Stručně o mini zoo

Zoo Kontakt Liptovský Mikuláš


	Stručně o mini zoo
	Popisem Zoo Kontaktu se pouštím na velmi tenký led. Jsem si vědom toho, že je to názorově tak trochu pochod proti všem nebo při nejmenším proti naprosté většině. Že mě bude ta drtivá většina chtít ukamenovat a na mé straně bude jen zanedbatelná menšina lidí z oboru a těch, kteří mají zvířata skutečně rádi. Tak vzhůru s hlavou do oprátky... Kontroverzních nebo diskutabilních je zde hned několik bodů - prvním je hned umístění... Zoo Kontakt leží přímo proti Aquaparku Tatralandia, tedy hned vedle celého zábavního, ubytovacího a kdo ví jakého ještě areálu - na výjezdu z Liptovského Mikuláše, téměř na břehu Liptovské Mary. Potud vše v pořádku, ačkoli by někdo mohl něco namítat o parazitování na zavedené ultra populární Tatralandii. Je sice fakt, že bez Tatralandie by měl Zoo Kontakt asi jen zanedbatelnou návštěvnost, nic méně, tak to prostě chodí. Ta diskutabilnost je v něčem jiném... Zoo Kontakt je na pronajatém pozemku, to se také občas stává, nicméně v tomto případě jde o pole, které evidentně není vyjmuté z půdního zemědělského fondu a tak jsou zde zakázány jakékoli stavby mající základy, včetně oplocení se zabetonovanými sloupky. To už je horší a pro solidní zoo velmi limitující, skoro si troufám tvrdit nepřekonatelný problém. V tomto případě se to řeší lehkými dřevěnými záležitostmi - výběhy, boudy, klece atd. Dokonce i vnější ohrazení areálu je z dřevěné kulatiny zarovnané balíky sena či slámy. Z téhož důvodů chybí restaurace, toalety jsou jen "ToiToiky". De facto zde doprovodný návštěvnický servis chybí téměř zcela. Celý areál je asi 200 metrů dlouhá a 30 metrů široká nudle táhnoucí se od silnice do hloubi pole, široko daleko nestojí žádný strom ani cokoli, co by skýtalo stín. V létě jsou veškerá zvířata i návštěvníci vystaveni ukrutným pařákům na přímém slunci. Většina zvířat se sice může schovat do dřevěných budek (vzhledem k velikosti se tomu nedá úplně říkat stáje), ovšem tam je horko stejné. Pro návštěvníky zde není ani zcela obyčejná pergola (a to je vlastníkem firma z oblasti stavebnictví). Zoo je konstruovaná tak, že středem obdélníku probíhá rovná cesta ze štěpky nasypané mezi dřevěnými kulatinami, na jedné straně k ní přiléhá asi sedm čtvercových výběhů kopytníků (ovce kozy, lamy, poníci, osli...), emu, drůbeže a želv ostruhatých. Naproti samostatně stojí řádově desítka klecí a voliér s velmi různými zvířaty (lišky stříbrné, nosáli, mývali, talapoin, výr, papoušci, pěvci apod.) a asi tři ohrádky s morčaty, želvami a ještěrkami. Po celém areálu naprosto neorganizovaně pobíhají (doslova) děti. Sem a tam, jakoby zde byly sami a zoo byla jen a jen pro ně. Návštěvníci se zde mohou pohybovat samostatně jako v běžné zoo, ovšem kvůli tomu sem snad vůbec nikdo nechodí. Snad všichni sem chodí výhradně kvůli kontaktu se zvířaty. Ten je možný u všech nebo téměř u všech zvířat. Pravdou je, že narozdíl od většiny jiných kontaktních zoo, jde tady o kontakt asistovaný - zájemci o kontakt chodí ve skupinách s jedním lektorem či asistentem. Ten by měl mj. dohlédnout na to, aby zvířata nebyla týrána. Vzhledem k tomu, že jde o děti, které často bývají jako "z divokých vajec", je to více méně jen v rovině teorie, nebo možná spíše alibismu - žádný z lektorů nemá šanci zabránit dětem týrat zvířata. V lepším případě týrání utne a zkrátí. Ani to však není pravda vždy - hned několikrát jsem viděl jak se o jedno zvíře přetahovaly třeba tři ruce... Kontaktní zoo je vždy kontroverzní záležitostí, zvláště pokud nejde jen o domácí zvířata. Je ještě relativně běžné, když jsou jako kontaktní zvířata využívány jiné běžné druhy, jako např. želvy, někteří hadi, papoušci apod. Typicky zoologické druhy divokých exotických zvířat se v kontaktních zoo vyskytují ve větší míře už snad jen v Asii a Jižní Americe. V civilizovaných zemích se to obvykle nestává. To ovšem neplatí o zoo Kontaktu... Tady je to tak trochu ta Asie nebo Jižní Amerika... Kontaktní je téměř vše, včetně vzácných a primárně nekontaktních druhů. Krom toho se třeba kontakt se lvíčaty připlácí zvlášť. Přiznám se, že na místě mi to až tak šílené nepřišlo, jenže jakmile jsem později prostudoval oficiální stránky, včetně jejich předešlé verze, zcela jsem změnil názor. Jednak pro to, že, když jsem byl v zoo já, nebyl tam ten největší nápor návštěvníků - byl začátek prázdnin, kdy mnozí byli na dovolených a byla extrémní vedra, která lidé tráví spíše u vody než v zoo. Především však z jiného důvodu... Bez plnohodnotných staveb na poli není Zoo Kontakt schopen zvířata zimovat na místě, proto zavedl takový podivný způsob, který je dalším kontroverzním bodem... Mnoho zvířat je půjčených a po sezóně se vrací majitelům, několik se jich zimuje mimo areál, ale mnoho se jich před sezónou nakupuje a po sezóně zase prodává... Pro zajímavost tento způsob byl provozován v Zoo Liberec v jejích prvních letech - v českém dřevním zoologickém období 20. let., maximálně 30. let. V moderní době by nic takového nemělo být vůbec možné. Přesto zoo Kontakt funguje tímto stylem, který byl aktuální před téměř sto lety! Z internetových stránek je velmi patrné, jak se zde zvířata mění - nemyslím jen kusy, ale i druhy zvířat - mnoho z nich je tu jen v jedné jediné sezóně. V minulosti zde bylo více druhů, které letos chybí, třeba i kočkodan husarský nebo ženetka... když uvážím, že šlo o zvířata pro kontakt, která šla z jedné dětské ruky do druhé, jímá mě hrůza. To už je daleko za hranicí kontaktní zoo. Nejvíce mě ovšem dorazil text z původních oficiálních stránek: "Na začiatku bola len láska a úcta k zvieratám, osobné kontakty na záchranné stanice a zoologické záhrady a málo peňazí, čo s tým? Chceli sme zoo, to bol náš sen, to bol náš cieľ... ale, nechceli sme zoo, kde by sa pozeralo na zvieratká z pár metrov a návštevníci si nosili domov fotky spoza mreží... chceli sme niečo iné... chceli sme vyplniť prázdnu spojnicu medzi zoo a hospodárskym dvorom a hlavne: nechceli sme robiť bariéru medzi zvieratkami a ľudmi...". Nerozumím jak může majitel mluvit o lásce a úctě ke zvířatům, když je používá jen jako nástroj k osobnímu byznysu. Tím spíš, že se za krásným slovem kontakt schovává jen jiná forma týrání. Není to láska ke zvířatům, možná tak nějaká pseudoláska... Člověk, který miluje zvíře, jej po sezóně neprodává... "Vydělal jsi, tak jdi...". Dotyčný zmiňuje osobní kontakty na zoo, ale ty musí být hodně vzdálené, ani jeden člověk, kterému je toto téma blízké, by (doufám) nikdy žádné podobné zařízení nezřídil. A to nemluvím o tom, že podle obchodního registru má provozující firma registrovaných téměř 60 předmětů činností!!! Od výroby ledu, přes montáž sádrokartonů až třeba po zprostředkování letecké dopravy... Nevěřím tomu, že by mě někdo někdy přesvědčil o tom, že Zoo Kontakt není jen byznys, kde zvířata jsou nástroje... výrobní prostředky... Neméně zajímavá je i odpověď na otázku, zda zvířatům kontakt nevadí v kategorii FAQ na oficiálních stránkách... Dozvíte se že ne, jsou to zvířata narozená v lidské péči a ty mají kontakt spojený s pocitem bezpečí. Lidský kontakt vyhledávají... Opice si určitě přijdou pro něco k žrádlu, ale že by vyhledávaly kontakt... co taková ženetka, skunk nebo kusu... Bohužel veřejnost všem těm nesmyslům jistě věří nebo, co je ještě horší, když si mohou pohladit lvíče, přehlíží vše okolo sebe. Myslí si, že hladit si ženetku je zcela normální, jen ty velké to jim to odpírají. Nikdo z nich v tom jistě nevidí nic špatného. Nikoho nenapadne, že právě to je důkaz toho, jak jsou majiteli ve skutečnosti zvířata lhostejná. Nejsou pro něj ničím jiným, než tím, čím je kopáčovi krumpáč. Není divu, že se na internetu (až na zanedbatelné drobné vyjímky) dočtete jen slova pějící chválu na Zoo Kontakt. Mnoho z lidí tvrdí, že je to rozhodně ta nejlepší zoo... Jasně Kam se hrabe třeba Pražská zoo na Liptovský Mikuláš... To pravé San Diego je přece na Liptově... Autor: Roman Hynek (2015)