Stručně o Oáze sibírskeho tigra

Oáza sibírskeho tigra


	Stručně o Oáze sibírskeho tigra
	Oáza sibírského tigra se nachází na okraji obce Kostolná pri Dunaji (nedaleko Sence) při malé cestě vedoucí do Hurbanovy vsi. Z centra obce je to do Oázy asi 2,5 km. Jedná se o velmi specializované chovné zařízení tygrů ussurijských. Původně zde byl jen tento poddruh, dnes je zde i jedna sumaterská tygřice a tři lvi, nicméně tygři ussurijští stále dominují. Těch je v Oáze asi 30. Jedná se v podstatě o dvě řady menších výběhů, uspořádaných naproti sobě podél cesty k domu a za nimi, směrem do louky je pak ještě řada větších výběhů. Veškeré výběhy jsou zelené a to nejen trávou, ale většinou i nějakými keři, mají obvykle nějaké ležení, boudy, větve, některé i bazén. Pro návštěvníky je zde dokonce vyvýšená vyhlídka nad výběhy. Je složité o Oáze něco psát, je to tak trochu kontroverzní zařízení, tím pádem každá věta padá mezi dva mlýnské kameny. V odborných kruzích je často kritizována, mnozí návštěvníci ji naopak velmi vychvalují. Každé napsané slovo může být velmi tenký led a jiné názory se prakticky nepřipouští... Pravdou je, že na jedné straně je o tygry evidentně výborně postaráno a rozhodně se okolo nich stále někdo točí. Zcela jistě mají vždy co do žaludku (naopak by některým slušel spíše půst). Mnoho let se zde množí. Chovná zařízení sice nejsou supermoderními velkými volnými výběhy, přesto řekněme na standardní úrovni (rozhodně se v mnohých zoo Evropy najdou nesrovnatelně horší). Personál je velmi ochotný, vstřícný a jistě i obětavý a pracovitý. Na druhé straně se na oficiálních stránkách Oázy píše například, že tygří výběhy jsou imitací jejich přirozeného prostředí... Není to tak – tygři žijí tajze či v lesích a otevřená krajina typické jihoslovenské nížiny tygří přirozené prostředí zas tolik nepřipomíná (a to nemluvím o mřížích nebo rozměrech výběhů). Ani věta o tom, že jsou tygři zahrnováni láskou, krmeni šlehačkou nebo sýry příliš nekoresponduje s čímkoli přirozeným. Nepřesnosti jsou i v mnohých dalších údajích oficiálního sajtu... na jedné straně věta o tom, že běžně používaný název tygr sibiřský je nesprávný (není, jen je zastaralý) a na druhé straně informace o tom, že tygr baltský byl vyhuben... Žádný tygr baltský nikdy ani neexistoval, přesto je totéž psáno i na oficiálním Facebooku. Evidentně je řeč o tygru balijském. Chybička se vloudí, ale tohle je trochu moc. Těch nesprávných údajů je uvedeno více, nemá smysl se jimi však podrobněji zabývat. Každopádně to nepůsobí příliš dobře, někteří pak mohou mít pochybnosti o odbornosti. Největším trnem v oku odborné veřejnosti je však celkový přístup, který tkví v tom, že se z divokých šelem vyrábí domácí kočičky. Snad všichni tygři v Oáze jsou ochočení (údajně všichni, coby mláďata, odebráni samici a odchováni uměle). Neochočený jedinec je pro Oázu obrovský problém (to je informace přímo z Oázy) – často s ním nelze manipulovat, není ho kam pustit do výběhu atd. Přece jen Oáza není vybavena všemi vymoženostmi moderní zoo. V každém případě si krotcí tygři protiřečí s jejich záchranou – jsou méně vhodní do chovu a zcela nevhodní k případné reintrodukci. Proto mnozí Oázu napadají a tvrdí, že v žádném případě nejde o jejich chov ze záchranných důvodů, ale jen o osobní exhibicionismus. Často se také poukazuje na nevhodné či nekoordinované sestavování párů, přičemž se v některých případech již mají objevovat dokonce první degenerační znaky (defekty na srsti, odchylky v kresbě...). No nebudu to nijak komentovat, nechť si každý udělá sám svůj obrázek. Je mi zcela jasné, že u těch, co si jednou v Oáze tygra pohladili, neprojde žádný argument, byť by byl zcela jednoznačný a naopak odborníci nikdy neskousnou, zbytečné odebírání mláďat od samic, krmení šlehačkou apod. Autor: Roman Hynek (2015)