|
|
|
|
Stručně o medvědáriu |
|
|
První medvěd byl na Náchodském zámku již někdy v první polovině 17.
stol., když zámek patřil italskému šlechtici jménem Ottavio Piccolomini
d'Arragona, který byl mimochodem velitelem tělesné stráže Albrechta z
Valdštejna a Náchodský zámek dostal právě za spiknutí proti Valdštejnovi,
které vedlo k jeho vraždě. Nicméně současné medvědárium s tímto
samozřejmě nijak nesouvisí, jelikož je výrazně, řádově o 350 let,
mladší. Bylo zřízeno v roce 1994, poté, co organizace Spisovatelé za
práva zvířat získala 18. května téhož roku pár odrostlých medvíďat,
která byla do té doby v dost špatných cirkusových podmínkách. Medvíďata
pak putovala do karantény v Zoo Dvůr Králové nad Labem a zároveň začala
nákladná přestavba zámeckého příkopu na důstojný medvědí výběh. Asi
dvouletí medvědi se sem přestěhovali 6. března 1995.
Medvědárium, ač je na
zámku, zámku vlastně nepatří. Provozuje jej Město Náchod ve spolupráci s
Královédvorskou zoo, jim také patří oba medvědi (tedy městu a zoologické
zahradě), jen samotný příkop a zařízení je ve vlastnictví zámku, tedy
Státního památkového úřadu Pardubice, který vše městu pronajímá.
Příkop, tedy medvědí
výběh v zámeckém příkopu, měří 74 x 12 m a je utopen poměrně hluboko pod
okolním terénem, což je ještě umocněno tím, že jedna z delších stran
přiléhá k vyvýšenému ochozu zámku. Návštěvníci tak pozorují medvědy
celkem z výšky. Výběh, ve kterém nechybí ani bazén, či brlohy, je
přístupný téměř po celém obvodu, jen z jedné kratší strany ne, takže
mají lidé medvědy jako na dlani. Tedy pokud jsou právě venku, jelikož
zde panuje režim jako snad ve všech podobných medvědincích - medvědi
mají celý den otevřené dveře do vnitřní ubikace a tak je na nich, kde
tráví čas - zda venku před zraky návštěvníků, nebo uvnitř, kam lidské
oko nedohlédne.
Přesto se medvědi stali
postupně známou, populární a vlastně již neodmyslitelnou součástí zámku.
Dvojicí, kterou nejen místní dobře znají jako Ludvíka a Dášu, ačkoli je
kdysi Josef Škvorecký pokřtil jmény František a Františka.Autor:
Roman Hynek (2010)
|
|
|
|
|