| |
 Jedna
z nejstarších maďarských zoo byla založena stejně jako Debrecen roku
1958, jen o pár měsíců později. Starší je jen Budapešť. Zoo nese jméno
významného cestovatele, zoologa a spisovatele Kálmána Kittenberegera,
který strávil okolo 10 let ve východní Africe, studoval život zvířat,
dovezl do sbírek Maďarského Národního muzea více než 60.000 různých
exponátů a objevil okolo 300 nových živočišných druhů (téměř 40 z nich
je po něm i pojmenováno).
V 70. letech měla zahrada velmi bohatou sbírku zvířat, včetně velmi
atraktivních druhů a díky filmu i celomaďarské hvězdy - šimpanze jménem
Böbe, který dodnes vychází na oficiálních pohlednicích. Jeho hrob a
socha je vchodu zoo. V dalších letech narazila Veszprémská zoo na
nedostatek financí, Zhoršili se podmínky, ubylo zvířat, vývoj se úplně
zastavil. Když jsem zde byl v roce 1993 byla to průměrná zoo, která
ničím nevybočovala a neoslňovala návštěvníky. Ti tenkrát mohli obdivovat
sibiřské a sumaterské tygry, jednoho slona, množství medvědů, hyeny,
několik opic, kopytníků a ptáků. Jediné, co bylo expozičně velmi
atraktivní byl výběh vyder. Pomalý úpadek zoologické zahrady zabrzdil až
rok 2001, kdy se zoo stala neziskovou organizací a nastartovala se v
podstatě její kompletní rekonstrukce.
Údolí Fejes (Fejes-völgyben), kde se zoo nachází, patří k nejhezčím
lokalitám ze všech maďarských zoo. Dnešní zoo je rozdělena na dvě
nesouvislé části - k původnímu areálu v údolí přibyla v posledních
letech exteritoriální část Gulyadomb. Plocha původní zoo byla pouhé 3
hektary, dnešní výměra je několikanásobně větší - 13 hektarů. Nutno
říci, že se zoo výrazně proměnila nejen velikostí, ale především
vzhledem. Z průměrného zařízení se během prvních pár let 21. století
stala výborná zoo na světové úrovni.
První zajímavou stavbou hned za vstupem je tzv. dětská džungle. Je
to velmi ojedinělý pavilon, sloužící více dětem než zvířatům. Sice jsou
po jedné straně terária, ale zbytek budovy zabírají nejrůznější dětské
atrakce - na míru vyráběné originální prolézačky apod. Samozřejmě, není
to expozice v pravém smyslu slova, ovšem jako marketingový tah je to
naprosto geniální!!! Děti to tu milují, tráví zde spoustu času, ale
nejpodstatnější výhoda je jiná... Všechny klasické zoo v zemích mírného
pásma bojují s nízkou návštěvností během zimy nebo období špatného
počasí. Částečně to mohou eliminovat návštěvníkům přístupné pavilony,
jenže v nich lidé nestráví moc času... Takováto dětská džungle je
nesrovnatelně lepším řešením. V zimě do zoo sice asi moc návštěvníků
nepřiláká, ale ve dnech kdy je počasí horší nebo takové "napůl" - když
to ráno vypadá všelijak a není zřejmé, co bude po obědě, je dětská
džungle o důvod k návštěvě navíc. Když je zataženo, poprchává nebo pod.
lidé zde mohou se svými ratolestmi strávit hodiny... Byl jsem zde právě
v takovém počasí a zdá se, že to skutečně výborně funguje!
Za tímto dětským královstvím začínají již klasické expozice. Velmi
atraktivní jsou vydry, ale i výběhy vlků - jeden ryze vlčí, druhý
obrovský společný pro vlky a medvědy. Nádherná je voliéra kat a expozice
opic (kočkodani, makaci, malpy) a především úžasný členitý rozlehlý
výběh dželad. Podél vrcní cesty jsou seřazeny zajímavé výběhy velkých
koček (tygři, lvi, cejlonští levharti), menších šelem (servali,
rysi...), ptáků (dravci, ledňáci..). Dále je zde přednáškový sál s
kosmany a naproti vitríny s leguány apod. Odsud směřuje cesta do kopce
okolo krásných expozic plameňáků a lemurů vari k části Gulyadomb, zvané
savana (Szavana). Jsou to zbrusu nové naprosto moderní expozice. Výběhy
velbloudů a domácích zvířat, obří africký výběh (zebry, pakoně,
antilopy, nosorožci). Celé nové části vévodí gigantický pavilon
šimpanzů. Je větší než většina pavilonu lidoopů v jiných zoo, ovšem tady
nejde o lidoopinec - je to pavilon jen a pouze pro šimpanze...!!! Dvě
samostatné skupiny těchto zvířat mají každá k dispozici polovinu
pavilonu a po jednom obrovském výběhu hrazeným vodou. Ve výstavbě (a
snad před dokončením) je pavilon žiraf.
Savana má jednu orovskou nevýhodu - je od mateřské zoo oddělena
poměrně velkým územím. Návštěvník tak musí opustit vlastní zoo, po
silnici přejít asi 300 metrů a opět s lístkem projít pokladnou nové
části. Není to řešeno obdobně jako v jiných zahradách rozdělených
silnicemi, železnicemi apod. - žádný most, podchod či nadchod... Prostě
se ze zoo několikrát odchází a znovu přichází zpět. Přijde mi to velmi
nepraktické, neekonomické a hloupé. K tomuto systému jsou potřeba navíc
dvě pokladny a pochopitelně pokladní - minimálně dvě, pravděpodobněji
více. Plat při nejmenším dvou zaměstnanců ročně vyšplhá do statisícových
částek, které bylo možné využít jinak. V horším případě alespoň na
zřízení nějakých automatických turniketů nebo podobného bezobslužného
mechanismu.
Ze zajímavějších druhů zvířat lze spatřit kamčatské medvědy, vydry
malé, vlky polární a iberské, lenochody, šimpanze, dželady, kočkodany
husarské, kotuly amazonské, kosmany bělovousé, pakoně žíhané, zebry
Böhmovy, axise, antilopy jelení, impaly, jihoamerické tapíry, klokany
Benettovy, kapybary, mary, psouny, surikaty, orly kejklíře, ibisy
australské a posvátné, turaka chocholaté, plameňáky chilské a růžové,
kajmanky dravé, tilikvy obrovské atd.
Rozhodně je na co dívat. Dnešní Veszprémská zoo je výborná, kdo jí
zná z let před rokem 2000 bude všemi těmi změnami ohromen!!!
Autor: Roman Hynek (2010)
|
|
