Stručně o akváriu

Maretarium


	Stručně o akváriu
	Největší finské akvárium, větší než mnohem známější Sea Life v Helsinkách, je tzv. Maretarium, které se nachází na jihovýchodě země ve velkém přístavním městě Kotka. Vzniklo ve spolupráci města Kotka, Helsinské univerzity a Výzkumného ústavu lovu zvěřiny a rybářství. Projekt vypracoval David Newman a Mirja Tommila. První z nich – Brit, navrhoval vnitřní zařízení a vše okolo akvárií, druhý – Fin, vzhledem ke znalosti místních norem, projektoval samotnou budovu. Stavba za 4,2 milionu Eur začala v červnu 2001 a 1. května 2002 bylo Maretarium otevřeno veřejnosti. Do Maretaria jsem se velmi těšil, protože na rozdíl od Sea Life a podobných akvárií neláká návštěvníky jen na atraktivní ryby a žraloky, ale naopak výhradně na místní druhy mořské i sladkovodní fauny. Internetová prezentace navíc v člověku působí dojem profesionálního zoologického a technicky důmyslného zařízení a rozhodně vzdáleného od nějaké komerční výstavky ryb v turistickém rezortu nebo něco podobného. O to větším zklamáním však pak fyzická návštěva byla. Maretarium sice skutečně není žádnou výstavkou ryb, ale opravdovým akváriem, nicméně ze všeho nejvíc je to byznys. Stejně jako třeba zmíněný Helsinský Sea Life. Více komerční než zoologické zařízení. Ale projděme si Maretarium celé a od začátku... Na první pohled zajímavá budova, která zcela jistě upoutá oko kolemjdoucích. Po vstupu vypadá vše velké a velmi moderní. Pro mnohé bude příjemný (nebo naopak nepříjemný) velký obchod s abnormálně předraženými suvenýry a také kavárna situovaná hned za ním (a v létě i venku, coby teráska). Kromě toho je v tomto prostoru samozřejmě i pokladna a hned tady čekají první překvapení. Nejdříve to nepříjemné, kterým je ukrutné vstupné (řádově o polovinu vyšší než v Helsinské zoo). Potom druhé, které je naopak příjemné a rozhodně nečekané. Pokladní se vás zeptá, odkud jste a poté vám podá kartu se seznamem chovaných ryb ve vašem jazyce! Je malá pravděpodobnost, že by se tak nestalo, jelikož mají karty ve 26 jazycích a pokryta je téměř celá Evropa. Za pokladnou je vstup do expozice dveře, za nimiž čeká první, velmi potemnělá, místnost věnovaná Finskému zálivu. Uprostřed stojí jeden velký bazén, do kterého je vidět z vrchu přes hladinu nebo asi třemi okny umístěnými v protilehlých stranách. Vodu brázdí jeseteři a několik málo menších ryb. V rohu místnosti jsou dvě malá akvária – první klasické, druhé ve tvaru vypouklé polokoule, která funguje jako zvětšovací sklo a opticky deformuje vše, co je uvnitř. Následuje spíše chodba než místnost, která zobrazuje faunu řeky Kymijoki. Na jedné straně cosi jako prosklený břeh tohoto toku s několika druhy hlaváčů apod. naproti dvě velká „skříňová“ akvária s kaprovitými druhy. V další malé místnůstce je jezero Saimaa s úhoři v nádrži s nesmyslným polokulovitým dovnitř vydutým sklem, opět deformujícím pohled. Posledním je tzv. mořské divadlo, cosi jako kinosál, jen místo plátna je obří, 7 metrů vysoké, akvárium Baltské moře. Prakticky je to gigantický válec o objemu půl milionu litrů, který stojí jakoby vně budovy a zasahuje do obou pater. Ryb, hlavně jeseterovitých a lososovitých je tu hodně, ovšem v přízemí nejsou vidět nejlépe. Akvárium je osvětlené jen denním světlem přes hladinu, takže čím hlouběji, tím větší tma. Ve spodní části jsou dobře vidět jen ryby plující okolo skla. Tma je obecně největším problémem celého Maretaria. Osvětlení je absolutně nedostatečné – velmi slabé, někdy jen osvětlený prostor vysoko nad akváriem nebo místy snad osvětlení žádné. Snad až na jednu jedinou výjimku jsou všechny nádrže ponořené do tmy, a to v takové míře, že jsou v některých případech ryby sotva vidět, natož aby se daly vyfotit... Do patra se jde po schodišti začínajícím opět u pokladny. Pod ním je vtěsnané akvárium kaprovitých ryb, do kterého je vidět jak přes sklo, tak ze schodů přes hladinu. Nahoře na podestě je terarijní stěna s několika málo místními obojživelníky a plazy. Přesněji řečeno celkem 4 druhy – užovka obojková, slepýš, skokan hnědý a ropucha obecná. 8 velmi obyčejných terárií, nikterak zajímavě zařízených, výrazných jen ukrutně špinavými skly. Vlevo v maličké místnosti nebo spíše průchodu je expozice laponských vod – jedno velké „skříňové“ a jedno menší půlkulaté akvárium s menšími druhy ryb. V další místnosti je z kraje část „řeka / rybník“ – dvě nádrže, z toho jedna klasická a druhá půlkulatá. V zadní části téhož prostoru se nachází 5 akvárií různých tvarů s faunou jezer středního Finska. Zcela na konci je tzv. venkovní bazén, což je prakticky také akvárium uvnitř budovy, jen je nad ním otevřený prostor. V podstatě cosi jako otevřené atrium. Ve vodě jsou hlavně kaprovité ryby. Je to jediná nádrž v celém Maretariu, která má dostatečné světlo. Nicméně skla jsou natolik špinavá nebo poškrábaná, že ani tady se pořádně fotit nedá. Naproti je jakási hala s různými obrazy a infomateriály a na jejím konci jakýsi fotokoutek odstíněný přepážkou. Prostor s lavicí pro fotografa nebo aparát na stativu a proti němu průhled do onoho obřího akvária Baltské moře, které sem ční z přízemí. Průhled půlválcovitě zabíhá až do vnitřního prostoru akvária a je po obou bočních a vrchní straně lemován jakoby ozdobným rámem s nápisem Maretarium, aby si návštěvníci udělali hezkou „zarámovanou“ vzpomínku z tohoto akvária. V tomto místě se již do nádrže hledí těsně pod hladinou, takže jsou ryby velmi dobře vidět )ačkoli většina se jich drží dole). Poslední částí Maretaria je místnost na samém konci prvního patra, která slouží jako přírodní učebna. Ta je naprosto výborná. Excelentně vybavená pro jakékoli věkové skupiny dětí – od hraček a stavebnic s rybí tematikou až po nejrůznější nástroje, publikace a vycpaná zvířata a samozřejmě veškeré běžné vybavení jako stoly, židle, pracovní pulty, umývadla atd. Kromě toho jsou zde i tři akvária – jedno klasické ve stěně – se slunečnicemi pestrými a dvě menší stolní s hlaváči černotlamými a koljuškami tříostnými. Na to jak je budova velká, je tady akvárií překvapivě málo – celkem 22 nádrží. 8 v přízemí, 11 v patře, 1 obrovské přes obě patra a 1 v učebně (ta dvě přenosná nepočítám). A málo je vlastně i ryb. Sice se píše 50 nebo 60 druhů, ale těžko říci, zda jich tolik ve společných (vícedruhových) akváriích skutečně je. Ovšem i kdyby ano, mnoho akvárií je beztak poloprázdných. To že je akvárií i ryb relativně málo je škoda. To, že jsou zde nádrže válcovité, prohnuté, ve tvaru konvexních nebo konkávních polokoulí a dalších patvarů, je zbytečné, jen to deformuje pohled do akvária. Ovšem jednoznačně nejhorší je to mizerné osvětlení, ta tma ve všech akváriích. Vstupné je tak nekřesťansky vysoké, že by do akvárií mohlo být alespoň vidět! Z desítek akvárií, které jsem viděl, má právě Maretarium s velkým náskokem to nejotřesnější osvětlení. Autor: Roman Hynek (2018)