| |
 Jihlavský zookoutek vznikl v roce 1957
- původně jen pro několik málo zvířat (bažanti, papoušci apod.). Brzy se
však sbírka zvířat začala a rozrůstat i o atraktivnější druhy (medvědi,
šakali, daňci, jaci...) a záhy toto zařízení začalo přerůstat rámec
zookoutku. Ačkoli status zoologické zahrady byl zookoutku udělen až v
roce 1982, již v 70. letech se dalo mluvit o skutečné zoo. Přitom na
přelomu 60. a 70. let již bylo rozhodnuto o likvidaci zookoutku a jen
zázrakem a v poslední chvíli se podařilo toto rozhodnutí zvrátit.
Zookoutek přežil nejen toto složité období, ale i první roky 90. let,
kdy výrazně poklesla návštěvnost. Od této doby Zoo Jihlava výrazně
změnila svou tvář a dnes patří rozhodně k nejzajímavějším v republice.
Zoo se již léta specializuje na chov koček (především malých) a
plazů a v posledních letech též na chov drápkatých opiček. Jsou zde
zastoupeny druhy jak divácky atraktivní, tak druhy, které jsou
atraktivnější méně, o to však vzácnější. Některé z nich jsou návštěvníky
neprávem opomíjeny. Typickým příkladem je kočka arabská - zřejmě
nejvzácnější zvíře Jihlavské zoo - velmi vzácný poddruh kočky divoké,
který je k vidění jen ve velmi málo zoologických zahradách světa, v
přírodě již pravděpodobně nežije. K dalším zajímavým či atraktivním
zvířatům Jihlavské zoo patří: babirusy, hrošíci, spousta primátů (chvostani,
několik druhů gibonů a lemurů, kočkodani, mangabejové, největší kolekce
drápkatých opic v ČR), kaloni zlatí, lenochodi, tapíři, tuleni, vydry,
malajští medvědi, množství koček (tygři, irbisi, levharti, bezpočet
malých koček), zebry, množství papoušků, několik druhů turak, spousta
vodních ptáků, včetně pelikánů, plameňáků apod., pštrosi, dva druhy
nanduů, seriemy, pochopitelně množství plazů a několik žab (především
pralesničky). Samozřejmostí jsou domácí zvířata.
Z expozic, resp. staveb první rozhodně zaujme nádherný vstupní areál
v africkém stylu, stejně jako unikátní africká vesnice Matongo či malý
pavilon "Hacienda Escondido" (dříve Amazonský pavilon). Dále zde jsou
již jen dva pavilony - pavilon šelem a exotárium (opice a plazi), v obou
případech jde o staré rekonstruované stavby, které nejsou zdaleka tak
zajímavé jako většina venkovních expozic - často v kombinaci dřevo a
sklo. Velmi zajímavé jsou i nové přístřešky či chodby pro návštěvníky
před některými výběhy (většinou kvůli zastínění skla) - ty jsou z
kamení, větví a kořenů - efektně působící kombinace přírodních
materiálů. Značně frekventované je i dětské hřiště. Samozřejmostí jsou i
veškeré "doplňkové služby" - občerstvení, prodej suvenýrů atd.
Jihlavská zoo v současné době rozhodně snese srovnání s mnoha
evropskými či světovými zoologickými zahradami, v ČR patří určitě k
absolutní špičce. Je to řekl bych taková zoo rodinného typu, přesněji
zoo pro celou rodinu, troufám si tvrdit že je to z našich absolutně
návštěvnicky nejpřívětivějších zoologických zahrad (pakliže ne úplně
nejpřívětivější). Odsud rodiny prostě nemohou odcházet zklamány.
Autor: Roman HYNEK (2011)
Jihlavská zoo se pomaličku ale jistě mění v "Zoo pěti
kontinentů" - posledními novinkami této transformace je pavilon žiraf a
tzv. Australská farma. Žirafinec stojící v nové části zoo za novým
vchodem je poměrně malou, ale moderní stavbou, která se však bohužel
"architektonicky" nijak neliší od toho, co je k vidění v ostatních zoo.
Vedle žiraf je zde několik dalších afrických kopytníků a také vitríny
menších nočních savců. Velmi kontroverzní je nová Australská farma.
Pavilon má údajně představovat opuštěnou farmu, kterou obydlela zvířata.
Ta nejsou v běžných chovných zařízeních, nýbrž v "lidských místnostech"
zařízených běžnými "lidskými předměty" a nábytkem. Nápad není vůbec
špatný, ovšem až na velmi podstatný detail... Veškerý starý nábytek a
další starodávné předměty jsou evidentně ryze české!!! Austrálii zde
nepřipomíná vůbec nic, tedy kromě zvířat. Co se druhů týče, je
Australská farma naopak rozhodně velmi zajímavá. Vedle několika
papoušků, klokanů, klokánků, vakoveverek patří k nejzajímavějším myši
bobří a především kunovci (ti mají vlastní domek kousek vedle). Bohužel
zařízení ubikací je nepraktické nejen na úklid, ale i coby expozice -
předmětů je až příliš - snad každý je tak úkrytem pro zvířata a proto
některé malé zajímavé druhy asi nebudou často návštěvníkům na očích. Na
druhou stranu jde o nový pavilon a tak lze předpokládat (nebo doufat),
že veškeré mouchy ukáže provoz a postupně budou ubývat. Konec konců jde
stejně ve většině případů o druhy, které by opuštěný dům nikdy
neobydlely.
Autor: Roman HYNEK (2013)
|
|
