| |
|
|
| |
Stručně o Oáze sibírskeho tigra |
|
| |
Oáza sibírského tigra se nachází na okraji obce Kostolná pri Dunaji
(nedaleko Sence) při malé cestě vedoucí do Hurbanovy vsi. Z centra obce
je to do Oázy asi 2,5 km.
Jedná se o velmi
specializované chovné zařízení tygrů ussurijských. Původně zde byl jen
tento poddruh, dnes je zde i jedna sumaterská tygřice a tři lvi, nicméně
tygři ussurijští stále dominují. Těch je v Oáze asi 30.
Jedná se v podstatě o dvě řady menších výběhů, uspořádaných naproti sobě
podél cesty k domu a za nimi, směrem do louky je pak ještě řada větších
výběhů. Veškeré výběhy jsou zelené a to nejen trávou, ale většinou i
nějakými keři, mají obvykle nějaké ležení, boudy, větve, některé i
bazén. Pro návštěvníky je zde dokonce vyvýšená vyhlídka nad výběhy.
Je složité o Oáze něco
psát, je to tak trochu kontroverzní zařízení, tím pádem každá věta padá
mezi dva mlýnské kameny. V odborných kruzích je často kritizována, mnozí
návštěvníci ji naopak velmi vychvalují. Každé napsané slovo může být
velmi tenký led a jiné názory se prakticky nepřipouští...
Pravdou je, že na jedné
straně je o tygry evidentně výborně postaráno a rozhodně se okolo nich
stále někdo točí. Zcela jistě mají vždy co do žaludku (naopak by
některým slušel spíše půst). Mnoho let se zde množí. Chovná zařízení
sice nejsou supermoderními velkými volnými výběhy, přesto řekněme na
standardní úrovni (rozhodně se v mnohých zoo Evropy najdou nesrovnatelně
horší). Personál je velmi ochotný, vstřícný a jistě i obětavý a
pracovitý.
Na druhé straně se na
oficiálních stránkách Oázy píše například, že tygří výběhy jsou imitací
jejich přirozeného prostředí... Není to tak – tygři žijí tajze či v
lesích a otevřená krajina typické jihoslovenské nížiny tygří přirozené
prostředí zas tolik nepřipomíná (a to nemluvím o mřížích nebo rozměrech
výběhů). Ani věta o tom, že jsou tygři zahrnováni láskou, krmeni
šlehačkou nebo sýry příliš nekoresponduje s čímkoli přirozeným.
Nepřesnosti jsou i v mnohých dalších údajích oficiálního sajtu... na
jedné straně věta o tom, že běžně používaný název tygr sibiřský je
nesprávný (není, jen je zastaralý) a na druhé straně informace o tom, že
tygr baltský byl vyhuben... Žádný tygr baltský nikdy ani neexistoval,
přesto je totéž psáno i na oficiálním Facebooku. Evidentně je řeč o
tygru balijském. Chybička se vloudí, ale tohle je trochu moc. Těch
nesprávných údajů je uvedeno více, nemá smysl se jimi však podrobněji
zabývat. Každopádně to nepůsobí příliš dobře, někteří pak mohou mít
pochybnosti o odbornosti.
Největším trnem v oku
odborné veřejnosti je však celkový přístup, který tkví v tom, že se z
divokých šelem vyrábí domácí kočičky. Snad všichni tygři v Oáze jsou
ochočení (údajně všichni, coby mláďata, odebráni samici a odchováni
uměle). Neochočený jedinec je pro Oázu obrovský problém (to je informace
přímo z Oázy) – často s ním nelze manipulovat, není ho kam pustit do
výběhu atd. Přece jen Oáza není vybavena všemi vymoženostmi moderní zoo.
V každém případě si krotcí tygři protiřečí s jejich záchranou – jsou
méně vhodní do chovu a zcela nevhodní k případné reintrodukci. Proto
mnozí Oázu napadají a tvrdí, že v žádném případě nejde o jejich chov ze
záchranných důvodů, ale jen o osobní exhibicionismus. Často se také
poukazuje na nevhodné či nekoordinované sestavování párů, přičemž se v
některých případech již mají objevovat dokonce první degenerační znaky
(defekty na srsti, odchylky v kresbě...). No nebudu to nijak komentovat,
nechť si každý udělá sám svůj obrázek. Je mi zcela jasné, že u těch, co
si jednou v Oáze tygra pohladili, neprojde žádný argument, byť by byl
zcela jednoznačný a naopak odborníci nikdy neskousnou, zbytečné
odebírání mláďat od samic, krmení šlehačkou apod.
Autor: Roman Hynek (2015)
|
|
|
|
|