| |
Zbrusu nová Státní Zoo Udmurtska známá spíš jako Zoo Iževsk, byla
postavena před dvěma lety takříkajíc na zelené louce (není to sice
přesné, ale o tom později). Vznikla z popudu prezidenta Udmurtské
republiky, který "přišel" na to, že vlastně nejen hlavní město, ale ani
celé Udmurtsko nemá jedinou pořádnou zoo a tak dostal nápad ji
postavit... Byl vybrán areál, přizváni byly odborníci (mj. i z ČR), zoo
byla vyprojektována a nakonec i armádou postavena. To celé ve velmi
krátké době cca dvou - tří let.
Zoo rozhodně nezačínala
jako provinční zoopark - naopak rovnou jako velkolepé dílo za necelé dvě
miliardy korun. Ta velkolepost platí nejen o stavbách, ale i o
zvířatech. Výběhy a pavilony jsou moderní prostorné, vpředu prosklené, v
zadu ukončené umělými betonovými skalami skrývajícími technické zázemí.
Voliéry jsou vesměs kopulovité (bohužel z velmi masivního železa, což
působí dost těžkopádně) natřené nazeleno. Uprostřed zoo stojí množství
"doplňkových" staveb (restaurace, prodejny, konírna, větrný mlýn,
vyhlídková věž apod.), které jsou vystavěny ze dřeva jako původní
udmurtské "sruby". Jediným klasickým, návštěvníkům přístupným, pavilonem
je "Svět opic", který byl dostavěn a slavnostně otevřen právě letos. U
vchodu je pak ještě ve správní budově maličké akvárium. Běžné jsou zde
umělé vodopády, vodní příkopy, lávky, mosty atd.
Vlevo od vstupu do zoo
jsou seřazeny výběhy vlků, levhartů a tygrů, naproti je fantastický
výběh medvědů hnědých a himalajských a voliéry rosomáků, dravců a sov. Z
druhé strany medvědince jsou malé šelmičky a lvi. Krom "běžných" lvů a
tygrů jsou v Iževské Zoo také lvi a tygři bílí. V centrální části, která
je chovatelsky nejslabší (malé výběhy nepříliš estetické) jsou domácí
zvířata a kopytníci (velbloudi, zebry, lamy, sob). Za nimi je dřevěná
vyhlídková věž, velká voliéra dravců a výběh jeřábů, mezi nimiž je
rybník s vodními ptáky, vodním mlýnem a mostem s pergolou. Na samém
konci, za mostem, pak leží společný výběh japonských makaků a jelenů.
Směrem zpátky stojí již zmíněný nový Svět opic - obrovský pavilon s
prosklenými výběhy. Vnitřní prostory pro opice jsou bohatě esteticky
vyvedeny po vzoru např. Moskevské zoo (tj. umělé betonové stromy,
polorozbořené části chrámů apod., všechny prostorové prvky jsou pak
domalovány na stěnách). Je to nejnovější a tedy zároveň i technicky
nejdokonalejší stavba v zoo. Bohužel zatím poloprázdná (což se jistě
brzy změní) - při otvírání zde bylo skutečně jen pár druhů primátů
(např. giboni a šimpanzi).
Naproti opičinci směrem
zpět ke vchodu jsou menší voliéry korzaků a polárních lišek a za nimi
rozlehlý kolosální pavilon ledních medvědů a ploutvonožců. V jednom
výběhu (ze tří připravených) jsou sice jen dva medvědi, nicméně hned za
nimi se vodou prohání 26 lachtanů a v dalším bazénu dva mroži. Ti patří
k nejpopulárnějším zvířatům zoo (rozhodně ještě populárnější než bílí
tygři nebo bílý lev), několikrát denně probíhá lachtaní a především pak
mroží show pro návštěvníky.
Na ruské poměry je to
jistě jedna z nejlepších a nejhezčích zoo, přesto nelze jen jednoznačně
chválit... Tomu překáží tři fakty... Nevhodné neestetické detaily - ve
skalách jsou vidět všechny dveře a okna, v bazénech přepady, víka od
kanálů atd. Kopulovité voliéry mají pletivo či drátěné sítě kotvené
pomocí poměrně velkých tabulek plechů, které naprosto hyzdí vzhled celé
kopule, stejně jako přehnaně monstrózní ocelová konstrukce (především
oválné voliéry dravců)...
Zoo byla postavena
armádou de facto bez další účasti zoologických odborníků. To se
projevilo na nedokonalosti a nepraktičnosti především zázemí chovných
zařízení. Zřejmě vzhledem k rychlosti stavby je spousta zařízení
nekvalitní i stavebně. Např. mříže vnitřních ubikací jsou z žebírkované
oceli, navíc v několika různých tloušťkách a v obou směrech - tzn. že
mříže nejsou jen svislé, ale i vodorovné, tedy křížem. Na mřížích tak
snadno ulpívají veškeré nečistoty, přičemž je prakticky nemožné je
dokonale vyčistit či dezinfikovat. Další problém nastane až bude třeba
mříže zbavit starého nátěru a znovu natřít... Naprosto nedostatečné jsou
velmi úzké kanálky. Do množství klecí chybí dveře (přístup je pouze přes
šubry). Ve velkém praskají betony, izolace proti vodě jsou tak špatné,
že v některých návštěvnicky nepřístupných prostorách již opadávají
stropy. Betonové podlahy v pavilonu ploutvonožců jsou již kvůli izolaci
odstraňovány sbíječkami a opravovány... Nutno dodat, že pavilon opic,
který je o dva roky mladší má již většinu z těchto problémů vychytanou.
Ačkoli některé nedorazy stále zůstávají nebo se objevují nové... Mříže
jsou již sice z hladké oceli, ovšem ve všech vnitřních ložnicích se
stejnou roztečí - bez ohledu zda tam bude kotul nebo šimpanz... Aby malé
opičky neprolezly se zatím řeší tím, že se na mříže přidrátovalo
pletivo, jenže zatím jsou ložnice prázdné... je otázkou jak se situace
bude řešit dál, jelikož inteligence (a síla) většiny opic postačuje k
rozmotání drátu držícího pletivo. Dalším novým problémem jsou relativně
tenká táhla šubrů vedoucí "vzduchem" - prostorem ložnic (dokonce ani ne
podél stěn). Prosklené výběhy mají skla v rámech, ale rámy jsou o pár
centimetrů vyšší, takže nad každou tabulí je mezera... No opičinec je
zbrusu nový, určitě se zde bude ještě ledacos měnit. A krom toho je tu
ještě i další, celkem velká, plocha, která je zatím nezastavěná (a
nepřístupná), takže je prostor pro poučení se z chyb při dalších
stavbách.
Třetím a největším
mínusem Iževské zoo je naprostá absence stromů... Zoo byla sice
postavena na okraji lesa, ovšem práce začaly totálním vykácením!!!
Nezbyl jediný kus rostoucího dřeva!!! Čili kromě betonových stromů a
větví v opičinci nebo železných stromů u laviček je zde dnes již jen
stavební dřevo. Chyby, které vznikly při stavbě lze odstranit, všechno
se dá opravit, ať již jde o izolace nebo betony nebo skoro cokoli
dalšího, ale s nápravou pokácených stromů je to horší... Jistě stromy se
sem dají vysadit, dokonce i relativně větší kousky, ale ty nejsou
zdaleka stejné jako přirozeně rostlé... to už zkrátka není ono...
Přes to všechno, lze zoo
hodnotit kladně, z pohledu návštěvníka - laika pak rozhodně jedině
kladně. Většina návštěvníků bude určitě nadšena. Pochvalu zaslouží
určitě "drobnosti", které nebývají v Rusku běžné - upravené cesty (se
zámkovou dlažbou), pořádek a čistota, převážně "kulturní" prodej
suvenýrů a občerstvení v rozumné míře, tj. v budovách a nikoli v
naprosto příšerných a otřesných stáncích, které jsou na sebe nahusto
nalepeny jako např. v Moskvě. Z profesionálního hlediska je velmi
příjemným překvapením i vybavenost a zázemí ošetřovatelů - naprosto
moderní přípravny, denní místnosti, sklady atd. Dokonce zde nejsou ani
centrální šatny, nýbrž pánské i dámské šatny v každém pavilonu, ačkoli
to asi souvisí i s tou šílenou umělou přezaměstnaností, která je v Rusku
běžná... (zdejší zoo má okolo 150 zvířat, zatím 10 obestavěných hektarů
a více než 200 zaměstnanců!!!). Velmi pozitivní je i přístup a nadšení
personálu - v Ruských zoo často pracují lidé, které se zvířaty jinak
nemají nic společného, chodí prostě jen do práce - do jakékoli...
Nepracují v zoo kvůli nadšení a lásce ke zvířatům a to bývá často i
vidět. Neplatí to však o Iževsku, tady mám spíš pocit, že jde o lidi na
svých místech, což je skutečně důležité.
V každém případě je
Iževská zoo jednou z největších turistických atrakcí a lákadel nejen
hlavního města, ale (přinejmenším) celého Udmurtska... Výrazně hezčí a
příjemnější než třeba zprofanované Muzeum Kalašnikova...
Autor: Roman Hynek (2010)
|
|