Stručně o zoo

Ähtäri Zoo


	Stručně o zoo
	Zoo v Ähtäri byla otevřena 17. června 1973. Za jejím vznikem stál tehdejší starosta města Väinö Jaakolan, který si od toho sliboval, že by zoologická zahrada mohla zvýšit turistický ruch a vylepšit tak ekonomickou situaci malého „okrajového“ města. Prvním zvířetem byl los Köpi a až za několik let jej následovali vlci, rysi a ještě později hnědí medvědi. Postupně se zoo zaplnila i dalšími zvířaty až na dnešních asi 65 druhů. Původní plán zoo byl zpracován specialisty ze švédského Kolmårdens djurparku a předpokládal stavbu klasické moderní zoologické zahrady s výběrem exotických druhů zvířat ve stylu od každého něco. Tento plán byl však zamítnut jako příliš nákladný a neadekvátní provinčnímu městu. Druhý plán navrhl tehdejší ředitel Helsinské zoo Ilkka Koivisto. Ten předpokládal chov jen místních zvířat, což bylo nakonec i realizováno, a tak se po celou dobu, již od samého počátku, zoo zaměřovala na severská zvířata nebo přesněji na faunu tajgy, čili severských jehličnatých lesů, nicméně v roce 2017 byl postaven pavilon pand velkých a od ledna 2018 je tedy kolekce severských zvířat nepochopitelně doplněna i tímto čínským byznysem. Je velmi paradoxní, že byl původní plán na klasickou zoo s exotickými zvířaty odmítnut s tím, že je to pro provinční město příliš, že místní zvěř stačí a není třeba exotických "zoo zvířat"... A nyní byl postaven gigantický, nákladný pavilon pand velkých... Areál zoo má asi 60 ha, přičemž jím prochází jedna jediná okružní cesta, vedoucí okolo všech expozic. Ve dvou třetinách je tedy ještě zkratka, která z trasy činí ležatou osmičku, ale to není tak podstatné. Zkratka slouží jen pro ty, kteří se rozhodnou neabsolvovat celou zoo, ale jen její menší, či větší část. Prohlídka začíná u parkoviště, trochu netypickým způsobem - budovami, jelikož zoo nemá klasický vchod. Na výběr je ze dvou možností – buď přímo do zoo nebo nejprve do Panda Show House, čili pandího pavilonu a do zahrady pak rovnou odsud. Je to tak proto, že pandy nejsou součástí běžného vstupného a se vstupenkou do zoo se k nim nesmí. Je třeba si připlatit a rozhodně ne málo. Za prohlídku pandího domu se platí 20 € na hodinu. Navíc je to vždy za konkrétní hodinu od celé do celé. Je-li na vstupence např. od 14.00 do 15.00, pak vás turnikety v jiný čas nevpustí. Pokud v tu dobu pandy někde spí, máte smůlu, později se vrátit nemůžete. Leda, že si znovu připlatíte 20 € za další hodinu... Mimo jiné to znamená, že pandu uvidíte buď jen v pavilonu, nebo jen ve výběhu. Obojí se během jedné hodiny asi sotva podaří. Je to hodně divný způsob prezentace zvířat. Ukazovat je za hodinový poplatek... Taková pandí peep-show. Zvířecí prostituce. Ale k tomu až později. Že jsou pandy především byznys, o tom nemá smysl pochybovat. V Ähtäri je ten byznys ještě znásoben. Každopádně, pokud začínáte prohlídku zde, musíte nejdřív projít obrovským barem (i to je součást byznysu), odkud vstupujete přímo do haly s pandami. Pár pand má k dispozici dva vnitřní výběhy, které jsou takové celkem obyčejné. Kdybych tady zvířata neviděl, pandy bych asi nečekal. Prostě žádný zázrak. U nás najdete mnoho hezčích pavilonů i pro obyčejnější zvířata. Třeba interiér pražského gorilince je proti pavilonu pand v Ähtäri naprostý zoologicko-architektonický zázrak. Tady je to prostě holý betonový výběh, který má sice imitovat nějaké prostředí, ale není to úplně povedené, daleko od pandího biotopu. Spíše to vypadá jako svažitá měsíční krajina, uprostřed níž stojí pařez na vrcholu obložený bambusem a ozdobený větvičkami téže rostliny. Je to takové nepřirozené, viditelně umělé. Při stěně jsou v každém výběhu palandy, které mají přesný geometrický tvar. Prostě prkenné podlážky na hranatých nohách... A na to celé se návštěvník kouká jen z výšky, přímý pohled chybí. Zvláštní. Vidět pandu v Berlíně, z blízka, z očí do očí, byl zážitek, i když to bylo ve starém velmi obyčejném pavilonu šelem. Tady to tak nepůsobí. De facto normální zvíře. Možná by tady více parády naděli malajští medvědi, kteří se alespoň hýbou. Čekal jsem, že budou v pandím domě davy, když je to tak nová atrakce, ale není to tak hrozné. Lidí je tam sice více než ve zbytku zoo, ale rozhodně není třeba stát fronty nebo se někde mačkat. Myslím, že málokdo využije svojí vyměřenou hodinu celou. Většina lidí půjde dále do zoo ještě před vypršením pandího limitu. Z haly stačí sejít schodiště, kde je východ z budovy. Pokračovat se dá buď malým vchodem přímo do zoo, nebo nejdříve k pandím venkovním výběhům vpravo. Ty jsou mimochodem na rozdíl od budovy velmi hezké, jen trochu stroze zařízené. Jejich velkou nevýhodou je však velká rozloha. Nelze je obejít dokola, nejsou členité (což by opticky rozbilo velkou plochu), nejsou tady ani žádné vyhlídky zabíhající do prostoru nebo cokoli jiného, co by umožnilo se dostat ke zvířeti o něco blíže. Pro některé návštěvníky to bude znamenat, že za 20 € uvidí jen dvě malé černobílé kuličky v dálce. Ale zpět k zoo. Vchodem od pandího výběhu se dostáváme přímo k expozici lišek, kde však v prvním výběhu a polovině ubikace byly lišky polární nahrazeny pandami červenými. Za odbočkou je obrovský výběh jelenců běloocasých a za ním donedávna největší atrakce zoo – medvědi. Výběh celkem velký, relativně slušný, ovšem jako pěst na oko jsou tady dětské kolotoče apod., něco jako bývalo na zahradách školek z a socialismu. Následuje trochu nenápadná, přesto velká a výborná voliéra výrů. Za ní vlci a dále průchozí pavilonek kunovitých šelem a k němu přilepená voliéra orlů. Ne že by to bylo úplně špatné, ale už evidentně trochu „po záruce“. Hlavně z pohledu návštěvníka slabé, protože v celém pavilonu sotva něco uvidí. A nic na tom nemění ani fakt, že jsou zde prosklené osvětlené doupata. Další na trase je rozsáhlý výběh losů a pak malý pavilonek, který je takovým průřezem místní vodní a mokřadní fauny. Venku je průchozí výběh vodních ptáků, uvnitř jakoby výsek potůčku s ondatrami, akvárium se sladkovodními rybami a několik terárií se žábami, zmijemi, ale i norníky. Nápad skvělý, provedení dosti slabé. Prohlídková trasa vede dále okolo celkem solidních voliér tetřevů, sov a krkavců k hroznému výběhu bobrů a labutí. Za ním jsou rysi, pak část se zajímavě řešenými výběhy divočáků, daňků, jeřábů a nakonec zubrů. Následuje expozice vyder, která sice umožňuje pohled jak pod hladinu, tak z výšky a v malém dřevěném domečku i do vydřích doupat, ale jinak je řešení celkem nešťastné, protože se zde zvířata asi často nevidí. Ještě horší je provedení, zvláště vnitřní část je de facto kůlna. Odsud vede zmíněná zkratka (k liškám a červeným pandám), ale předpokládám, že ji využívá jen hrstka lidí, většina v trase pokračuje k výběhům divokých sobů, indických takinů a velké skalnaté voliéře irbisů. To je návštěvnicky vděčné místo. Za ním je nádherný výběh rosomáků, bohužel přístupný jen z jedné strany a obrovský tak, že tolik prostoru nemají jiné zoo třeba ani pro medvědy nebo velké kopytníky. Rosomáci jsou tedy vidět jen na velkou vzdálenost. Posledními klasickými expozicemi jsou výběhy daňků a srnců, nicméně za nimi je ještě dětská zoo, která je skutečně výborná. Někdy se dokonce udává samostatně a má také své vlastní internetové stránky. Celá bezvadným způsobem napodobuje starý finský venkov a prezentuje místní plemena zvířat. Ačkoli je to jen dětská zoo nebo farma, rozhodně patří k těm lepším expozicím Zoo Ähtäri. A teď ještě jednou k těm pandám... Jak je vidět z předchozího výčtu, pandy do této zoo koncepčně příliš nezapadají. Zoo není v tak bezvadném stavu, že by nebylo, co zlepšovat a musel se stavět nákladný obrovský pavilon pand (2.400 m2). Proč tedy? Těžko říci, žádný rozumný důvod mě nenapadl. Možná snaha vyrovnat se lepším. Ve Finsku jsou jen tři velké, významnější zoo – Helsinki, Ranua a právě Ähtäri. První dvě jsou ve výborném stavu, Ähtäri poněkud pokulhává. Není to vyloženě špatná zoo (výběhy jsou obrovské), ale ledacos je velmi obyčejné, bez nápadu, některé expozice zastaralé, technický stav také není vždy v bezvadném pořádku a údržba viditelně nefunguje, jak by měla. Sem tam je něco shnilého, rezatého, nenatřeného nebo jinak poškozeného. Prostě taková spíše průměrná zoo, která sice neurazí, ale ani nenadchne. Takže za pandami mohlo stát možná cosi jako pocit méněcennosti nebo zkrátka touha být rovnocennou zoo s Helsinkami a Ranuou. Fakticky totiž původně o pandách uvažovala Zoo Helsinki (někdy 2014). Možnost byla seriózně zvážena a posouzena její rentabilita a nakonec z ní sešlo. Možná to v Ähtäri vyhodnotili jako jedinečnou příležitost, kdo ví. Podle mého by bylo vhodnější zrekonstruovat, zmodernizovat a hlavně zatraktivnit stávající zoo. Zatraktivnění v podobě pand nemusí úplně fungovat, naopak to může být pořádné ekonomické harakiri, vždyť návštěvnost tady v minulosti nebývala zrovna nejvyšší – jen asi 150 tisíc lidí ročně. Přitom se v průběhu existence zoo udělalo asi vše potřebné k tomu, aby vysoká návštěvnost byla. Zoo má vlastní nádraží odkud jezdí vlaky do Ähtäri a dále do Seinäjoki nebo na druhou stranu do Jyväskylä. Dále zoo provozuje vlastní kemp a hotel, obrovské golfové hřiště, lanový park, všude okolo jsou rozlehlá parkoviště, trasy pro horská kola nebo v zimě běžecké stopy atd. V minulosti (od 1984) byl v zoo pak Mini-Suomi, později přejmenovaný na Santerin seikkailumaa – mini Finsko, něco jako známé Mini-Swiss (teď Swissminiatur). Park byl sice 2005 zrušen, ale je vidět, že ani to návštěvnost zoo nezvýšilo. Ono jde hlavně o to, že zde není žádný velký návštěvnický potenciál, množství lidí, kteří celou tu srandu zaplatili. Fakticky se zoo nenachází ani přímo v Ähtäri, ale v malé vesničce Inha, asi 9 km východně při hlavní silnici č. 18. Nicméně ani Ähtäri není žádné velké město, má jen okolo 6.000 obyvatel. V celém kraji, či provincii Jižní Puhjanmaa (nebo Ostrobotnie) žije méně než 200.000 lidí. Když vezmeme celou oblast Západní a Vnitřní Finsko, tj. cosi jako nadkraj zahrnující 5 provincií o srovnatelné velikosti s ČR, pak je počet obyvatel stále jen něco přes milión. Kdo má tedy zaplatit desítky milionů Euro za pandy...? Konec konců celé obrovské Finsko má jen 5,5 miliónu a z 1,5 milionu v Helsinkách a okolí (což je řádově 350 km od Ähtäri). Pokud v Helsinkách situaci vyhodnotili jako nerentabilní, nebo zkrátka pandy z jakéhokoli důvodu zamítli, nechápu, co vedlo tým v Ähtäri k závěru, že právě tam to bude fungovat (na rozdíl od hlavního města). No uvidíme, jak tahle pandí prostituce nakonec dopadne, já bych si tipnul, že se dříve nebo později zruší hodinová sazba, možná i sníží částka, aby se zvýšil zájem veřejnosti, ale stejně to asi nebude stačit k ekonomické rentabilitě. Autor: Roman Hynek (2018)