Starověké Řecko
Ancient Greece
Ve Starověkém
Řecku existovaly jakési zvěřince nebo specializované kolekce zvířat již
někdy od 7. století př. n.l. - byly přístupné i prostému lidu. Později
byl právě v Řecku poprvé v
historii vstup do "zoo" zpoplatněn. Několik blíže neurčených
zvěřinců existovalo před Aristotelem i během jeho života - Aristoteles
podle zvířat ve zvěřincích vytvořil první systematiku obratlovců. Mnoho dalších
zvěřinců založil Aristotelův žák Alexandr Veliký - pověřoval odborný
personál zřízením zvěřince na mnoha různých místech. Zvěřince byly
údajně v téměř každém městském státě Starověkého Řecka, konkrétní
informace však existují jen o málo z nich.
In
ancient Greece there were a sort of menagerie or a specialized
collection of animals already since about 7 century BC - they were
accessible to common people. Later just in Greece, an entrance to the
"zoo" was imposed a charge for the first time in history. Several unspecified menageries
existed before Aristotle and also during his life - Aristotle created the
first vertebrate taxonomy according to animals in menageries. Many other menageries
were founded by Aristotle's student Alexander the Great - entrusted a
professional staff by the establishment of menagerie in many different
places. Reportedly menageries were nearly in all city-state of Ancient
Greece, however specific information exists only about few of these.
Královský Zvěřinec v Pelle |
Royal Menagerie in Pella |
Pella (Řecko) |
Pella (Greece) |
4. stol. př, n.l. (zřejmě okolo 340 př. n.l.) |
4th cent. BC (perhaps around 340 BC) |
královský zvěřinec v Pelle zřídil král (zřejmě Filip II. Makedonský),
kvůli Aristotelovi a jeho studiím zvířat. Bylo to pravděpodobně v době,
kdy byl vychovatelem Alexandra Velikého (po r. 343 př. n.l.). Více o
tomto zvěřinci není známo.
royal menagerie in Pella was created by king (probably Philip II of
Macedon), due to Aristotle and his studies of animals. It was probably
at the time when he was the tutor of Alexander the Great (after 343 BC).
More about this menagerie is not known. |
Zvěřinec v Aténském Lykeionu |
Menagerie in Anthens Lyceum |
Atény (Řecko) |
Athens (Greece) |
* 335 př. n.l. - † ??? (zřejmě počátkem 3 stol. př.
n.l.) |
* 335 BC - † ??? (perhaps in the early 3rd cent.
BC) |
Aténský Lykeion byl vědecké a filozofické gymnázium založené Aristotelem
v roce 335 př.n.l. Jeho součástí byla mimo jiné i zoologická a botanická
zahrada s velkým množstvím exotických zvířat, které Aristotelovi (svému
učiteli) dovážel ze svých výprav Alexandr Veliký (ten Lykeion také velmi
štědře dotoval). Zoo sloužila hlavně vědě, výzkumu a studiu, ale byla
přístupná i široké veřejnosti. Zřejmě právě zde bylo zavedeno historicky
vůbec první vstupné do zoo.
Aristotelovým následníkem v Lykeionu se stal Theofrastos (od 322 př.
n.l. do 286 př.n.l.). Ten byl především botanikem, ale zoo během jeho
vedení zřejmě zůstala zachována. Informace o pozdější době chybí a není
zřejmé zda zoo nadále existovala, či nikoli. Lykeion byl zničen v roce
86 př. n.l.
Athens Lyceum (Lykeion) was the scientific and philosophical school
founded by Aristotle in 335 BC. It included, inter alia, also zoological
and botanical garden with plenty of exotic animals, which Aristotle
gained from Alexander the Great (his pupil) from his expeditions.
Alexander also very generously endowed the Lyceum. The zoo served mainly
to science, research and study, but was also open to the general public.
Apparently just there a historically very first admission fee to the zoo
was introduced.
Aristotle's successor in Lyceum became Theophrastos (from 322 BC to 286
BC). He was primarily a botanist, but the zoo during his leadership
apparently remained. Information about the later period is missing and
it is unclear whether the zoo continued to exist or not. The Lycum was
destroyed in 86 BC. |
Zvěřinec Alexandra Velkého v Babylónu |
Menagerie of Alexander the Great in Babylon |
Babylón (poblíž města Al-Hillah asi
85 km od Bagdádu, Irák) |
Babylon (near Al-Hillah city about
85 km from Baghdad, Iraq) |
* ~330 př. n.l. - † zřejmě okolo 323 př. n.l. |
* ~330 BC - † perhaps around 323 BC |
V roce 331 př. n.l. makedonský král Alexandr Veliký dobyl tehdejší
největší město světa Babylón a vědom si jeho významu a polohy jej nechal
opravit a učinil hlavním městem své říše. Vybudoval zde i svou
královskou menažerii, kde choval lvy, levharty, koně, osly, skot, zřejmě
slony a jistě i další zvířata. Alexandr Veliký padl v roce 323 př. n.l.
právě v Babylónu, tím pravděpodobně zvěřinec skončil, jelikož začali
několik desetiletí dlouhé války diadochů (Alexandrových válečníků),
kteří se snažili rozdělit si Alexandrovu říši.
In 331 BC Macedonian king Alexander the Great conquered the then world's
biggest city of Babylon and aware of its importance and position had it
restored and made capital of his empire. He built there even his royal
menagerie, where he kept lions, leopards, horses, donkeys, cattle,
apparently elephants and certainly other animals. Alexander the Great
died 323 BC, just in Babylon, by that the menagerie probably ended
because several decades long wars became - wars of Diadochi (Alexander
warriors) who were trying to divide the empire of Alexander. |
Zvěřinec Ptolemaiů v Alexandrijské knihovně |
Menagerie of Ptolemaic in Alexandria Library |
Alexandria (Egypt) |
Alexandria (Egypt) |
* okolo 295 př. n.l. - † 30 n.l. |
* around 295 BC - † 30 AD |
Ptolemaios I. -
Sótér (*367 - †289 př. n.l.) založil u svého paláce v Alexandrii
věhlasnou Alexandrijskou knihovnu, která se později stala součástí
Múseionu (též Musaeum - badatelská a umělcká instituce). Součástí
knihovny byl také velký zvěřinec s neobyčejným množstvím zvířat.
Zvěřinec, resp. zvířata sloužila pro slavnostní procesí, ale hlavně
vědcům pro studia a bádání.
Po Sotérovi převzal zvěřinec jeho syn Ptolemaios II. - Filadelfos (*309 - †246
př. n.l.), který jej rozvinul do největší kolekce zvířat v zajetí v té
době. Bylo tam množství exotických zvířat - 96 slonů, 24 lvů, 14
levhartů, 16 gepardů, karakali, ženetky, medvědi, 14 velbloudů, 60 divokých koz, 100
exotických ovcí, 28 bílých zebu, 8 etiopských volů, 7 párů oryxů,
buvolci a další antilopy,
7 párů divokých oslů,
8 párů pštrosů, žirafy, zebry, nosorožci, stovky domácích zvířat, množství ptáků
(sokoli, jestřábi, papoušci, pávi, bažanti...), velcí hadi atd.
Zvěřinec pak udržovali i další Ptolemaiovci až do doby dobytí Egypta
Římským císařem Oktaviánem Augustem v roce 30 n.l. Potom sloužila tato
největší antická "zoo" světa jako vypravovací stanoviště pro transport
afrických zvířat do Evropy.
Ptolemy I - Soter
(*367 - †289 BC) founded near his palace in Alexandria a famous Library
of Alexandria, which later became part of Mouseion (also Musaeum -
institution of musas). Part of the library was also large menagerie with
extraordinary number of animals. The menagerie, resp. animals was used
for ceremonial processions, but served mainly to scientists for study
and research.
After Soter the
menagerie was taken over by his son Ptolemaios II -
Philadelphos (*309 - †246 BC), who developed it to the largest
collection of animals in captivity to that date. There were many exotic
animals - 96 elephants, 24 lions, 14 leopards, 16 cheetahs, caracals,
genets, bears, 14 camels,
60 wild goats, 100 exotic sheep, 28 white zebus, 8 Ethiopian oxen, 7
pairs of oryxes, hartebeests and other antelopes, 7 pairs of wild asses, 8 pairs of ostriches, giraffes,
zebras, rhinos, hundreds
domestic animals, numerous birds (falcons, hawks, parrots, peacocks,
pheasants...), big snakes etc. After that also other Ptolemaic
keep the menagerie until the time of conquest of Egypt by Roman emperor Octavius Augustus in 30 AD. Then this largest ancient "zoo" of the world
served as a staging post for transport African animals to Europe. |
Zvěřinec Antiocha IV. Epifana v Dafne |
Menagerie of Antiochus IV Epiphanes in Daphne |
Antiochie (dnešní Antakya, Turecko) |
Antioch (today's Antakya, Turkey) |
2. stol. př. n.l. |
2nd cent. BC |
seleukovský (a
syrský) král Antiochos IV. Epifanés (vládl 175 - 164 př. n.l.) zřídil
v Antiochijském předměstí Dafne v roce 166 př. n.l. jednu z prvních
známých gladiátorských arén. Podle všeho zde musel být i zvěřinec (se slony, šelmami a jistě i jinými
zvířaty). Není zřejmé, zda aréna a zvěřinec existovali i později, ale
jsou zprávy, že Antiochos VIII Grypus (správně Epifanés Filométor nebo
Callinicus; vládl 125 - 121 př. n. l.) pouštěl do ulic mezi lidi zvířata
(gazely, velbloudy apod.) jako součást her - zřejmě jakási starověká
korida.
Seleucid (and
Syrian) king Antiochus IV Epiphanes (ruled 175-164 BC) created one of
first known gladiator arena in 166 BC in Antioch suburb Dafne. Antiochus Epiphanes kept elephants, beasts and certainly also other animals.
By all accounts, also menagerie had to be here (with elephants,
carnivores and certainly other animals). It is not clear whether the
arena and a menagerie existed even later, but there are reports that
Antiochus VIII Grypus (correctly Epiphanes Philometor or Callinicus,
reigned 125-121 BC.) released animals (gazelles, camels etc.) in the
streets among the people as part of the games - apparently a kind of
ancient corrida. |
Zvěřinec v Hierapoliském chrámu |
Menagerie in Hierapolis Temple |
Hierapolis (dnešní Manbidž, Sýrie) |
Hierapolis (now Manbij, Syria) |
přelom 2. a 1. stol. př. n.l. |
turn of 2nd and 1st cent. BC |
zvěřinec u chrámu
v Hierapolis bylo v době Seleukovské říše proslulé velkou kolekcí divokých
zvířat.
menagerie at temple
in Hierapolis was famous by its large wild animal collection in the
period of Seleucid Empire |
|