|
|
|
|
Stručně o zoo |
|
|
Croc Farm – zoologicko-botanická zahrada s komerčním chovem krokodýlů je
soukromá organizace v rukách francouzských vlastníků. Leží na ploše tří
hektarů asi 10 km od mezinárodního letiště Ivato poblíž Antananariva.
Asfaltová silnice sem nevede, autobusy sem nejezdí a tak nezbývá než
zdolat cestu pěšky či taxíkem. Ten buď počká nebo je třeba po svých
absolvovat alespoň zpáteční cestu, jelikož tady už nelze zavadit ani o
jinde běžné taxíky. Cesta do zoo je značená již od křižovatky hlavní
silnice a odbočky k letišti.
Většina výběhů, pavilonů a ubikací je sice jednodušších, avšak
celkem moderních. Hned za vchodem je terárium s madagaskarskými želvami,
chameleóny a gekony, včetně populárních a zajímavých gekonů rodu
Uroplatus. Hned vedle jsou voliéry. Jen kousek od terária je místo,
kde se volně pohybují lemuři. Mezi stromy jsou natahána lana, aby měli
lemuři usnadněný pohyb a nemuseli příliš slézat na zem mezi návštěvníky.
Opodál výběh s fosami, venkovní terária s chameleóny, menšími
druhy želv a hroznýši psohlavými. Dále pokračují jednotlivé bazény a
výběhy s neskutečným množstvím krokodýlů, rozdělených dle věku. V této
části jsou menší až středně velcí ještěři. Dále jsou výběhy želv
obrovských a paprsčitých, jimiž se nad hlavami, v korunách stromů a
keřů, na volno prohání několik sifak.
Na konci prohlídky je voliéra s papoušky vaza a za ní stylová
(a na poměry Madagaskaru luxusní a hygienicky nezávadná) restaurace na
břehu rozsáhlého jezera v němž se prohání několik desítek velkých
dospělých krokodýlů. Přímo z restaurace vede můstek na vyhlídkové
ostrůvky. Jeden je bezprostředně u břehu, druhý téměř uprostřed jezera.
Ten je vybaven pozorovacím přístřeškem.
V restauraci se krom běžného občerstvení prodávají samozřejmě i
speciality z krokodýlího masa. Pro děti je hned vedle posezení dětské
hřiště nebo za teráriem mini farma s oslíky a pštrosy. Velmi dobře je
vybaven i obchod se suvenýry. Nádherné, až se nechce věřit, že se něco
podobného nachází právě na chudičkém Madagaskaru.
Autor: Roman Hynek (2005)
|
|
|
|
|