| |
Prácheňské muzeum v Písku je starobylou záležitostí, která vznikla již v
roce 1884. V té době však bylo rozeseto na několika místech města. Na
současné místo v gotickém Píseckém hradu se přestěhovalo v roce 1902,
když jej opustilo vojsko. Pod vedením tehdejšího ředitele, historika
prof. Augusta Sedláčka i dalších známých lidí - všemožně zaměřených
odborníků, kteří zde v první polovině 20. stol. pracovali, se muzeum
stávalo významnějším a významnějším. Až do konce 50. let však muzeum
fungovalo více méně na dobrovolnické bázi. Teprve v té době, kdy už šlo
o okresní, či oblastní muzeum, dostal ředitel svůj první plat a posléze
muzeum získalo i profesionální zaměstnance. Záhy se muzeum začalo ubírat
ještě odbornějším směrem a stalo se skutečnou profesionální institucí,
která si vydobyla své místo mezi českými muzei.
Zpočátku muzeum užívalo
pouze gotický hradní sál, kancelář a šest dalších místností, postupně
však získalo desítky dalších místností bývalého královského hradu a
tereziánských kasáren a také dvě pobočky - Památník Adolfa Heyduka (též
v Písku) a Památník města Protivína. Po sto letech své existence, když
již dávno bylo muzeum tím nejúspěšnějším v kraji, došlo na rozsáhlou
generální rekonstrukci. Vše bylo přemístěno dočasně do náhradních
prostor a muzeum bylo téměř 9 let návštěvníkům uzavřené.
Během
renovace bylo muzeum přejmenováno, resp. získalo přívlastek Prácheňské
(1990). Ke znovuotevření došlo 18. května 1993. Výsledkem rekonstrukce
bylo moderní muzeum s profesionálním zázemím, výtahem, návštěvnickým
servisem a především atraktivními a netradičně pojatými tématickými
expozicemi - Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku.
Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice
Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství. Ne náhodou bylo Prácheňské
muzeum v roce 1996 vyhlášeno Evropským muzeem roku. A to ještě o 4 roky
později došlo k dalšímu rozšíření o dvě nové expozice Písecký venkov v
19. století a Obrazová galerie českých panovníků.
Muzeum je zaměřeno
samozřejmě na Písecko a v širším kontextu na Prácheň, tedy někdejší
historický a kulturní region Českého království - subregion Pošumaví
odpovídající přibližně povodí Otavy. Zcela logicky v takovém muzeu
nechybí ani expozice věnovaná rybářství a právě ta je doplněna i
sladkovodním akváriem. Najdeme ji v suterénních prostorách jen po
schodišti dolů od pokladny. Expozice začíná jednou menší místností s
historickými rybářskými artefakty a také třeba ukázkou jihočeských
perel, dále pokračuje malou chodbičkou s infopanely o rybách a nakonec
se vchází do dlouhé klenuté chodby, v jejíž levé stěně je osazeno v řadě
sedm středně velkých akvárií, každé o objemu 2.000 litrů. Paralelně s
touto chodbou se nachází ještě druhá, která je s první spojena dvěma
průchody. Ve stěně mezi nimi je malá (130 litrů) "průhledná" nádrž
slunečnic. Průhledná ve smyslu viditelná z obou stran. V krátkých
stranách druhé chodby je po jednom větším akvárium (2.500 l) - vzadu
sumci, v předu kapři - obyčejní i koi a s nimi karasi obecní a zlatí,
jinak jsou stěny bez nádrží, opatřené pouze prosvětlenými obrázky.
Zmíněných sedm
akvárií v hlavní části expozice jsou jedno nebo maximálně dvoudruhové
nádrže, kde lze postupně vidět cejny, cejnky, plotice, perlíny, tlouště,
jeseny, amury, boleny, líny, okouny a štiky. Jednotlivé nádrže jsou
odpovídajícím způsobem zařízené i celkem slušně nasvícené (většinou ani
moc ani málo), takže se dá nejen koukat, ale i fotit. Aktuálně je zde 17
druhů ryb jihočeských řek a rybníků (občas bývá i více - až 20), v
celkem deseti nádržích o celkovém objemu bez mála 20.000 litrů, to je na
muzeum velmi dobré. Konec konců existují samostatná akvária, která jsou
menší...
Prácheňské muzeum je
velmi oblíbeným turistickým místem a akvárium, coby expozice živých
tvorů, patří k jeho nejunikátnějším a nejvyhledávanějším částem. Muzeum
rozhodně stojí za návštěvu a to i třeba kdyby mělo jít o vzdálenější
výlet.
Autor: Roman Hynek (2020)
|
|
