| |
|
|
| |
Stručně o zoo |
|
| |
Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších ruských zoo. Byla založena v roce
1896 jako německá (Tiergarten Königsberg). Již v té době zde bylo na 900
zvířat (cca 260 druhů) a roku 1910 se počet zvířat vyšplhal na
rekordních skoro 2200 zvířat. Během I. světové války (r. 1914) byla zoo
uzavřena a po válce (1918) znovu otevřená (necelých 600 ks zvířat).
Ještě horší situace byla po II. světové válce - frontové linie vedly
přímo územím zoologické zahrady a tak byla velmi zničena a přežila pouhá
4 zvířata - daněk, osel, jezevec a hroch Hans. Ten byl nalezen v jámě na
okraji zoo, byl 13 dní bez jídla a vody a v těle měl 7 kulek.
Zajímavostí je způsob jeho léčení - zesláblý hroch mj. odmítal potravu a
tak mu již ruský zootechnik opakovaně a úspěšně navracel chuť k jídlu
čtyřmi litry vodky... Hroch Hans přežil a uzdravil se.
Po válce zoo začala velmi
zvolna "vstávat z mrtvých" a po roce 2000 započaly postupné
rekonstrukce. Dnes je v zoo na ploše 16,7 ha opět přes 2200 zvířat ve
více než 300 druzích.
Naprostá většina klecí, výběhů
a především staveb volá po rekonstrukci, přesto je zoo hezká a velice
příjemná. Většina staveb je v původním německém nebo ruském stylu,
některé pochází i z předválečných období, čímž působí až jako příjemné
historické objekty. Německou éru dokladují především zařízení u vchodu,
medvědinec nebo nejvyšší Kaliningradská fontána. Hagenbeckův rukopis je
patrný u dnešní polorozpadlé odchovny ptáků, která byla původně
pavilonem žiraf. Ruská historie je patrná především u stájí kopytníků,
které imitují staré ruské dřevěné sruby nebo ve stařičkém dřevěném
pavilonu šelem. Celkově je vše dost narušené sovětským způsobem oprav,
rekonstrukcí, staveb a údržby. V tomto smyslu je příšerný sloninec,
pavilon hrochů nebo třeba bývalý "moderní" pavilon ploutvonožců. který
dnes zeje prázdnotou, jen v jeho přízemí je několik akvárií, ta jsou
však v současné době pro veřejnost uzavřená. Bohužel se vize celkové
rekonstrukce zoo ubírají spíše směrem k moderním trendům než k
historickým stavbám a tak pokud se tyto vize naplní, zmizí ze zoologické
zahrady všechny nádherné dřevěné sruby, původní německé umělé skály a
vše bude nahraženo sklem. Historii budou připomínat snad jen sochy a
pamětní desky, což je nesmírná škoda.
Ruské zoologické zahrady
včetně těch nehezčích, celkově jako by neznali pojem údržba - i
supermoderní zařízení zvolna chátrají a dosluhují. Nejinak je to i v
Kaliningradu. Nejhůře na tom jsou asi návštěvníkům nepřístupné prostory
- chovatelská zázemí. Další velkou bolestí zoologické zahrady je
protékající potok či spíše říčka, v níž je černá příšerně špinavá voda
plná odpadu. Do zoo vše přitéká z města a tak je řešení velmi složité,
ačkoli se prý již několik let s městem jedná o vyčištění koryta a
přijmutí opatření vedoucím k čistotě vody.
Co se samotných zvířat
týče, jsou snad bez vyjímky v bezvadné kondici a druhová skladba
skutečně velmi bohatá. Návštěvník může vidět zástupce snad všech
nejatraktivnějších zvířat... medvědi, sloni, hroši, hrošíci, nosorožci,
tapíři, kočkovité šelmy, ploutvonožci, opice, bezpočet kopytníků od
velbloudů a lam přes zebry, žirafy až po kozy nebo různé turovité,
plameňáci, sovy, dravci, pštrosi, papoušci, akvária, terária... Skutečně
množství zvířat, od každého něco. Některé pavilony jsou přístupné pro
návštěvníky, většinou však jen v určité roční období. Trochu slabší je
situace s občerstvením v zoo a prakticky neexistují suvenýry. Po celé
zoo jsou lavičky nebo houpací lavičky a různé dětské atrakce (houpačky
apod.).
Autor: Roman HYNEK (2008)
|
|
|
|
|
