrad a klecí podél jednoho břehu jezera. Téměř bez výjimky nejde o
žádný expoziční zázrak, spíše naopak. Prostě jen oplocený prostor,
případně s boudičkou z OSB desek nebo prken.
Poté, co člověk zaparkuje
na louce, dostane se po lávce k jakési "recepci" nebo "pokladně", což je
ovšem jen taková kůlnička. Tam zaplatí poměrně vysoké vstupné a může se
odebrat ke zvířatům. První v řadě stojí voliéra s několika málo dravci a
sovami. Celkem jich je asi 5 a všichni jsou ve voliéře uvázáni na
sedáku. Následuje voliéra holubů a menší výběhy domácích zvířat
(prasata, slepice, krůty, kachny, pávi...). Za nimi je velký výběh
jelenů, poté emu a na konci společný výběh muflonů, daňků a ovcí
kamerunských. Na druhé straně od "pokladny", tedy nad můstkem u
příjezdové cesty jsou ještě psi a dvojvoliéra jezevců a lišky. Ani
jediné ze zvířat nemá svou jmenovku a zřízenec u pokladny ani netuší, co
je zde za druhy, to ledacos vypovídá o kvalitě zařízení i chovu.
Děti nebo rodiny rybářů
výběhy asi obejdou, na zvířata se z dlouhé chvíle podívají, ale ostatní,
tedy nerybáři nemají sebemenší důvod do těchto míst zavítat, tím spíše,
že i kvalitu příjezdové cesty uvidí posléze na svém autě, které bude dle
počasí zaprášené nebo zablácené.
Autor: Roman Hynek (2017)
|
|
