Stručně o zoo

Bitola Zoological Garden


	Stručně o zoo
	Zoo Bitola leží na jihovýchodním kraji města kousek od archeologických vykopávek starověkého řecko-římského města Heraklea Lyncestis, v rekreační zóně Tumbe kafe (dříve Titovo brdo), cesta do zoo však vede z druhé strany od městského parku a restaurace Imperator, kde je i parkoviště. Odsud je třeba pěšky vystoupat serpentinami lesní pěšiny ke vchodu. Zologická zahrada v Bitole byla založena v květnu 1950 za pomoci několika ostatních jugoslávských zoo (Skopje, Bělehrad, Záhřeb a Palić) a to na ploše něco málo přes 2,2 ha (oficiální stránky zoo uvádí rok 1951, všechny ostatní zdroje, včetně oficiálních Facebookových stránek rok 1950). Od svého založení se příliš nezměnila a tak se počátkem nového tisíciletí octla v katastrofálním stavu, který nejenže nebyl v souladu s evropskými standardy, ale vlastně nebyl vyhovující pro jakýkoli chov, velmi podobné to bylo i s ohledem na návštěvníky - zoo se dostala i mimo rámec veřejného zařízení. Podmínky se blížili k týrání zvířat, u mnohých druhů jednoznačně o týrání šlo. To mělo za následek četné (a oprávněné) kritiky, které vyzývali vedení města k uzavření zoo. Nakonec bylo v roce 2004 rozhodnuto zoo zmodernizovat. Zoo spolu s bývalou řeckou Zoo Florina získala v letech 2007 - 2013 asi 1,1 milionu Euro grant z EU v rámci tzv. přeshraniční spolupráce - na celkovou rekonstrukci (a řecká strana na obnovu zoo). V roce 2011 vznikl master plán a rekonstrukce postupně začala. V roce 2012 dokonce Zoo Bitola obdržela status kandidátského člena EAZA (což již neplatí). Master plán z roku 2011 je vůbec prvním generelem Bitolské zoo v její historii, do té doby celkové plánování zcela chybělo. Jak zoo uvádí, plán předpokládá stavbu 26 nových chovných zařízení, která jsou plně v souladu s evropskými standardy, normami EU a pravidly EAZA. Zároveň mělo vzniknout i vzdělávací centrum, nová pokladna, restaurace, dětské hřiště, servisní zázemí a další. Snad i malé parkoviště u vchodu a přístup vozem až ke vchodu zoo. Je pravdou, že ladacos postaveno bylo, ovšem výsledek je zoufalý. Evidentně tady chybí odborný personál i management, snad ani architekti nemohli vědět, jak má zoo vypadat. Vše, co bylo postaveno, vzniklo sice od nuly (žádná rekonstrukce), přesto je vše, ač nové, tak zastaralé. Nic moderního. Stavby, které se v zoo budovaly někdy v 80. letech. Tygři i lvi mají sice jakž takž velký výběh, ovšem vnitřní ubikace, i když jde o jeden dům, je z nějakého důvodu neprakticky rozdělena na dvě (čili dva pracovní prostory místo jednoho). Návštěvníci mají přístup jen z venku, přičemž se na šelmy dívají sice přes sklo, ale to je zamřížované. Opravdu, kdo ví proč, je tu obojí. Nový medvědinec, ovšem opět mřížový. Vlčí výběhy kompletně pletivové, včetně stropu. Navíc naprosto obyčený, nijak zvláště velký a ve čtyřech kříklavých barvách. Nový opičinec je větší budova (návštěvníkům nepřístupná) a u ní tři hnusné, celkem malé (i když vysoké) barevné klece. O něco lépe je na tom výběh levhartů, který je poměrně velký. Ovšem opět je to pletivová klec se stropem. Navíc ne zrovna šťastně vlepená mezi opice a medvědy. Jediné dvě, ze všech nových staveb, jsou opravdu dobré. První je expozice koček bažinných a lišek - kamenný domeček a dvě svažité prostorné voliéry. Částečně dřevěné, částečně železné, kryté čtvercovým pletivem. Návštěvníci mají dokonce pohled přes sklo do vnitřních ubikací a to ze zastřešené polootevřené chodby. Druhá hezká záležitost je jakási farma nebo výběh domácích a vodních ptáků (labutí) s jezírkem a budovou (zřejmě budoucího vzdělávacího centra). Jakž takž je ještě hrošinec - aktuálně bez hrocha (ten tu býval a měl by zase být). Je to prostorný výběh, ovšem s hnusným hranatým betonovým bazénem. Jednoznačně nejhorším výsledkem rekonstrukce je fakt, že sice stojí nová medvědinec, nový vlčinec, opičinec atd., ale zároveň jsou v provozu paralelně i ty staré, které jsou skutečně jen nehorázným týráním zvířat. Původní vlčí expozice jsou třeba dvě zděné, zastřešené a zpředu zamřížované kobky o rozměrech řádově 2,5 x 1,5 m! Dosud jsou zde vlci. Starý medvědinec je polorozpadlý kruhový betonový podúrovňový výběh v zoufalém technickém stavu, který se možná již ani nepoužívá (v budoucnu by zde měl být bazén lachtanů). Ještě horší jsou však brlohy medvědů - které se naopak používají a všechny jsou dosud plné medvědů. Je to téměř rozpadlý zděný baráček, který má na obou krajích rohovou klec. Obě se dvěmi stranami zděnými a dvěmi mřížovými, obě s rozměry asi tak 3 x 2 m! Zoufalé. Zborcené zábradlí, takže návštěvník může až k mřížoví, přičemž jsou místy jednotlivé mříže v horní části roztažené, čímž je mezera mezi nimi téměř dvojnásobná... Ještě štěstí, že jsou medvědi v takových podmínkách bez mála totálně apatičtí. Stejné je to s opicemi. Kromě těch v novém pavilonu, je jich většina našlapána ve starém opičinci. To je de facto řada maličkých klecí, možná tak 2,5 m vysokých a půdorysně zhruba 2 x 3 nebo maximálně 4 m. Samozřejmě vše mřížové a několik různých pletiv. Lépe na tom rozhodně nejsou ani další původní expozice, kterých je pořád většina. Příšerné výběhy kopytníků (daňků, muflonů, koz, ovcí, koní) z železných profilů a mříží nebo kari sítí, s polorozpadlými malými zděnými stájemi. Ukrutný v zemi zapuštěný betonový výběh poníků, za ním "vybydlený" dům, coby stáje. Z druhé strany je k tomu přilepen výběh lam. Ve spodní části, vedle starého vlčince je ještě druhá téměř shodná šílenost. Aktuálně jsou zde krůty a králíci, ale nepochybně zde dříve bydlely nějaké šelmy. O kus dál je otřesný malý domeček, který má nově dvě klenutá plastová okna a slouží jako terárium - dvě vitríny, do kterých se nahlíží z venku. Kdo ví, co zde bývalo dříve (zřejmě jiné šelmy). V katastrofálním stavu je ptačinec - kruhová budova v dezolátním stavu, s rozmlácenou střechou a okolo maličké voliérky. Dnes naštěstí jen s holuby, slepicemi, perličkami, bažanty. Dříve asi papoušci. O kousek lepší je voliéra supů. Není sice nikterak moderní, dokonce ani žádná super expozice, ale je alespoň trochu větší. Ukrutné jen to panorama za voliérou - jakási socialisticky vypadající fabrika. A nakonec ještě výběh pštrosů. To je zoufalost sama. Rozpadající se plot z různě barevných dílců, téměř v celé délce přelátaný kari sítí. Uvnitř stáj v podobě jakési buňky zřejmě z azbestových desek, mnoho jich ovšem chybí, takže je to spíše již jen kostra původní buňky. Dalo by se pokračovat, ale to nemá příliš smysl. Zoo v roce 2015 zvýšila oproti roku 2014 návštěvnost o 98%, což ledacos vypovídá o tom, v jakém stavu před rekonstrukcí byla. Bohužel dobrá není ani v polovině rekonstrukce a vzhledem k tomu jak špatně a bezmyšlenkovitě modernizace probíhá, nebude to žádný zázrak ani v budoucnu. Zoo Bitola, je tak akorát zářným příkladem toho, jak nesmyslně EU dotace rozděluje, jak trestuhodně se s nimi velmi často nakládá, jak bídný efekt tyto leckdy vysoké částky mají. Zkrátka jak jsou peníze daňových poplatníků zbůhdarma vyhozeny. V tomto případě je třeba dodat, že druhá část dotace na přeshraniční spolupráci nedopadla o nic lépe - obnova řecké Zoo Florina jsou neméně trestuhodně zneužité peníze nás všech. Autor: Roman Hynek (2017)